Referendum na Krymu je popřením ukrajinské ústavy, tvrdí Zeman

Praha – Krymské referendum o připojení k Rusku je v očích prezidenta Miloše Zemana v rozporu s ústavou Ukrajiny. Řekl to novinářům jeho mluvčí Jiří Ovčáček s tím, že podle Zemana je nicméně výsledek projevem nesouhlasu obyvatelstva se současnou situací. za protiústavní považuje proběhlé referendum i premiér Bohuslav Sobotka. Pode něj Česko vzhledem k podmínkám nemůže výsledky hlasování uznat. Lidé na Krymu si v neděli drtivou většinou odhlasovali připojení k Rusku, následně tamní samospráva vyhlásila nezávislý stát s názvem Krymská republika.

Ovčáček při prezentaci prezidentových postojů doplnil, že reakcí na referendum by mělo být pouze „posílení autonomie“ Krymu. „Připomínám, že stejný názor vyslovil bývalý ministr zahraničích věcí USA Henry Kissinger,“ řekl mluvčí na tiskové konferenci.

Podle Sobotky nemůže být pro českou vládu proběhlé referendum regulérní - už jen tím, že nebyla do země vpuštěna řada mezinárodních pozorovatelů a v ulicích mnoha měst působili ozbrojení vojáci. „Sobotní konání referenda je snahou o zpochybnění bezpečnostního uspořádání v daném regionu,“ řekl premiér.

Bohuslav Sobotka, premiér:

„V roce 1994 patřilo tehdejší Rusko mezi státy, které garantovaly hranice Ukrajiny výměnou za to, že se Ukrajina vzdala části jaderného arzenálu. Ty tendence, které dnes vidíme, jsou v příkrém rozporu s těmito garancemi.“

Vicepremiér Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL) novinářům řekl, že některé evropské státy a politické proudy byly podle něj naivní k mocenským ambicím Ruska. „Neměli bychom sklouzávat k přehnanému pacifismu,“ uvedl s tím, že je důležité si zachovávat zdravý rozum.

Opoziční pravice se k referendu staví s jasným ne. Komunisté naopak

Místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek nepovažuje za možné uznat to, co na Krymu označují slovem referendum. ČR by měla na půdě EU podle něj prosazovat nejtvrdší možné sankce, které by ruské jednotky nutily k odchodu z Ukrajiny. „Pokud tento anšlus Krymu Rusku projde, pak nebude poslední,“ míní bývalý ministr financí. Ani podle Miroslavy Němcové (ODS) nelze uznat výsledky hlasování během ruské okupace. Ruský scénář by podle ní také mohl postupovat krok za krokem až do České republiky.

Nahrávám video
KSČM referendum uznává. Kalousek mluví o anšlusu
Zdroj: ČT24

Předseda KSČM Vojtěch Filip naopak považuje referendum za nejvyšší projev vůle lidu. „Při takovém výsledku by bylo vhodné, abychom uznali rozhodnutí občanů Krymu,“ prohlásil. Situaci podle něj vyhrocují ti, kdo odmítají původní ústavní rámec na Krymu. Je zděšen tím, jakým způsobem se chopila nová moc úřadování. Místo aby zastávala smír a chuť urovnávat spory mezi občany, snaží se je rozdělovat a koncentrovat svou moc, která nevzešla ze svobodných voleb.

Referendum neuznali ani evropští ministři zahraničí

Referendum neuznávají ani šéfové evropské diplomacie včetně českého ministra Lubomíra Zaorálka (ČSSD). „Těmito kroky se zpochybňuje bezpečnostní řád regionu, ve kterém žijeme,“ řekl v Bruselu Zaorálek, který ráno spolu s dalšími kolegy posnídal s úřadujícím ukrajinským ministrem zahraničí Andrijem Deščycjou.

Právě dnes přitom ministři zahraničí EU rozhodli o zmrazení osobního i firemního majetku a o zákazu cest do EU pro osoby odpovědné za krizi na Krymu. Podle Zaorálka by v první vlně mělo jít zhruba o 20 osob jak z Krymu, tak z Ruska. „Je podle mne jasné, že to nemohou být v žádném případě jenom politici Krymu, ale že do toho musí být zahrnuti i politici z Moskvy,“ vysvětlil český ministr. Následné jednání Zaorálkova slova potvrdilo: půjde aktuálně o 21 osob.

V reakci na výsledek referenda dnes krymský parlament vyhlásil nezávislý svrchovaný stát s názvem Krymská republika. Požádal zároveň o vstup do Ruské federace jako její nový subjekt. Evropská unie ani její spojenci, jako jsou třeba Spojené státy, výsledky hlasování konaného za přítomnosti tisícovek neoznačených vojáků ruské armády neuznávají. Hlasování bylo v rozporu s ukrajinskou ústavou i mezinárodním právem také podle vlády v Kyjevě.

