Volby do Evropského parlamentu budou 24. a 25. května, rozhodl prezident

Volby do Evropského parlamentu (EP) se budou na území České republiky konat v pátek 24. května a v sobotu 25. května. Rozhodl o tom prezident Miloš Zeman.

Evropští občané volí zástupce do parlamentního sboru Unie každých pět let a letos volby v členských zemích proběhnou mezi 23. a 26. květnem. 

Europarlament bude mít nově po odchodu Spojeného království z Unie 705 křesel místo dosavadních 751. Česko má v dosavadním Europarlamentu jednadvacet míst.

Volby v roce 2014 doprovázela rekordně slabá volební účast, k urnám přišlo jen 18,2 procenta oprávněných voličů.

Vyhrálo tehdy hnutí ANO se ziskem 16,13 procenta hlasů. Strana TOP 09 obdržela 15,95 procenta, ČSSD 14,17 procenta, KSČM 10,98 procenta, KDU-ČSL 9,95 procenta a ODS 7,67 procenta hlasů. Europoslance získala i Strana svobodných občanů, která dostala 5,24 procenta hlasů. Pirátům uniklo křeslo v Evropském parlamentu jen těsně, dostali 4,78 procenta. Úsvit Tomia Okamury obdržel 3,12 procenta hlasů.

Vítězné ANO získalo v roce 2014 v eurovolbách čtyři mandáty stejně jako ČSSD a TOP 09. KSČM a KDU-ČSL mají po třech mandátech, ODS dva a Svobodní jeden.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Sněmovna podpořila přísnější podmínky pro spotřebitelské úvěry

Podmínky poskytování spotřebitelských úvěrů se zřejmě zpřísní. Zákon by měl zavést horní hranici nákladů na takový úvěr. Roční procentní sazba nákladů (RPSN) nebude smět překročit o čtyři body čtyřnásobek repo sazby vyhlašované Českou národní bankou. Reklama na tyto úvěry nebude smět naznačovat zájemcům, že když si půjčí peníze, zlepší to jejich finanční situaci. Novelu zákona, která tyto novinky přináší, ve čtvrtek podpořila sněmovna. Poslanci schválili i zavedení doplňovacích komunálních voleb. Sněmovna po třinácté hodině přerušila schůzi do 14:30.
09:01Aktualizovánopřed 19 mminutami

Nezávislost veřejnoprávních médií nikdo neohrožuje, říká Nacher. Chcete z nich vládní tlampač, míní Hřib

Místopředseda sněmovny Patrik Nacher (ANO) a předseda Pirátů Zdeněk Hřib diskutovali v pořadu 90' ČT24 o chystaném vládním návrhu zákona o médiích veřejné služby. Ten mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Nacher krok opětovně hájil a argumentoval dalšími zeměmi v rámci EU, které přešly k podobným krokům. Podle Hřiba jde ale jen o snahu připravit veřejnoprávní média o jejich nezávislost. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 30 mminutami

Pozvěte do pracovní skupiny k ČT a ČRo i opozici, vyzval Rakušan Babiše

Předseda opozičních Starostů a nezávislých (STAN) Vít Rakušan vyzval premiéra Andreje Babiše (ANO), aby do pracovní skupiny k vládnímu návrhu zákona o médiích veřejné služby pozval i zástupce opozice. Mělo by to tak podle něj být za předpokladu, že skupina nebude řešit pouze parametry nového systému financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo), ale také možnost, zda současný systém poplatků financování není lepší.
před 1 hhodinou

