Rozpočet České republiky má rekordní přebytek. K poslednímu červenci dosáhly celkové příjmy státního rozpočtu 762,4 miliardy korun, celkové výdaje 686,8 miliardy a přebytek hospodaření tak byl 75,6 miliardy korun. Oproti loňskému roku, kdy byl přebytek 25,7 miliardy korun, jde tak o výrazné zlepšení. Významný je především vzestup celostátních daňových příjmů o 8,2 procenta. Vykázaný přebytek rozpočtu tak představuje, stejně jako na konci března, dubna, května a června, nejlepší výsledek hospodaření státního rozpočtu od roku 1993.
Máme sice rekordní přebytek rozpočtu, ale dluh nesnižujeme, diví se analytici
Události ČT: Rozpočet a jeho vývoj (zdroj: ČT24)
Celkové příjmy rozpočtu ke konci července stouply meziročně o téměř 31 miliard na 762,4 miliardy korun a celkové výdaje klesly o 19 miliard na 686,8 miliardy korun. Celkové daňové příjmy rozpočtu bez sociálního zabezpečení stouply meziročně o 25,7 miliardy na 360,1 miliardy korun.
Ministr financí Andrej Babiš (ANO) si situaci pochvaluje. „Rekordní daňové příjmy pomáhají kromě státní pokladny naplňovat také rozpočty obcí a krajů. To vytváří prostor nejen pro snižování dluhu na všech úrovních veřejné správy, ale také pro prorůstové investice a rozumnou hospodářskou politiku,“ uvedl.
Na daních se povedlo více vybrat hned v několika případech. Na dani z přidané hodnoty státní rozpočet ke konci července získal meziročně o 3,8 miliardy více, celkem 139,1 miliardy korun. Na spotřební dani se vybralo 84,1 miliardy korun, meziročně více o 5,7 miliardy. Rostly také příjmy na dani z příjmu firem o 7,1 miliardy.
Celkové výdaje v objemu 686,8 miliardy korun byly o 19 miliard pod úrovní stejného období minulého roku. Na meziroční pokles celkových výdajů působily zejména nižší kapitálové výdaje. Největší objem prostředků v rámci běžných výdajů je každoročně vynakládán na sociální dávky. Ve schváleném rozpočtu byly zapracovány ve výši 515,8 miliardy korun, což představuje o 1,9 procenta více.
90’ ČT24 - Petr Dufek k rozpočtu Česka (zdroj: ČT24)
Podle ekonomického experta ODS Jana Skopečka ale bude možné hodnotit kontrolní hlášení až v delším časovém odstupu a na současný výsledek rozpočtu má podle něj hlavní vliv ekonomický růst. „DPH nepatří mezi daně, které rostly nejvyšším tempem, takže nemůžeme konstatovat, že kontrolní hlášení přispělo k efektivitě vyššího výběru daní,“ řekl Skopeček.
Vláda by se měla snažit snížit státní dluh, říkají analytici
Podle analytiků oslovených Českou televizí by vláda měla přebytek využít k tomu, aby snížila státní dluh. To potvrzuje investiční analytik Broker Consulting Martin Novák. „Ekonomický názor je takový, že v případě přebytkového rozpočtu by měla vláda uhradit dluhy z minulých let. Jiná věc je ovšem politika, jelikož je asi přitažlivější téma peníze takzvaně rozdat,“ řekl.
Doplnil ho Milan Vaníček, ředitel odboru analýz finančního trhu J&T Banky. „V normální době by byla odpověď jasná, a to snížení dluhu. Tedy v případě celého roku. K tomu by objektivně měl přebytek sloužit. Tedy ke snížení zadlužení, které se vytvoří, když se ekonomice tolik nedaří. Ale v současnosti je to skoro ,hřích‘ splácet něco, co si můžete půjčit téměř za nulu. Tedy nastavení současných úroků téměř nenutí vlády něco se svým zadlužením dělat,“ řekl a dodal, že druhým obecným východiskem je investovat. V případě státního rozpočtu například využít pro infrastrukturu.
