Petr Gazdík i Pavel Bělobrádek jako předsedové stran skončí
Andrej Babiš potvrdil svou kandidaturu na předsedu hnutí ANO v rozhovoru pro Českou televizi. Před necelými dvěma lety získal 195 hlasů ze 210 možných a teď je zatím jediným kandidátem na předsedu. Případné změny ve vedení hnutí ANO záleží podle Babiše na jednotlivých krajských konferencích.
Kde by si ale Babiš změnu nepřál, je post prvního místopředsedy hnutí. Ten zastává Jaroslav Faltýnek, který je zároveň šéfem poslaneckého klubu ANO. „Určitě má moji podporu. Pan Faltýnek je pro mě klíčový člověk, který řeší sněmovnu, které já se moc nevěnuju,“ podotkl k tomu premiér.
A pokračovat v této roli chce i sám Faltýnek. Během letošního roku se přitom spekulovalo o tom, že má Andrej Babiš s Jaroslavem Faltýnkem spory. „Tyto informace záměrně pouští naši konkurenti, kteří nás nedokáží ve volbách porazit zvenku, tak se snaží hnutí rozložit zevnitř,“ tvrdí Faltýnek.
Hnutí ANO bude nové vedení volit 16. února v Praze. Ještě před tím plánuje koncem ledna ideovou schůzi v Ostravě, na které chce řešit hlavně program.
Předsedu sociálních demokratů Jan Hamáčka čeká na březnovém sjezdu těžší úkol, preference strany totiž v mnoha průzkumech balancují jen pár procent nad pětiprocentní hranicí nutnou pro vstup do sněmovny. Uvnitř ČSSD už probíhají krajské konference a Hamáček na třech z nich získal nominaci.
Zatím však není jasné, zda do hry o předsednický post nevstoupí i Jiří Zimola. Okresní konference ČSSD v Ostravě ho totiž navrhla na předsedu. A do vedení by někteří sociální demokraté chtěli vrátit i Michala Haška. Současný předseda se prý ale konkurence podle svých slov nebojí: „Minule jich bylo sedm a zvládli jsme to. Je vidět, že jsme demokratická strana.“
Nominace na post místopředsedy zatím získali Roman Onderka, Miroslav Krejčík, Martin Netolický a Jana Maláčová. Právě současná ministryně práce by měla podle Hamáčka usednout na místopředsednický post. „Stejně tak, jako oživila vládu, tak by oživila i vedení strany. Pokud bude zvolena, tak bych chtěl, aby se věnovala dlouhodobým vizím strany,“ doplnil Jan Hamáček.
U lidovců dojde po devíti letech ke změně, Pavel Bělobrádek totiž už letos v únoru oznámil, že se nebudou o funkci ucházet. V čele lidovců stál od roku 2010 a v roce 2013 dokázal stranu vrátit zpátky do sněmovny. Ani preference lidovců ale v poslední době nejsou nijak zářivé. V loňských volbách do sněmovny skončili lidovci až sedmí, když nezískali ani šest procent hlasů.
O post předsedy se bude na konci března ucházet hned několik kandidátů. Zájem vést stranu mají dva současní místopředsedové Marian Jurečka a Jan Bartošek i poslanec Marek Výborný. Lidovecký sjezd v Brně bude dokonce třídenní: 31. března si totiž strana připomíná 100 let od svého založení.
Na dubnovém sjezdu skončí také předseda hnutí Starostové a nezávislí Petr Gazdík, který byl ve vedení hnutí ještě o rok déle než Pavel Bělobrádek. Podle svých slov chce dát svému nástupci čas připravit se na krajské volby, které hnutí čekají na podzim 2020.
V případě Starostů se zatím volební drama nerýsuje, protože se o funkci předsedy uchází jediný kandidát: současný 1. místopředseda Vít Rakušan: „Já doufám, že nakonec jediný nebudu. Mám rád souboj a ne jasný výsledek.“
Ani preference Starostů a nezávislých nejsou na celostátní úrovni nijak zářivé, a proto se delší dobu diskutuje o případné spolupráci s lidovci nebo TOP 09. Během jara příštího roku by mělo být v této věci jasněji. Samotná TOP 09 pak má nové vedení volit ve druhé polovině příštího roku, pravděpodobně v listopadu.
Jednání celostátního fóra strany si svolali už na 19. a 20. ledna také Piráti. Protože ale ve funkci předsedy potvrdili v lednu 2018 Ivana Bartoše na další dva roky, nebudou na fóru rozhodovat o vedení strany. Podle programu dostupného na jejich stránkách čeká členy pirátské strany hlavně výběr kandidátů pro jarní volby do Evropského parlamentu.
