Na místě bitvy u Lipjag nás místní komunisté nevítali, říká vnuk generála Petříka

10 minut
Události, komentáře: Vnuk generála Petříka o bitvě u Lipjag
Zdroj: ČT24

Československé legie a jejich vojenské úspěchy v bolševickém Rusku výrazně přispěly k uznání samostatného Československa západními státy v roce 1918. Jedním z významných střetů legionářů s rudoarmějci byla bitva u Lipjag, po níž ztráty Rudé armády padesátkrát převyšovaly ztráty na straně legií. O historické události přišel do Událostí, komentářů pohovořit Václav Petřík, vnuk jednoho z československých generálů Karla Václava Petříka.

Pane Petříku, váš jmenovec vstoupil do České družiny už v roce 1914, to znamená na začátku války. Významný podpis zanechal například ve vedení bitvy u Lipjag nedaleko Samary o čtyři roky později, v červnu roku 1918. Čím byla právě tahleta bitva tak výjimečná?

Podle mého názoru spočívá výjimečnost bitvy v tom, že část našeho armádního sboru tam bojovala proti obrovské přesile bolševické armády, nebo možná bych spíš měl říct, že ta výjimečnost byla v tom konečném výsledku. Naši legionáři se nesetkali s bojem proti přesile během té války poprvé.

Jaké byly tedy počty obětí na obou stranách?

Našich legionářů šlo do bitvy asi 1600, proti nim stálo 4000 bolševiků, to znamená téměř trojnásobná přesila. Po bitvě je 26 padlých legionářů, někteří pak ještě zemřeli na následky zranění. Na druhé straně je ale zabitých 1500. To je, myslím, věc, kterou si asi dokážeme jenom dost těžko představit, že je vůbec možná.

Velmi těžko si to dokážeme představit. V čem vy vidíte důvod onoho nepoměru?

Bylo to způsobeno tím, že v červnu roku 1918 se vlastně bitvy u Lipjag zúčastnila pouze Penzenská skupina. Ty ostatní skupiny byly roztříštěné po celé magistrále vlastně až do Vladivostoku a poručík Čeček, který té Penzenské skupině velel, neměl možnost mít k dispozici vojáků víc.

Vy jste v Rusku byl nedávno.

Ano.

Jak to bojiště vypadá teď?

Z bojiště v podstatě nezbylo vůbec nic. Pouze železniční stanice Lipjagy je zachována, i když samozřejmě ne v podobě, ve které byla původně. A jinak na místech původního bojiště dneska stojí vlastně město Novokujbiševsk, které vzniklo v roce 1946. Těžko bychom tam hledali jakékoliv místo, které by nám tu historii mohlo připomenout.

Jak to na vás působí, když jste tam přijel a víte, že tohle je místo, kde váš předek bojoval?

Je to samozřejmě velmi silný pocit. Já jsem ho trošičku chtěl srovnávat s pocitem, když jsem se dostal na zborovské bojiště. U Zborova to moje očekávání bylo několikanásobně překonáno v tom lepším slova smyslu. A tak jsem si udělal možná nějaké iluze, že tady u Lipjag to bude stejné.

Ale bohužel jsme se tam setkali s reakcí místních komunistů, která nebyla vůči naší přítomnosti zrovna přívětivá.

Jak si to vysvětlujete?

Město vzniklo až v roce 1946, tak myslím, že těžko můžou jeho obyvatelé nazývat naše legionáře nějakými vrahy nebo teroristy, protože žijí tak trochu v nevědomí. Ale kdyby měli ucelené poznatky a věděli, jak se skutečně celá situace odvíjela, možná že bychom se setkali s úplně jinou reakcí.

  • 28. 5. 1918 českoslovenští legionáři obsadili Penzu a za další tři dny ovládli důležitý Alexandrovský most přes Volhu. Když ho překonali, udělali tu chybu, že ho za sebou nevyhodili do vzduchu, snad proto, že chtěli co možná nejrychleji ke svým a toto by představovalo další zdržení. Jako další město na jejich cestě stála Samara, legionářům se však nepodařilo vyjednat se zdejším sovětem průjezd za žádných podmínek a legionáři naopak měli být před Samarou zadrženi u narychlo opevněné stanice Lipjagy. Za nimi se už šikovaly další sovětské jednotky, které snadno přešly nepoškozený Alexandrovský most. Na severní straně trati se rozkládaly bažiny, na jižní zákopy se stovkou sovětských kulometů. Legionáři se ocitli v pasti. Jejich velitel, poručík Stanislav Čeček, zvolil jedinou možnost, nepřátelské postavení prostě obejít a napadnout zezadu. Stalo se tak 4. 6. 1918, kdy po 10 km pochodu v 5.30 hod. poručík Čeček zavelel ke klamnému útoku svého středu a levého křídla a zbývající legionáři pod velením poručíka Jana Gajera obsadili v 8 hodin Lipjagy na straně od Samary. Zbylo jen dobýt sovětský zákop zezadu, což se také po 11. hod. dopoledne útokem na bodáky podařilo. Rudoarmějci se dali na zmatený útěk přes bažiny na jihu, všude jinde stáli legionáři. Cesta do Samary byla volná.
  • Penzenské skupině se podařilo spojit se s dalšími legionáři dále na trati, kteří postupně ovládli celou magistrálu a kromě jiného zabránili odvozu rakousko-uherských a německých zajatců na evropská válčiště. Přes beznadějnost situace, v jaké se penzenská skupina dočasně ocitla, pro ni tento střet dopadl příznivě, z celkem 1600 vojáků, kteří se ho zúčastnili, jen 30 legionářů padlo a 89 bylo raněno. Z 4000 rudoarmějců, kteří proti nim u Lipjag stáli se značnou převahou (např. 180 kulometů proti 25 nebo 13 děl proti 5), jich padlo v boji 1500, 300 se utopilo v bažinách a 2000 bylo zajato.
  • (převzato z: www.csol. cz)