Ve druhé polovině roku zpravidla dochází k prohloubení schodku. Nicméně je zřejmé, že výsledek za celý rok podle všeho bude výrazně příznivější než rozpočtovaný deficit 70 miliard. Pokud by za celý rok vláda vykázala přebytek, jedná se jistě o chvályhodný výsledek, jenž však vzhledem k příznivým atributům nelze přeceňovat. Mělo by zkrátka být přirozené, že se v dobrých časech vytvářejí přebytky hospodaření státu, které jsou pak v horších časech, které nepochybně opět přijdou, použity jako polštář pro zmírnění dopadů krizového období.
Analytik Komerční banky Marek Dřímal neočekává, že na konci roku skoční rozpočet v přebytku. „Vzhledem k plánovanému zahájení několika infrastrukturních staveb na konci letošního roku či příští rok předpokládáme, že vláda převede nezanedbatelnou sumu peněz Státnímu fondu dopravní infrastruktury,“ řekl a dodal, že podobně se zachovala vláda i loni v prosinci, kdy výdaje v rámci Operačního programu Doprava dosáhly masivních 29 miliard korun. „Pokud ale nakonec rozpočet přebytek vykáže, předpokládáme, že vláda ho využije na snížení státního dluhu, aby vytvořila větší prostor k případnému uvolnění fiskální politiky během nějaké další recese,“ doplnil.
Rozpočet ovlivnily příznivé výsledky v čerpání evropských dotací
Velký vliv mělo na rozpočet a jeho přebytek také čerpání dotací z Evropské unie. Analytik Aleš Michl vidí smysl v dotacích i do budoucna. „Pokud je použijeme na nové dálnice a železnice, super. Pokud na školení lidí o tom, co se mohou naučit na youtube, a stavbu výzkumáků, kde nikdo nebude bádat, pak budou ty peníze na houby a ještě nám zvýší provozní náklady,“ řekl otevřeně.
Analytik ČSOB Petr Dufek si myslí, že vliv evropských dotací bude stát a padat na schopnosti Česka tyto dotace čerpat. „Za prvních sedm měsíců to bylo téměř 116 mld. korun, což je sice méně než loni, ale přece jen byl loňský rok v důsledku dočerpávání peněz z předchozího rozpočtového období velmi výjimečný,“ popsal.
Ekonomika zatím roste. Vše ale jednou skončí, říkají analytici
Ministr Andrej Babiš již několikrát avizoval, že příští rok očekává deficit státního rozpočtu 60 miliard korun. Podle Milana Vaníčka to ale není adekvátní, když Česko dlouhodobě roste. „Chápu, že situace je vždy složitější, než se to jeví od pracovního stolu. Ale trochu se obávám situace, kdy ekonomika nebude v růstu. Pak bude muset být schodek státního rozpočtu ještě vyšší. To z dlouhodobého hlediska není únosné,“ myslí si a dodává, že aktuální nastavení měnové politiky bohužel jen zvyšuje míru rizika morálního hazardu, a to i v případě státních financí.
Podobný názor má i Petr Dufek. „Rozpočet je převážně věcí politickou a je tak na vládě, zda je ochotna i v dobách příznivých hospodařit s deficity. Ekonomika se však chová cyklicky, a tak po dobrých letech přijdou léta horší, kdy se vývoj státních financí zase zhorší a země se bude muset rychleji zadlužovat. Myslím si, že bychom si to mohli začít už konečně uvědomovat,“ pospal situaci.
Martin Janíčko k rozpočtu České republiky (zdroj: ČT24)
Optimističtější byl k tomuto tématu pouze Lukáš Kovanda. „Vláda by v příštím roce realisticky mohla hospodařit s vyrovnaným rozpočtem. Vyrovnané hospodaření v roce 2017 uvádí jako realistický scénář i Česká národní banka. Česko může hospodařit vyrovnaně, aniž by tím iniciovala nepříznivý makroekonomický vývoj. Jakýkoli případný deficit, jejž vláda v příštím roce vykáže, tak za předpokladu očekávaného makroekonomického vývoje bude výsledkem politického cyklu, tj. většího než nutného utrácení, které bude motivováno čistě politicky, tedy snahou politiků získat vyššími výdaji hlasy voličů,“ vysvětlil.
