Svět se k hrozbě katastrof nestaví dost důrazně, říká ekolog Bedřich Moldan

Klimatická změna, jak ukazují zkoumání, se projevuje výrazně rychleji, než se předpokládalo. Nedávná zpráva mezivládního panelu poukázala, že celosvětové oteplení o dva stupně Celsia povede ke katastrofickým důsledkům na různých místech zeměkoule. Většina států se však nedokáže s takovými zjištěními vypořádat. V Devadesátce ČT24 na to poukázal zástupce ředitele Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy Bedřich Moldan. 

Úlomek argentinského ledovce Perito Moreno
Zdroj: REUTERS / Andres Forza

Zprávy odborníků jsou už nějakou dobu jasně varovné. „Člověk by předpokládal, že se k tomu státy postaví daleko pozitivněji, ale to bohužel nastává jen v některých málo případech,“ zmínil Moldan v Devadesátce ČT24. Podle jeho slov se nechová příliš vzorně Austrálie nebo třeba Kanada, která dříve dokonce patřila k průkopníkům změny přístupu k produkci emisí skleníkových plynů.

Podle Moldanových slov v současnosti není příliš důvod k optimismu. Na rozdíl od let 2014 až 2016, kdy nedošlo v globálním měřítku k nárůstu emisí oxidu uhličitého, už loni objem emisí rostl. „A letos se dokonce předpokládá, že bude větší než dvě procenta, což je tedy opravdu velmi špatné. Rozhodně to vede k jasně pesimistickým závěrům,“ poznamenal.

Video 90’ ČT24 - Krach klimatické konference v Katovicích
video

Devadesátka s Bedřichem Moldanem: Postoj řady států ke změně klimatu optimismus nepřináší

Růst emisí CO2 souvisí především s chováním Číny, kde meziročně stouply o 4,7 procenta. Čína je v tomto směru světová jednička, připadá na ni čtvrtina všech emisí.

Druhou zemí v pořadí nejvyšší produkce skleníkových plynů jsou Spojené státy, které letos rovněž v emisích přidaly, a to meziročně o 2,5 procenta. Podle výzkumníků nejde ani tak o důsledek politiky prezidenta Donalda Trumpa jako o dopad extrémní zimy a silných letních veder, kdy kamna a klimatizace běžely naplno.

Ohledně důsledků oteplování klimatu byly roky 2015 až 2018 podle Světové meteorologické organizace nejteplejší od začátku měření – tedy od 19. století. V uplynulých 22 letech jich 20 bylo historicky nejteplejších. Pokud svět bude pokračovat jako dosud, do konce století se teplota na Zemi zvýší o tři až čtyři stupně. Fatální důsledky se přitom budou lišit region od regionu: častější vlny veder, déletrvající sucha, ale také více bouřek, lijáků a povodní.

Klimatické změny jako příležitost

Zástupce ředitele Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy Bedřich Moldan poukázal na to, že ke změně klimatu se přistupuje neustále z negativní stránky. Sám ale zdůrazňuje, že představuje velkou technologickou a průmyslovou příležitost.

„Podívejme se například na Dánsko. To dneska vyrábí prakticky polovinu elektrické energie z větrných elektráren. Je to už několik desítek let, kdy to vzalo jako obrovskou příležitost a dánské turbíny pořád patří k světově velmi úspěšným a vyhledávaným artiklům dánské ekonomiky. U nás nic takového není,“ poznamenal.

A nejde podle jeho slov zdaleka jen o obnovitelné zdroje. Problémem nejsou zdroje, jako především uchovávání energie. „Ale v tom jdou inovace a technologie obrovským tempem dopředu. Druhá věc jsou takzvané chytré sítě, tedy přenosové soupravy a jejich úprava.“ Moldan odhaduje, že do osmi let se významně rozšíří elektromobily. Do jejich baterií by se dala energie ukládat a v případě, že řidič nevyjede, mohl by „uskladněnou“ energii pustit zpět do sítě.

V této sféře vývoje baterií a technologií vidí Moldan konkrétní technologickou příležitost, které by se Česko mohlo chopit, ale neděje se to, přestože je jasné, že tudy se bude ubírat vývoj. Konkrétním dokladem jeho slov může být krok německé automobilky Volkswagen, která na začátku prosince ohlásila konec spalovacích motorů. Poslední vozy s touto technologií vyvine v roce 2026 a prodávat je bude zhruba do roku 2040. V budoucnu se ale zaměří na elektromobily.

V polských Katovicích v těchto dnech vrcholí světová klimatická konference COP24. Hlavním cílem zástupců 190 zemí je přijetí pravidel, která by posloužila jako návod pro uskutečnění cílů pařížské klimatické dohody z roku 2015 a odpověděla by na varovné zprávy vědců.