Ostravští lékaři nabízeli „vakcínu na rakovinu“. Kritici mluví o pokusech na lidech

Nahrávám video
Reportéři ČT: Ostravští lékaři nabízeli „vakcínu na rakovinu“
Zdroj: ČT24

Ve Fakultní nemocnici v Ostravě vyšetřují kriminalisté „léčbu“ rakoviny, která neměla povolení úřadů. A navíc nebyla zadarmo, umírající pacienti za ni platili. Jde o další skandál nemocnice – po personálních čistkách a nákupu předraženého kybernože. Příběhy dvou pacientů, kterým lékaři nabídli „vakcínu“ na rakovinu, mapovala v pořadu Reportéři ČT Silvie Kleková.

Pacientům v pokročilém stadiu rakoviny nabízeli lékaři Fakultní nemocnice v Ostravě v letech 2014 a 2015 takzvané vakcíny a autovakcíny – ovšem bez příslušných povolení. Pacienti za „léčbu“ navíc platili a nemocnice poukázala i na to, že o praxi chybí záznamy.

Šéfem kliniky chirurgie byl v té době Pavel Zonča, pod jehož vedením lékaři odebírali pacientům části nádorů. A další chirurg, Stanislav Czudek, vzorky pod hlavičkou své soukromé firmy odvážel do Zdravotního ústavu v Ostravě, kde „vakcíny na rakovinu“ vznikaly.

Podle nemocniční analýzy ale šlo o nelegální činnost.

Celé se to tváří, že člověk vejde do nemocnice a tam je někdo s tituly, kdo mu nabízí super vědecký postup. Ale on mu nabídl naději tak, jak ji nabízí nejhorší z řad léčitelů.
Vlastimil Válek
přednosta Kliniky radiologie a nukleární medicíny Fakultní nemocnice Brno, poslanec TOP 09

Jeden pacient se „léčby“ nedožil, druhý i přes nákup „vakcíny“ zemřel

„Léčbu“ podstoupil například třicetiletý Tomáš Petrůj. Onemocněl agresivním nádorem jater a po necelých třech letech se od svého lékaře dozvěděl, že další léčba už pro něho není. Obrátil se proto na Zonču, kterého viděl hovořit v televizi.

„V dubnu se pan docent ozval s tím, že by pro něj měl ještě jedno vyšetření a případně léčbu. Že odeberou z nádoru tkáň a vyrobí autovakcínu,“ vzpomíná dnes Tomášova matka Helena Petrůjová.

Do Ostravy přijel těžce nemocný Tomáš na Velikonoce 2014. Podrobnější údaje o jeho pobytu v nemocnici ale chybí.

Pokoj sdílel s dalším vážně nemocným pacientem – Petrem Duškem. „V roce 2011 mu diagnostikovali rakovinu tlustého střeva. Už tehdy doktor zjistil, že Petr má metastázy i v játrech. Když mu skončila bioléčba, řekli mu, že pro něho už nemohou víc udělat. A tenkrát přišel Petr s tím, že má skvělou zprávu, protože se dozvěděl o autovakcíně,“ vzpomíná Duškova partnerka Danuše Bočková s tím, že v e-mailech, které si její druh s ostravskou nemocnicí vyměňoval, figurovala jména lékařů Czudka a Zonči.

Od začátku podle ní bylo jasné, že zákrok nebude zadarmo. „Jako rodina jsme začali být skeptičtí. Protože mně už tenkrát nepřišlo jako seriózní výzkum, když Petr volal zoufale svým dcerám, že nutně potřebuje 83 tisíc korun,“ dodává Bočková.

Rodina Petra Duška
Zdroj: ČT

Peníze ale nemířily na účet ani jednoho z jmenovaných lékařů. Podle Bočkové měly být přepsány na jiný účet. Zonča a Czudek dnes tvrdí, že o žádné platbě neví.

Petr Dušek poté, co zaplatil, obdržel v Ostravě podle Bočkové „lahvičku“. „Z toho si vytahoval injekční stříkačku a píchal si to do břicha. Dokonce, i když už potom byl v nemocnici, tak byl tak zoufalý a tak strašně tomu věřil, že si to bral s sebou a ještě tam si píchal,“ vzpomíná Bočková. Na rozpise, který k lahvičkám dostal, byl podle ní podpis Czudka.