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Hosté Událostí, komentářů týdne řešili spory mezi vládou a opozicí i Grónsko

Hosté Událostí, komentářů týdne debatovali o naschválech mezi vládou a opozicí, úsilí Washingtonu zajistit příměří mezi Ruskem a Ukrajinou, ale také o významu Grónska nebo zákazu pálení listí na tuzemských zahradách. Pozvání přijali režisér Václav Marhoul, hudebník Ladislav Jakl, komentátor Václav Dolejší, spisovatelka Natálie Kocábová a influencerka Tereza Koubková.
před 22 mminutami

K prosazení priorit mají koalici pomoci mimořádné schůze sněmovny

Vláda premiéra Petra Fialy (ODS) ve sněmovně nestihne prosadit všechny své priority. Už teď je podle vyjádření předsedů koaličních klubů pro ČT téměř jisté, že se nepodaří změnit rozpočtové určení daní. Dolní komorou nejspíš neprojde ani myslivecký zákon. Stihnout se má naopak trestní zákoník nebo školský zákon.
před 1 hhodinou

Zdravotní pojišťovny vyčlení na prevenci o čtvrt miliardy víc než loni

Zdravotní pojišťovny letos plánují na preventivní programy vyčlenit přes tři a půl miliardy korun, o čtvrt miliardy víc než loni. Podle sněmovnou projednávané novely má jít na prevenci do budoucna ještě násobně víc, ministerstvo věří v až patnáct miliard ročně. Opozice to kritizuje.
před 2 hhodinami

Ovzduší je díky ekologickým opatřením čistší, zákon přináší další úpravy

Ovzduší v Česku se v posledních letech pročistilo. Pomohly výměny domácích kotlů, ale třeba i mírnější zimy. Novela o ochraně ovzduší, která cílí na snížení znečištění a ochranu zdraví lidí, mimo jiné od března zakazuje spalovat biomasu, upravuje ale i další oblasti. Problémem přesto zůstává karcinogenní benzo(a)pyren jako produkt nedokonalého spalování.
před 10 hhodinami

Stát od ledna zřejmě spustí povinný registr pro ubytovací zařízení

Ubytovací zařízení se od příštího ledna zřejmě budou muset povinně registrovat v systému eTurista. Nové pravomoci, které umožní obcím regulovat krátkodobé ubytování a pronájmy bytů, části zákonodárců i podnikatelů vadí. Loni přitom po Česku cestoval rekordní počet turistů, letos by měl trend pokračovat.
před 11 hhodinami

Lékaři nevěřili, že přežije. Dívka se vyléčila a na blogu sdílí svůj příběh

Takřka za nulovou označovali lékaři šanci vysokoškolské studentky Pavlíny Malé na vyléčení. Masivní krvácení do mozku a měsíc v umělém spánku však přežila a díky silné vůli se vrací do běžného života. Pokračuje i ve studiu a brzy ji čekají státnice. O své zkušenosti píše blog.
před 12 hhodinami

Pokračování Rádia Svobodná Evropa chce Lipavský probrat s ministry zahraničí EU

Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) chce na pondělním jednání se svými protějšky ze zemí Evropské unie probrat téma pokračování Rádia Svobodná Evropa / Rádia Svoboda (RFE/RL), jejíž financování americká vláda končí. Lipavský to uvedl v pořadu Otázky Václava Moravce. Europoslankyně Danuše Nerudová (STAN) by chtěla otázku další existence tohoto média, které sídlí v Praze, probrat i na jednání Evropského parlamentu.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Školskou novelu dotáhne sněmovna koncem měsíce, doufá Bek. Plaga kritizuje financování nepedagogů

Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) očekává finalizaci projednávání novely školského zákona ve sněmovně v závěru března, uvedl v Otázkách Václava Moravce. Zda půjde o mimořádnou schůzi, je podle něj na poslancích. Podle exministra školství za ANO a předsedy rady Národního akreditačního úřadu pro vysoké školství Roberta Plagy se jedná o věcný a potřebný zákon, jehož schválení ale komplikuje pozměňovací návrh o převedení financování nepedagogických pracovníků na zřizovatele škol, tedy kraje a obce, řekl v debatě.
před 15 hhodinami
Načítání...