Každý občan dluží více než 177 tisíc
Celkové zadlužení České republiky činí 1,6 bilionu korun. V průměru každý občan dluží více než 177 tisíc korun. Dluhy České republiky jsou z velké části domácí, podíl zahraničního dluhu nepřesáhl za poslední čtyři roky třetinu z celkového zadlužení. V roce 2012 například činil domácí dluh 1287,3 miliardy a zahraniční dluh 380,3 miliardy. V roce 2015 se domácí dluh navýšil o více než sto miliard na 1389,4 miliardy, kdežto zahraniční dluh o bezmála sto miliard poklesl na 283,6 miliardy. Nejnižší zahraniční dluh měla Česká republika v roce 2001, kdy dlužila 8,8 miliardy zahraničním věřitelům.
Z domácích dluhů je dlouhodobě naprostá většina ve střednědobých a dlouhodobých státních dluhopisech. Nejméně peněz vydává stát na spořicí státní dluhopisy, v roce 2012 šlo například o 56,2 miliardy, v roce 2015 o 66,9 miliardy. Největší částku za poslední čtyři roky vydal stát na spořicí státní dluhopisy v roce 2013, konkrétně 87,6 miliardy. Do roku 2011 spořící státní dluhopisy stát vůbec nevydával.
- Státní pokladniční poukázka
- Pokladniční poukázka je dluhový papír, pomocí kterého si může vláda půjčit v krátkém období peníze. Výnosnost se průběžně mění, investice je však považována za minimálně rizikovou. Jejich splatnost je do jednoho roku. Výnos z pokladničních poukázek slouží ke krytí státního deficitu.
- Spořicí státní dluhopisy
- Patří mezi nejbezpečnější, konzervativní způsoby spoření. Garantují výnos i splacení dlužné částky. Vydávacích míst je v České republice téměř 900. Spořicí státní dluhopisy se dále dělí podle doby splatnosti na diskontované (splatnost jeden až dva roky), prémiové (splatnost tři roky), kuponové (splatnost pět až šest let), variabilní (splatnost šest až sedm let) a proti-inflační (splatnost sedm až osm let).
- Střednědobé a dlouhodobé státní dluhopisy
- Jde o dluhové papíry, které vydává ministerstvo financí prostřednictvím České národní banky. Investice do těchto dluhopisů jsou považovány za minimálně rizikové. Doba splatnosti je od dvou až do padesáti let, v závislosti na ní se liší i jejich výnosnost.
Ve střednědobých a dlouhodobých státních dluhopisech stát vydává od roku 2012 více než tisíc miliard ročně. V roce 2012 to bylo 1 042 miliardy, v minulém roce 1 235,2 miliardy korun. Největší podíl dluhopisů tvoří dluhopisy s dobou splatnosti na deset a patnáct let. V květnu 2016 tvořily státní dluhopisy na deset let 21,67 procent a dluhopisy na patnáct let 24,87 procent ze všech vydaných dluhopisů.
Mezi držiteli státních dluhopisů z velké části převládají finanční instituce, dále pak nerezidenti, domácnosti a vládní instituce. Z finančních institucí jde především o banky, pojišťovací společnosti a penzijní fondy. V květnu 2016 se finanční instituce podílely na státních dluhopisech z 56,61 procent, nerezidenti z 22,07 procent, domácnosti z 3,82 procent a vládní instituce z 2,68 procent. Minulý rok v červnu měly finanční instituce podíl větší, 61,51 procent, naopak nerezidenti tvořili jen 14,81 procent.
ČR má sedmý nejmenší dluh v EU
Česká republika patří mezi méně zadlužené státy Evropské unie. Na počátku roku 2016 byla na sedmém místě v pořadí států EU podle velikosti státního dluhu. Dluh Evropské unie jako celku činil za rok 2013 86,927 procent HDP. Podle odhadů Mezinárodního měnového fondu by se toto číslo mělo v roce 2016 snížit na 86,884 procent HDP.
Větší zadlužení mají státy eurozóny, tedy ty, kde se platí eurem. Jejich dluh tvořil dohromady v roce 2013 93,079 procent HDP. Mezinárodní měnový fond odhaduje, že i toto číslo se bude letos snižovat, konkrétně na hodnotu 92,778 procent HDP.