Počty úředníků bobtnají a byrokracie, kterou vláda předává k řešení městům a obcím, se stále navyšuje. S tím se jim zvyšují i náklady na úřednický aparát. Jak uvedl v nedělních Otázkách Václava Moravce pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti), v Praze dosahuje zatížení městské kasy výdaji na byrokracii spojenou s přenesenou působností státu na téměř miliardu ročně. Primátor Olomouce Miroslav Žbánek (ANO) zase uvádí, že ze 700 zaměstnanců magistrátu jich jen dvě stě patří pod samosprávu a zbytek spadá pod přenesenou působnost.
Obce od vlády žádají, aby jim nekomplikovala život. Zástupci měst a obcí už v tomto týdnu varovali, že pokud na ně vláda Andreje Babiše bude přenášet další povinnosti, budou za to požadovat krytí veškerých nákladů, které jim těmito povinnostmi vzniknou.
„Neubírejte nám peněz rozhodnutím o zvyšování platů, slevami na jízdném, snížením DPH u vybraných komodit, neboť v konečném důsledku toto zaplatíme ze svých rozpočtů my, a to buď přímo, anebo nepřímo tím, že nám v rámci rozpočtu nepřijde daný podíl z DPH u rozpočtového určení daní. A také prosím, nedávejte nám další, naprosto nic nepřinášející povinnosti,“ vyzval ve čtvrtek na celostátní finanční konferenci Svazu měst a obcí její předseda František Lukl.
Obce a města na to doplácejí výdaji ze svých rozpočtů. Podle starosty Kolína Víta Rakušana (STAN) by se proto měly hledat rezervy v rozpočtovém určení daní, tedy v klíči, podle kterého stát rozděluje příjmy z daní na komunální úroveň. Primátor Olomouce Miroslav Žbánek (ANO) se zase obává doby, kdy přijde ekonomická krize, a zatímco příjmy z daní zeštíhlí, výdaje na byrokratický aparát městům zůstanou.
Přitom 6250 obcí by letos mělo hospodařit stejně jako v minulých letech – na rozdíl od vlády – s přebytkem. Zhruba 70 procent příjmů přitom mají obce z výběru daní, které jdou do pokladny celostátní.
„Dýchá se nám čím dál hůře. Magistrát města Olomouce, který má zhruba 700 zaměstnanců, má dvě stě zaměstnanců v samosprávě a z toho dalších 500 zaměstnanců, kteří mají takzvanou přenesenou působnost, ten poměr je obrovský a povinnosti, které vykonáváme nejen pro město Olomouc, ale i pro navazující obce v rámci obcí s rozšířenou působností, jsou obrovské a zatěžují nás rok od roku stále víc,“ připustil v nedělních Otázkách Václava Moravce primátor Olomouce Žbánek.
„Stačilo by, kdyby stát možná zaplatil důsledně obcím a městům za povinnosti, které už na ně dříve přenesl. Pro krytí nákladů v přenesené působnosti dáváme městským částem stovky milionů korun, čímž vlastně dokrýváme nedostatek, kde městské části tratí tím, že dělají přenesenou působnost státu,“ řekl pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti) s tím, že to je celkem suma kolem devíti set milionů korun ročně. „Dýchalo by se nám lépe, kdyby ty příspěvky na výkon přenesené působnosti odpovídaly tomu, co to stojí,“ dodal Hřib.
Podle něj jsou i nové nároky na místní samosprávy od státu možné, ale za jediné podmínky. „Nové povinnosti ano, pokud budou dokryty finančně. Podmínka je i to, že budou dokryty i ty povinnosti, které už dnes přeneseny jsou,“ dodal.
S tím úplně nesouhlasí starosta Kolína. „Povinností už máme až dost. V čele kolínské radnice začínám třetí volební období a mohu jednoznačně říct, že povinností, které na města a obce spadají, je stále více,“ poznamenal Rakušan.
„Na úřad jsem nastupoval s vizí, jak budeme snižovat počty úředníků, to se nám daří v samosprávné oblasti, ale v rozšířené působnosti naopak úředníky přibíráme. Celkový rozpočet Kolína na rok 2019 je 1,2 miliardy korun a jen na přenesenou působnost je to náklad 250 milionů korun, což je obrovská část našeho rozpočtu,“ dodal Rakušan.
Co až přijde krize a daňový příliv ustane?
Nyní je přitom situace z pohledu daňových příjmů růžová. Ekonomika roste a díky vyššímu podílu z daně z přidané hodnoty by mohly obce a města získat navíc asi o osm a půl miliardy korun ročně. Během let 2013 až 2017 se zvýšily příjmy obcí ze sdílených daní o více než 44,5 miliardy korun.
Primátor Olomouce se „děsí situace“, kdy současná ekonomická konjunktura poleví a s ní se sníží i daňové výnosy. „Nám zůstanou mandatorní výdaje na úrovni, v jaké jsou dnes, a my se budeme muset snažit zajišťovat nejen veřejnou službu v kvalitě, kterou jsme slíbili občanům, ale zároveň rozjíždíme řadu investičních a evropských projektů, kde počítáme s dotacemi. To nám může zbourat jakékoliv investiční plány, které město chystá,“ dodal.
Letošní daňové příjmy obcí by se měly podle ministerstva financí vyšplhat na skoro 232 miliard korun. Pokud neochladí ekonomika v roce příštím, pak je otázka, jak na tom obce skutečně budou. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) ale nepočítá s tím, že by se v dalších třech letech měnilo rozpočtové určení daní, podle kterého se dělí daňové výnosy mezi obce.
„Myslím si, že bez změny struktury rozpočtového určení daní nevydrží,“ je ale názoru starosta Kolína Rakušan. „Mělo by se mnohem více zohledňovat například to, jaký počet seniorů v daném městě nebo obci žije. Nebo i počet žáků základních škol, to by měla být kritéria, která by novou strukturou rozpočtového určení daní měla být zohledněna mnohem více,“ nastínil.
„Neříkám, že by paní ministryně měla nyní pracovat na tom, aby obcím a městům tekly řádově vyšší prostředky než teď. Ale že bychom se právě pro případ krize, pro případ toho, že nám stárne populace, měli velmi intenzivně zabývat tím, jak je strukturováno rozpočtové určení daní, a hledat v něm vnitřní rezervy,“ dodal.
Primátor Olomouce by byl ale ve změně rozpočtového určení opatrný. Připomněl, že při poslední změně, kdy se díky ní příjmově zvýhodnily menší obce a města vůči větším, tratila Olomouc ročně asi 150 milionů korun. „Otevření rozpočtového určení daní je tak trochu Pandořina skříňka. Začnou se do toho hrnout požadavky, které nebude jednoduché ukočírovat. Pro mě je důležité pracovat a komunikovat s vládou a krajem a zajistit financování z jiných zdrojů,“ dodal Žbánek.
„Musíme se dívat z pohledu celé České republiky. Podívejme se na náš venkov, kolik se toho za osm let vybudovalo. Menším obcím jsme vlastně poprvé změnou rozpočtového určení daní umožnili, aby měly dostatek prostředků na kofinancování evropských projektů. A ten rozkvět ve vesnicích a menších městech je viditelný,“ dodal Rakušan.
Ten ve změnách porcování daňového „medvěda“ vidí příležitost pro oddalované reformy. „Tady se slibují nejrůznější velké reformy sociálního systému, které nepřichází, a pokud chceme zajistit fungování školství a sociální péče, cesta přes rozpočtové určení daní je nejjednodušší,“ dodal Rakušan.