Jako rodina jsme k tomu byli skeptičtí. Ale neřekli jsme mu to. Protože člověku nemůžete vzít tu naději, když už se upnul jen na to.
Danuše Bočková
družka pacienta Petra Duška

To Petrůjová za vakcínu pro svého syna, který se „léčby“ ani nedožil, zaplatila v hotovosti na sekretariátu chirurgické kliniky. Podle ní lékaři v žádném případě nechtěli, aby peníze posílala na účet.

Její platba ve výši deset tisíc korun se zanesla do faktur jako darovací smlouva pro Společnost Eduarda Alberta. Ta má sídlo přímo ve fakultní nemocnici, víc se o ní ale nedá z veřejných zdrojů zjistit. Vedení nemocnice se k tomu nevyjádřilo. 

Tomáš Petrůj
Zdroj: ČT

Zonča tvrdí, že jde o účelovou kauzu

Bývalý přednosta a zároveň někdejší děkan Lékařské fakulty Zonča  nechtěl kauzu „onkovakcín“ komentovat. „Já mám informace, že je to čistě účelová kauza. Musíte se zeptat autorů studie, jak to probíhalo,“ uvedl Zonča. Později dodal, že studie byla dvacet let stará a sám se jí účastnil jako jeden z lékařů, kteří „indikovali pacienty na základě dobré víry“.

Popírá ovšem, že by pacienti za „léčbu“ platili. „Jsem přesvědčený, že nikdo z nich neplatil,“ tvrdí. Na dotaz ohledně sponzorského daru, který po domluvě s ním poskytla Petrůjová, nereagoval. A odmítl rovněž upřesnit, zda „vakcíny“ a „autovakcíny“ někomu pomohly.

Pavel Zonča
Zdroj: ČT

Peníze dávali Czudkovi za „léčbu“ i v Polsku

Podle lékaře Czudka se praxe opírala o výzkum, který měl ovšem skončit předčasně. „Ten projekt vůbec nezačal, minulé vedení nemocnice projekt zarazilo. Odebralo se pět až šest vzorků od pacientů, souběžně to ale (bývalý) náměstek (ředitele nemocnice pro vědu a výzkum Václav) Procházka zakázal,“ sdělil Czudek.

Podle něj přitom byla naděje, že „vakcíny“, které pro něj vyráběli v ostravské laboratoři Zdravotního ústavu a jejichž výrobu hradil, mohly pacientům pomáhat. Řekl také, že neví, jestli někdo z pacientů „lék“ skutečně dostal.

Stanislav Czudek s reportérkou Silvií Klekovou
Zdroj: ČT

Czudek stejně jako Zonča popírá, že by pacienti platili. Jenže reference na Czudkovu „léčbu“ jsou i v Polsku, kde se kauza týká desítek pacientů, stejně jako v Česku. Na polských webech tak lze najít výpovědi některých pacientů, kteří s Czudkem měli či mají zkušenost. Také ti potvrzují, že za „léčbu“ platili – třeba 2600 zlotých.

Za účast na studii pacienti neplatí, opakují lékaři

Odborníci upozorňují, že za účast na klinických studiích pacienti běžně nic neplatí. „Žádný léčebný úkon u nás v oblasti klinického hodnocení není možné spojovat s jakoukoliv úhradou. Ať je to přímá úhrada nebo nepřímá úhrada přes spolek či sponzorský dar. Pokud navíc žádná studie neběžela, tak je to celé podezřelé,“ připomíná přednosta Kliniky komplexní onkologické léčby Masarykova onkologického ústavu Rostislav Vyzula.

„To, co se dělo v Ostravě, je z mého pohledu non lege artis postup. Experimentální práce na lidech, aniž by ty experimenty měly byť jenom náznak toho, co od nich legislativa vyžaduje,“ zdůraznil přednosta Kliniky radiologie a nukleární medicíny Fakultní nemocnice Brno  Vlastimil Válek.

O „vakcínách“ chybí v nemocnici záznamy

Trestní oznámení v kauze „vakcín“ a „autovakcín“ podal bývalý ministr zdravotnictví a někdejší ředitel ostravské nemocnice Svatopluk Němeček (ČSSD). „Musím říct, že jsem napřed nevěřil svým očím, že je něco takového vůbec možné. Protože ve fakultní nemocnici skutečně každý léčebný krok, každá procedura podléhá schválení a je evidována. V tomto případě nebylo vůbec nic,“ dodal.