VideoO kořenech veřejnoprávních médií debatovali hosté Událostí, komentářů

Na začátku devadesátých let, kdy probíhaly debaty o přetvoření tehdy státních médií, bylo nejdůležitější umožnit jejich pluralitu, uvedla členka senátorského klubu ODS a TOP 09 Hana Kordová Marvanová (nestr.). Advokát Jaroslav Ortman považuje zákon z roku 1991 za stěžejní, jelikož otevřel „dveře pro to, aby média byla nezávislá, nebyla řízena žádným nějakým orgánem a byla svobodná“. „Už tehdy jsme věděli, že by měla existovat rovnováha mezi vládou a jakoukoliv opozicí, a proto bylo vymyšleno ‚odpolštářování‘,“ poznamenal s odkazem na poplatky publicista a hudebník Ladislav Jakl. Bývalý poslanec Jiří Payne uvedl, že již od devadesátých let se domnívá, že je potřeba najít správnou proporci mezi vyvážeností veřejnoprávních médií a konkurencí, jelikož „vyváženost je pro diváky nezajímavá“. Debatu v Událostech, komentářích moderovala Tereza Řezníčková.
před 2 hhodinami

Bývalý soudce Kafka dle policie podvedl desítky lidí o více než 23 milionů

Bývalý soudce Krajského soudu v Brně Roman Kafka podle policie podvedl přes šedesát lidí o více než 23 milionů korun. Radiožurnálu to sdělilo Krajské státní zastupitelství v Ostravě, které případ dozoruje. Vyšetřování stále pokračuje, čísla se tak ještě mohou zvýšit. Kafka se již dříve přiznal, že si pod smyšlenými legendami půjčoval od lidí peníze, které nevracel. Tvrdí ale, že jednal v krajní nouzi. Nyní je vyšetřovaný na svobodě, z vazby ho soud pustil loni v listopadu.
před 3 hhodinami

VideoBlízkovýchodní krize může trvat roky, říká Žáček. Koten varuje před „Vietnamem“

Hosté Událostí, komentářů probrali dění okolo příměří mezi USA a Íránem, včetně jeho dopadů na ekonomiku a energetiku. Pozvání přijali místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost Radek Koten (SPD) a člen sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS). Podle Žáčka je třeba se na národní i evropské úrovni připravit na případné prohlubování krize na Blízkém východě. „Evropa bude nucena přehodnotit politiku energetické bezpečnosti. Krize může trvat roky,“ řekl. „Pokud si Donald Trump myslel, že situaci v Íránu vyřeší do dvou týdnů jako ve Venezuele, tak se to zjevně nesetkalo s pochopením ze strany Íránu. Obávám se, že ten konflikt může zamrznout a budeme tu pak mít něco podobného jako válku ve Vietnamu,“ míní Koten. Diskusi moderovala Tereza Řezníčková.
před 5 hhodinami

eDoklady mají téměř milion uživatelů. V budoucnu aplikaci nahradí digitální peněženka

Aplikace eDoklady funguje již více než dva roky. K pátku 17. dubna evidovala Digitální a informační agentura (DIA) téměř 975 tisíc uživatelů. Ti mohou mít díky aplikaci v telefonu digitální variantu občanského průkazu, kterým se mohou prokazovat na úřadech či ve školách, ale například také u voleb. V budoucnu eDoklady nahradí evropská digitální peněženka. Změny týkající se občanských průkazů a cestovních dokladů by měla přinést i novela, kterou před nedávnem schválila vláda.
před 7 hhodinami

VideoRoste počet kybernetických podvodů, jejich úspěšnost i způsobené škody

Přibývá pokusů o kybernetické podvody i škody, které pachatelé působí. Jen v prvním čtvrtletí se pokusili vylákat z klientů bank přes čtyři miliardy korun. Většinu peněz se podařilo peněžním ústavům zachránit. I tak je celková škoda skoro 800 tisíc korun – oproti minulým rokům výrazně stoupla. Podvodníci navíc mění strategii a využívají nové technologie, včetně umělé inteligence. Kvůli tomu jsou podvody hůř rozpoznatelné, levnější na výrobu a je jich výrazně víc. Útoky cílí na konkrétní osoby a spoléhají na lidskou chybu. Častěji se soustředí na mladší generaci. Jednou z nejčastějších metod je podvodné volání. Pachatelé se vydávají za policistu nebo pracovníka banky a snaží se přimět oběť, aby někam převedla peníze nebo poskytla vzdálený přístup k účtu – jinak o úspory přijde.
před 16 hhodinami
Načítání...