ČT24.z o ukrajinsko-ruské roztržce

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Sněmovna podpořila pravomoc NKÚ prověřovat hospodaření ČT a ČRo

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) možná získá ústavní pravomoc prověřovat hospodaření České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Senátní novelu podpořila v úterním úvodním kole sněmovna. Poslanci také zrychleně schválili návrh premiéra Andreje Babiše (ANO) na doplnění významných dnů o Den české vlajky. Připadnout má na 30. března. Novelu projedná Senát. Na úvod schůze vystoupil s projevem k poslancům prezident Petr Pavel. Babiš poté seznámil poslance s průběhem repatriace Čechů z Blízkého východu.
14:15Aktualizovánopřed 47 mminutami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
02:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoTaxi na hranice a zdržené letadlo. Češi popsali návrat z Blízkého východu

Strach o děti a odhodlání riskovat, aby se pokud možno rychle a bezpečně dostali ze země ohrožené válkou. Takto popisují někteří Češi své pocity po návratu například z Dubaje. Někteří se rozhodli pro cestu přes poušť do ománského Maskatu, odkud už v pondělí odletěla první dvě evakuační letadla společnosti Smartwings. „Jeden taxík na hranice, druhý z hranic, přijeli jsme asi půl hodiny po plánovaným odletu letadla, ale ještě se podařilo ho zdržet a dostat se na palubu,“ popsal jeden z turistů vracejících se z Dubaje. Jiní pak využili armádních letadel, která vyslala vláda do Jordánska, Ománu a Egypta. Tisíce Čechů ale dál zůstávají v zemích, které blízkovýchodní konflikt ohrožuje. Někteří spoléhají na cestovní kanceláře, mnozí se snaží domů vrátit po vlastní ose.
před 2 hhodinami

Pavel vyzval poslance, aby se snažili o konsenzus v základních otázkách

Prezident Petr Pavel vyzval ve sněmovně poslance, aby nerezignovali na hledání shody a pokusili se vytvořit alespoň základní konsenzus mezi vládou a opozicí v otázkách bezpečnosti, vzdělávání, kvality zdravotní péče, energetické bezpečnosti nebo inovačního potenciálu. Zákonodárci by podle něj měli jít vzorem a ukazovat, že není nutné se vždy a na všem shodnout, ale je nutné spolu mluvit, poslouchat se a snažit se porozumět. Pavel mluvil ke stávající sněmovně poprvé. Prezident se mimo jiné vyslovil pro vyšší obranné výdaje a zastal se nevládních organizací.
14:01Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Na jihu Moravy je nejvíc případů žloutenky v zemi

Situace kolem virové hepatitidy A v Jihomoravském kraji zůstává podle hygieniků nepříznivá. Od začátku roku přibyly stovky případů a kraj letos překonal Prahu, která měla loni nejvíce nemocných. V důsledku onemocnění zemřelo v Česku od ledna 2025 do února 2026 celkem 42 lidí, z toho šest na jižní Moravě. Epidemie však podle odborníků postupně slábne.
před 6 hhodinami

Akademický senát KTF UK zvolil Dvořáčka kandidátem na děkana

Akademický senát Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy (KTF UK) v úterý zvolil kandidátem na děkana církevního právníka Jiřího Dvořáčka. Pro bylo osm z devíti přítomných senátorů. Jeho protikandidát Jaroslav Brož z volby odstoupil. Vyjádřil překvapení nad tím, že volební zasedání nebylo zrušeno vzhledem k odkladnému účinku, který v únoru přiznal Brožově stížnosti Nejvyšší správní soud (NSS). Ten pozastavil účinek rozhodnutí bývalé rektorky UK Mileny Králíčkové o odvolání Brože z funkce děkana z loňského února.
před 7 hhodinami

Nikdo nám nedal žádné informace, stěžují si cestující, kteří se vrátili z Ománu

Cestující, kteří se do Česka vrátili druhým letadlem z Ománu, si po výstupu v Praze stěžovali na nedostatek informací i na dlouhý let s mezipřistáním. V Česku přistál letoun společnosti Smartwings před půl devátou dopoledne. Bylo v něm zhruba dvě stě lidí, většinou klientů cestovních kanceláří. Letoun, který odstartoval v pondělí z ománského města Salála, měl původně přistát v Praze v noci na úterý. Několik hodin ale strávil na mezipřistání v řeckém Heráklionu.
před 7 hhodinami

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
14:50Aktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...