Praxi lékařů Zonči a Czudka prověřoval někdejší náměstek ředitele nemocnice pro vědu a výzkum Václav Procházka. „O takzvaných onkovakcínách jsem se dozvěděl 20. října 2015 od bývalých i současných kolegů chirurgické kliniky. Doptávali jsme se na Státním ústavu pro kontrolu léčiv, kontaktovali jsme doktorku Němcovou a ta žádnou takovou studii v registru České republiky ani v registru Evropské unie nenašla,“ říká Procházka. Lékaře proto okamžitě upozornil, aby s praxí přestali.

Zonča, který musel za ředitele Němečka opustit místo šéfchirurga, se chtěl s novým ředitelem Machytkou, který nemocnici vedl od letošního února, do funkce vrátit. Proti tomu se ale postavila skupina chirurgů. Kvůli vyhroceným vztahům se obrátili i na premiéra Babiše. A právě tehdy ho upozornili na problém s nepovolenou léčbou.

Ministerstvo se ale o kauzu takzvaných onkovakcín doposud příliš nezajímalo, stejně jako ředitel Machytka, který před dvěma týdny na svoji funkci rezignoval.

„Víme pouze to, že se odebíraly nějaké vzorky pacientům a posílaly se do Zdravotního ústavu v Ostravě. Cílem bylo vytvořit nové léky právě pro tyto onkologicky nemocné pacienty,“ shrnul ministr Vojtěch. Podle jeho náměstka Romana Prymuly mohla kauza souviset s mocenským bojem uvnitř nemocnice.

Tady nejde o mocenský boj. Medicína není politika. Tady se zachází se zdravím lidí a klinická hodnocení mají svoje pravidla.
Rostislav Vyzula
přednosta Kliniky komplexní onkologické léčby Masarykova onkologického ústavu, poslanec ANO

Policie, lékový úřad ani ministerstvo kauzu nekomentují

Podezření z nelegálního nakládání s tkáněmi a z podvodu šetří moravskoslezská kriminální policie už téměř rok. „Stav řízení neumožňuje sdělit jakékoliv konkrétní informace,“ vzkázala mluvčí útvaru Gabriela Pokorná.

Podle profesora onkologie z Olomouce Bohuslava Melichara by nyní mělo zasáhnout právě ministerstvo nebo Státní ústav pro kontrolu léčiv. Oba úřady ale ke kauze už půl roku mlčí. Odmítly odpovědět i na otázku, zda šlo o povolený výzkum.

Bývalý šéfchirurg ostravské fakultní nemocnice Zonča momentálně působí v Rakousku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Zbrojovka po požáru v Pardubicích očekává škody ve stamilionech

Zbrojařská společnost LPP Holding předpokládá, že škody po pátečním požáru v její hale a administrativní budově v Pardubicích budou ve stamilionech korun. Televizi Nova to v neděli řekla a ČTK potvrdila mluvčí firmy Martina Tauberová. Policie požár prověřuje pro podezření na teroristický útok. Pracuje se čtyřmi verzemi vzniku požáru, u všech s podezřením na úmyslné zavinění. Ohledání místa ukončili policisté v neděli ráno.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoTejc chce snížit počet soudů a státních zastupitelství, mají se slučovat i rušit

Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) chystá reformu soudnictví, v rámci níž chce rušit či slučovat soudy a státní zastupitelství. Očekává úspory a větší efektivitu. „Hlavním cílem je, abychom neměli přebujelý management,“ vysvětlil ministr, který chce rovněž zpomalit jmenování nových soudců. Opozice i někteří justiční funkcionáři však varují před možným snížením dostupnosti spravedlnosti i technickou náročností reformy. Prezident Soudcovské unie Libor Vávra se obává technických problémů při migraci dat a upozorňuje na problematické aspekty nejmenování nových soudců. Místopředseda sněmovního ústavně-právního výboru Karel Dvořák (STAN) plán považuje za krátkozraké rozhodnutí. Prezident Unie státních zástupců Tomáš Foldyna proti slučování státních zastupitelství není.
před 3 hhodinami

Vládní slib o nižší firemní dani možná padne. Schillerová preferuje zrychlení odpisů

