Daňové zatížení mezd je v Česku osmé nejvyšší ze zemí OECD

6 minut
Janíčko: Zdanění mezd je u nás vysoké, zdanění firem je naopak velice nízké
Zdroj: ČT24

Nejvyšší daňové zatížení v rámci Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) měli loni Belgičané, kteří ze své mzdy odvedli státu 54 procent. Česko se v žebříčku umístilo s nadprůměrným zatížením na osmém místě. Vyplývá to z aktuální zprávy OECD.

Průměrné daňové zatížení mezd v celé OECD loni kleslo na 36 procent. V České republice se však mírně zvýšilo na 43 procent, když v předchozím roce dosahovalo 42,8 procenta. V rámci 35 států OECD tak bylo loni zatížení českých mezd osmé nejvyšší. Blíž průměru je i Slovensko s 41,5 procenta.

Česká republika má dlouhodobě celkové zdanění mezd přes čtyřicet procent, což patří k vyšším zdaněním jak v rámci OECD, tak i vyspělých zemí.
Martin Janíčko
ekonom Moody's Analytics

Daňové zatížení mezd ukazuje, jaké procento z celkových mzdových nákladů, tedy mzdy a pojistného hrazeného zaměstnavatelem, tvoří daně z příjmu zaměstnanců a odvody na sociální a zdravotní pojištění. Počítá se z průměrného příjmu svobodného a bezdětného zaměstnance.

  • Belgie - 54 %
  • Německo - 49,4 %
  • Maďarsko - 48,2 %
  • Francie - 48,1 %
  • Itálie - 47,8 %
  • Rakousko - 47,1 %
  • Finsko - 43,8 %
  • Česká republika - 43 %
  • Švédsko - 42,8 %
  • Slovinsko - 42,7 %

Nejvyšší daňové zatížení vykázala Belgie, kde stát ze mzdy získává 54 procent. Za ním je Německo s 49,4 procenty a Maďarsko s 48,2 procenty. Na opačné straně žebříčku je Chile se sedmi procenty, Nový Zéland se 17,9 procenty a Mexiko s 20,1 procenty.

Ředitel centra OECD pro daňovou politiku a správu Pascal Saint-Amans uvedl, že za celkovým poklesem daňového zatížení mezd v OECD stojí reformy v pouhé hrstce členských zemí. Upozornil, že snižování daňového zatížení mezd je jednou z důležitých cest k podpoře hospodářského růstu.

Poloviční náklady na práce v Česku oproti celé EU

Navzdory poměrně vysokému daňovému zatížení mezd jsou průměrné náklady na práci v České republice o více než polovinu nižší než v celé Evropské unii. Podle zprávy statistického úřadu Eurostat z minulého týdne průměrné náklady na práci v Česku loni činily 10,2 eura (272 korun) na hodinu, zatímco v celé EU činil průměr 25,4 eura na hodinu.

Nejvyšší náklady na práci v EU loni byly v Dánsku, kde zaměstnavatelé za jednu hodinu práce zaplatili v průměru 42 eur. České republice patřila 21. příčka. O jednu příčku výše bylo Slovensko, kde hodina práce přišla zaměstnavatele na 10,4 eura. Nejlevnější práce byla v rámci EU v Bulharsku s náklady 4,4 eura na hodinu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
před 3 hhodinami

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
před 10 hhodinami

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
před 10 hhodinami

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánovčera v 14:56

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...