Ve směnárnách asi bude možné odstoupit od smlouvy, sněmovna poslala zákon do finále

Do třetího čtení poslali poslanci novelu zákona, která umožní klientům směnáren odstoupit od směny peněz, když zjistí, že je pro ně kurz nevýhodný. Úterní schůze sněmovny ve druhém čtení schválila i novelu, která zemědělcům umožní dále používat zelenou naftu podle současné metodiky. Prošel také návrh na snížení růstu platů politiků v příštím roce.

Směnárenská novela má ochránit zejména turisty. Od směny peněz by díky ní mohli odstoupit do dvou hodin od jejího provedení. V případě směnárenských automatů by lhůta činila až tři pracovní dny. Opatření se týká výměn v hodnotě do tisíce eur.

Poslanci přednesli několik pozměňovacích návrhů, které by mohly prodloužit navrženou dvouhodinovou lhůtu na odstoupení od smlouvy ze dvou na tři až čtyři hodiny. O přesném znění zákona rozhodne závěrečné čtení, vládní návrh má ale již nyní téměř jistotu, že jím projde. Podporu mu slíbili i opoziční Starostové a nezávislí.

Výhrady má spíše než politici Česká bankovní asociace. Varovala, že řada bank by mohla kvůli novince své směnárny zrušit. Podobně se vyjádřila Asociace směnáren. „Návrh hodnotíme jako nesystémový, a ne zcela vhodný. Není nám znám žádný srovnatelný finanční produkt, který je takto podobně právně ošetřen. Stávající legislativa nám přijde dostačující,“ uvedl již dříve Václav Vlasák z Asociace směnáren.

Norma nařizuje, že klienti musí být o právu odstoupit od smlouvy informováni jak na kurzovním lístku, tak na dokladu o provedení směny. Zároveň omezuje právo požadovat poplatek za provedení směnárenského obchodu. Bude moci být zohledněn pouze ve výši směnného kurzu.

Už jen závěrečná hlasování čekají i poslaneckou novelu, která má zachovat nynější způsob stanovení vratky spotřební daně z nafty pro zemědělce, takzvané zelené nafty. Nyní je vratka odstupňovaná podle úrovně živočišné výroby, od příštího roku ji ale platný zákon sjednocuje. 

Novela má velkou šanci třetím čtením projít. Jsou pod ní podepsáni poslanci z KSČM, ANO, KDU-ČSL, ČSSD a SPD, tedy stran, které mají společně výraznou většinu. Zřejmě se v novele projeví i pozměňovací návrhy, které by měly zjednodušit prokazování, že byly pohonné hmoty použity skutečně v zemědělství – sněmovní zemědělský výbor je podpořil. Další návrh pak má zajistit větší podporu zemědělcům, kteří pěstují tzv. citlivé komodity.

Druhé čtení má za sebou i novela plemenářského zákona, která sjednocuje podmínky pro uznávání šlechtitelských programů a organizací. Ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD) podpořil zpřesňující úpravy, které do novely doporučil zapracovat sněmovní zemědělský výbor. Jiné změny poslanci nenavrhli.

Do závěrečného čtení jde i novela o rejstříku trestů, která v souladu s evropským nařízením o podpoře volného pohybu osob v EU ruší některé formality spojené s překladem vybraných veřejných listin.

Několik zásadních pozměňovacích návrhů doprovází do závěrečného čtení novelu, která má omezit růst platů politiků. Původní vládní verze předpokládá, že by se ústavním činitelům zvyšovaly platy pouze v návaznosti na růst průměrné hrubé mzdy v nepodnikatelské sféře. Nezvýšil by se koeficient, kterým se tato mzda násobí. Plat poslance a senátora by tak vzrostl asi o 6000 korun. Pokud by předloha schválena nebyla, zvýšil by se o dalších 8000 korun.

Ve druhém čtení se však objevily i zcela odlišné myšlenky. Piráti navrhli, aby se platy ústavních činitelů počítaly z průměru v celé ekonomice, ne jen ve veřejné sféře, SPD naproti tomu chce platy na další tři roky zcela zmrazit. Přededa KDU-ČSL Pavel Bělobrádek na to reagoval návrhem na zmrazení platů pouze pro vedení sněmovny. Exministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) zase doporučil do dosavadního mechanismu pro výpočet platů nezasahovat. Výbory ovšem doporučily přijmout vládní předlohu beze změn.

Do závěrečného čtení jde po úterním jednání i změna autorského zákona, která má zrakově postiženým lidem zpřístupnit literaturu, časopisy a notové záznamy, na které se vztahují autorská práva. Mezi pozměňovacími návrhy pro novelu o změnách v lékařské posudkové službě se potom objevil i ten, který by odložil zavedení elektronických neschopenek na rok 2020.