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) řekla České televizi, že namísto snížení daně z příjmu firem z 21 na 19 procent se kloní ke zrychlení firemních odpisů. V programovém prohlášení kabinet přitom avizoval obojí, ministryně ale nyní vzkazuje, že to si stát dovolit nemůže.
před 4 hhodinami

Za bezpečnost odpovídá i stát, tepal Červíček výrok Babiše. Vondráček se premiéra zastal

Nedělní debata moderovaná Martinem Řezníčkem se věnovala především požáru haly LPP Holdingu v Pardubicích. Senátor a bývalý policejní prezident Martin Červíček (ODS) kritizoval výrok premiéra Andreje Babiše (ANO), podle něhož si mají firmy zajišťovat bezpečnost především samy, zatímco předseda sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) premiéra hájil a mluvil o nutnosti spolupráce. Šéf Pirátů Zdeněk Hřib označil Babišův výrok za nehorázný. Vládní zmocněnec Filip Turek (za Motoristy) odmítl, že by kabinet v oblasti bezpečnosti něco zásadního zanedbal. Hosté diskuse se věnovali také tomu, kdo má Česko zastupovat na červnovém summitu NATO.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoHosté Nedělní debaty mluvili o demokracii a občanské společnosti

Na sobotní demonstraci Milionu chvilek proti určitým krokům vlády se dle organizátorů v Praze na Letné sešly statisíce lidí. Podle předsedy spolku Mikuláše Mináře je to signál pro vládu, ale i zpráva pro opozici. Občany vybídl, aby podporovali politické strany nebo do nich i vstoupili. „Každý si musí najít svůj způsob občanské iniciativy,“ míní Minář. Bývalý novinář a politik Vladimír Mlynář se proti rétorice Milionu chvilek vymezil. „Nemám pocit, že je unášen stát,“ podotkl Mlynář s tím, že ačkoli se mu řada vládních kroků nelíbí, „důvod jít demonstrovat neviděl“. Ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek s Mlynářem souhlasí v tom, že podstata demokracie ohrožena není, demonstraci však vnímá jako kultivovaný dialog s vládou. „S oponentem se má hledat kompromis,“ myslí si Pánek. Nedělní debatu ČT moderoval Martin Řezníček.
před 8 hhodinami

Dotace na zadržování vody v krajině se tenčí, resort chce do budoucna víc peněz

Dotace na revitalizace toků a budování tůní se tenčí. Jde o poslední peníze na opatření, jak udržet vodu v krajině. Možnost žádat o podporu skončí v červnu. A nejde jen o ně. Ministerstvo životního prostředí už také rozdělilo víc než tři čtvrtiny prostředků, které má z unijních fondů k dispozici.
před 10 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali navrhovanou horní hranici pro úroky

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali vládní návrh, podle nějž má při poskytování spotřebitelských úvěrů platit horní hranice pro úroky. Jiný výpočet by platil pro malé půjčky do dvaceti tisíc na dobu do jednoho roku a další pro zbytek úvěrů. Diskuse na toto téma se zúčastnili člen Asociace poskytovatelů nebankovních úvěrů Jakub Hauptmann, právník Konsorcia dluhových poraden Jakub Sosna a hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Pořad se věnoval také problematice rodinného podnikání, o níž hovořili generální ředitel Newton University Jiří Koleňák a majitel firmy Koupelny Syrový Matouš Syrový. Debata se týkala i rekordní investice do českého start-upu Mews, o níž hovořil partner investiční skupiny DEPO Ventures Petr Šíma. Diskusí provázeli Nina Ortová a Jakub Musil.
před 11 hhodinami

VideoRůst cen pohonných hmot „prosakuje“ i do lesních prací, dřevo může zdražit

Rostoucí ceny pohonných hmot v souvislosti s válkou na Blízkém východě zvyšují náklady i dřevařským firmám a lesním hospodářům. Hodně paliva spotřebují například při těžbě. Zdražuje ale i přeprava dříví. To se časem může promítnout i do cen pro koncové zákazníky. O zdražení své práce hovoří i dřevorubci, někteří prý se stoupajícími cenami bojují dlouhodobě. Růst nákladů pak zasáhne rovněž lesníky. Prodraží se jim například jarní sázení.
před 16 hhodinami
Načítání...