Česko staví dálnice několikrát pomaleji než Polsko nebo Maďarsko. Podle šéfa Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) Miloslava Kaly za to nemohou občané připomínkující stavby, ale neschopnost politiků a úředníků připravit projekty pořádně. A tato neschopnost se podle něj ukazuje i v dalších oblastech veřejné správy. O tom, co s tím, diskutovali v Otázkách Václava Moravce poslanci hospodářského výboru sněmovny Martin Kolovratník z hnutí ANO, Jan Birke z ČSSD a Marian Jurečka z KDU-ČSL.
Polsko i Maďarsko staví dálnice několikrát rychleji než Česko. Tato zoufalá vizitka je podle šéfa Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) Miloslava Kaly jen špičkou ledovce. Podle Světové banky je totiž český veřejný sektor v hodnocení výkonnosti na stém místě ze 137 zemí. Výkonnost naší ekonomiky je přitom na 31. místě. Proto je podle Kaly potřeba diskusi rozšířit z dálnic na celkovou efektivitu fungování českého státu.
Dálnice jsou však podle něj dobrou ukázkou. Podle loňské zprávy NKÚ nabralo 19 z 21 dálničních staveb zpoždění kvůli nedostatkům v přípravě na straně investora, tedy Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD), které je podřízeno ministerstvu dopravy. Stavby podle zprávy provází i zbytečné prodražování. Například kvůli nedostatečnému geologickému průzkumu se navýšila cena čtyř staveb na D1 o téměř 130 milionů korun.
Chybí nám 800 kilometrů dálnic
K dokončení dálniční sítě chybí podle Kaly asi 800 kilometrů nových úseků. „Mělo to být hotovo v roce 2010, potom v roce 2020 a pak jsme řekli, že současným tempem to nebude ani v roce 2050,“ poznamenává nejvyšší kontrolor.
Zrychlení procesu stavby má podle poslance Martina Kolovratníka pomoci novela zákona o liniových stavbách umožňující ještě rychlejší vyvlastňování pozemků. Návrh z dílny ministerstva dopravy je podle něj v meziresortním řízení, kde naráží hlavně na odpor kolegů ze životního prostředí. Pokud by ministerstvo nepředložilo návrh do konce ledna, je Kolovratník připraven podat velmi podobný poslanecký návrh této novely, jako se to stalo už s předešlou verzí schválenou na podzim.
Poslanci Marianu Jurečkovi pak vadí, že se sněmovna musí spokojit s poslaneckými návrhy. Ty podle něj nemohou být tak propracované, protože neprojdou meziresortním řízením. „Takhle se to dělá strašně nekvalitně,“ myslí si.
Problém nejsou obstrukčníci, ale úředníci
Navrhované i nedávno schválené zákony o urychlení liniových staveb jsou navíc podle Kaly značně problematické už ze své podstaty. Upozorňuje třeba na riziko spojené s principem fikce souhlasu: „Bude stačit, že úředník dva měsíce nerozhodne, a možná se začne stavět něco, co ani nebudeme chtít.“
Vadí mu také omezení možnosti připomínkovat plány na stavby. Uvádí příklad Polska, kde se podařilo stavbu dálnic dostat do rychlého tempa, aniž by bylo třeba jít cestou sankcí a vylučování někoho v rámci stavebního řízení. Pomohlo jim prý například zavedení systému, kdy projekt dělá zhotovitel, a pokud jsou v něm nedostatky, musí za ně zaplatit sám, stát to nic nestojí.
Podle Kaly se neustále hovoří o tom, jak občané a „obstrukčníci“ blokují stavby. To je podle něj však jen okrajová potíž. „Velmi málo se bavíme o tom, že problémem nejsou občané a to, aby hájili svá práva, ale problémem je neschopnost státu zrealizovat a připravit ty akce,“ vyzývá politiky i občany k zamyšlení.
Příkladem takové neschopnosti je podle něj třeba vyvlastnění pozemku pod plánovanou dálnicí D3 mezi Ševětínem a Borkem. ŘSD pozemek dlouhý 50 metrů vyvlastnilo, ale nezaplatilo za něj kvůli chybě 64 tisíc korun. Celý proces kvůli tomu spadl pod stůl a zřejmě se bude muset budovat drahý obchvat pozemku.
ŘSD sice propustilo úředníka, který tuto chybu údajně způsobil, poslanci Jurečka s Birkem si však myslí, že to je málo a někdo by měl nést politickou zodpovědnost. „Že to hodím na nějakého úředníka, je naprostý šlendrián,“ říká Jan Birke a dodává, že „ryba smrdí od hlavy“.
Sněmovna bude grilovat Ťoka
Řeč přišla i na komplikace při opravách dálnice D1. Poslanecká sněmovna se jimi bude zabývat v úterý. Marian Jurečka chce od ministra dopravy Dana Ťoka (za ANO) slyšet, jak zařídí, aby se problémy neopakovaly letos ani příští zimy. Zároveň by podle svých slov ocenil, kdyby ministr předestřel nějaký plán, který bude možné i z řad opozice podpořit. Jestli to není schopen udělat, neměl by být ministrem, myslí si Jurečka.
Za pasivitu kritizuje Ťoka i Jan Birke z koaliční ČSSD: „Za celých pět let z ministerstva nevypadla ani jedna novela,“ pohoršuje se. Svou kritiku však mírní, protože ostré navážení se do téhož ministra dopravy v minulé vládě se prý jeho straně nevyplatilo. „Výsledek toho byl, že sociální demokracie z dvaceti procent má sedm, takže já teď budu možná trošku opatrnější, protože bych měl do budoucna nerad čtyři procenta,“ analyzuje jednu z domnělých příčin pádu popularity.
Martin Kolovratník pak problémy s výstavbou a opravami dálniční sítě nevnímá jako neschopnost ministerstva. To totiž podle něj spravuje mnohem širší oblast než jen dálnice.
Jurečka však vidí odpovědnost za problémy hlavně v politicích zastupujících ANO. Ti totiž pátým rokem ovládají klíčové posty pro stavbu dálnic, kromě ministerstva dopravy také resorty místního rozvoje a životního prostředí. „Po pěti letech slyšíme od pana ministra dopravy Ťoka, že v Maďarsku se staví pětkrát rychleji, v Polsku sedmkrát a že to zvládne jen superman a v České republice to neumíme,“ rozčiluje se lidovecký poslanec.
Kolovratník oponuje, že dnes jen trpíme dopady neschopnosti minulých vlád stavby zahajovat. To se podle něj mění. Od roku 2015 do letoška podle Kolovratníka vzrostl rozpočet ŘSD na přípravu nových dálnic z 1,8 na 3,1 miliardy korun. „My teď zasíváme na to, co začneme sklízet za pár let,“ dává naději dopravní expert ANO.
