V červnu před sto lety obsadili českoslovenští legionáři ruskou Samaru. Boje si na jejich straně vyžádaly třicet mrtvých, rudoarmějců padlo padesátkrát víc. Československé jednotky si tím ovšem uvolnily cestu dál na východ, domů, a v Samaře by podle dohody měl vyrůst pomník. Po šesti letech vyjednávání ale stále nestojí.
Sto let od bitvy o Samaru se místo pro pomník československým legionářům hledá těžko
Události: Pomník československým legionářům v Samaře je v nedohlednu (zdroj: ČT24)
Nikde v Rusku nemají takový problém s pomníkem padlých československých legionářů jako v Samaře a nerudovské otázce „Kam s ním?“ stále chybí odpověď. Česko ho chce v Samaře postavit blízko místa, kde před sto lety stál původní monument, když se o tom ale dozvěděli místní, protestovali.
Obyvatelé Samary totiž považují legionáře za synonymum zla, protože bolševici – proti nimž legie stály – brzy po příchodu k moci začali mluvit o Čechoslovácích jako o vrazích. „V Samaře děti nestrašili čertem, ale Čechem. Legionáři prý zdejší lidi bez milosti upalovali,“ uvedl zpravodaj ČT v Rusku Miroslav Karas.
„To jsou mýty, které vznikly hned po ukončení občanské války,“ doplnil k vysvětlení Pjotr Kabytov z katedry historie Samarské univerzity.
Jako druhé místo byl vybrán okraj parku s dětským hřištěm, kde se původně nacházel hřbitov povolžských Němců. Jenže ani tento návrh neprošel. Podle profesora Kabytova místní lidé v mnohdy vyhrocené diskusi neznají fakta. On sám pomník se jmény padlých chce, ale většina je proti.
Na československou záchranu před hladomorem se zapomnělo
„Osobně jsem proti umístění jakéhokoliv pomníku českým legionářům,“ myslí si dokumentarista Oleg Rakšin. Čechoslováci podle něj nebyli na straně bolševiků, proto si pomník nezaslouží.
Na pomoc Československa v letech 1922–23, kdy bolševické Rusko dovedlo zemi k hladomoru, se zapomnělo. Přitom dodávky jídla a léků v Samaře řídil Čech – legionář Alois Babka. „Konkrétně československý Červený kříž tady v Samaře zachránil před smrtí hladem třicet tisíc lidí,“ připomněl historik Grigorij Cidenkov.
Podle posledního návrhu by pomník měl stát před místním evangelickým luteránským kostelem svatého Jiří, ale zrovna zde stavějí plot.
Najít místo pro pomník v Samaře se nedaří, přitom česká vláda dala letos na stavbu a rekonstrukci válečných hrobů legionářů padlých v Rusku v boji proti bolševikům téměř dva miliony korun.
Ruských hrobů je v Česku přes tisíc, v Rusku českých pouze šestnáct
Neshody jsou i kolem péče a počtu českých hrobů v Rusku. Zatímco v Česku je v současné době přes tisíc ruských válečných hrobů, těch českých v Rusku pouze šestnáct. To se promítá i do investovaných peněz na jejich údržbu.
Česko za ně zaplatilo od roku 2006 přes sto milionů korun, ruská strana utratila za stejnou dobu v přepočtu jenom 1,5 milionu. „Z ruské strany byla jenom spoluúčast při opravě hřbitova ve Vladivostoku a já se domnívám, že to je částka, která neodpovídá významu ruské federace,“ řekl letos v únoru ČT vojenský historik Eduard Stehlík.