Sociální demokracii se nevydařily další volby. Již několikáté v pořadí. Loni v říjnu se ze strany velké stala malá. Od voličů získali jen 7,72 procenta hlasů. Přesto se jim podařilo vyjednat podmínky, za nichž byli ochotni vstoupit do vlády s hnutím ANO podporované komunistickou stranou.
Situace se však nezlepšila ani po roce. Letošní říjnové volby do obecních zastupitelstev pro ně skončily neúspěchem. Nejviditelnější je to v Praze, kde se poprvé od roku 1990 neprobojovali do zastupitelstva a nezískali ani jeden mandát. V pořadí zisku hlasů zůstali dokonce i za komunisty. V roce 2014 měla ČSSD v největších městech nad 100 tisíc obyvatel ještě 55 zastupitelů, letos jen 13. Podobně velké ztráty mandátů zaznamenali sociální demokraté i v menších městech či obcích.
Senátní volby: 1 ze 13
Nejvyšší vypovídací hodnotu o krizi sociálnědemokratické strany mají právě skončené volby do třetiny Senátu. Před šesti lety, kdy se volilo na stejných místech, uspěla ČSSD ve třinácti obvodech. Už na konci minulého víkendu bylo ale jasné, že strana oslabí. Do druhého kola totiž postoupilo pouze pět kandidátů.
Pokud by strana obhájila alespoň těchto pět mandátů, mohla by to stále vydávat za dílčí úspěch. Mezi těmito kandidáty byli totiž senátoři a senátorky, kteří svůj mandát obhajovali. Například Božena Sekaninová za obvod Prostějovska. V Senátu byla od roku 2006, a strávila tam tedy dvě funkční období. Teď po 12 letech končí. Porazila ji Jitka Chalánková, bývalá místopředsedkyně TOP 09 a nyní nezávislá kandidátka. Prohra Sekaninové je jedním ze dvou případů, kdy kandidát nedokázal obhájit vítězství z prvního kola.
Ani bývalá ministryně zdravotnictví a hejtmanka Milada Emmerová v Rokycanech neuspěla, a přispěla tak k prohře své strany. Nezískala ani třetinu hlasů a po šesti letech v Senátu se s ním rozloučí. Stejně dlouho byl senátorem i Jan Látka, který bojoval o mandát v obvodě Domažlice. Také neuspěl. Novým senátorem se chtěl stát Pavel Havíř, kandidát sociální demokracie v obvodě Svitavy. Stávající senátor a dřívější ministr Radko Martínek již nekandidoval. Voliči však dali 62,76 procenta hlasů protikandidátovi Havíře Michalu Kortyšovi.
Jediným úspěšným se tak nakonec stal stávající senátor a předseda senátorského klubu Petr Vícha, který kandidoval v Karviné. Svých dvanáct let v Senátu tak může prodloužit o dalších šest. Zbývajících dvanáct mandátů strany připadlo konkurenčním uskupením a kandidátům.
Kolik voleb ještě ČSSD prohraje?
Předseda sociální demokracie Jan Hamáček, který je v čele strany od února letošního roku, prohlásil před začátkem komunálních voleb, že nyní se snaží ČSSD stabilizovat: „Jsme ve vládě pouze tři měsíce, takže tou první zkouškou, zda náš recept funguje, budou spíše volby krajské.“
O týden později a po prohře v senátních obvodech již přiznal, že ČSSD nemá pozici nejsilnější strany na levici a že se změnila politická realita. Své spolustraníky vyzval k tomu, aby se sjednotili.
Na velké sjednocení to však zatím nevypadá. Například sociálnědemokratický hejtman Plzeňského kraje Josef Bernard v reakci na výsledky komunálních voleb prohlásil, že strana zažila debakl. Ve svém facebookovém profilu vyjádřil nespokojenost s tím, že strana je rozkročená příliš široce a je nesrozumitelná pro voliče.
Místopředseda strany Jaroslav Foldyna se pro změnu chtěl vzdávat stranických funkcí. V Děčíně, kde je předsedou místní organizace strany, obdržela ČSSD jen necelých 6 procent hlasů, výrazně méně, než dříve. Nakonec si to rozmyslel, když prezident Zeman prohlásil, že je to zbabělost, nikoliv přijetí odpovědnosti za výsledek voleb.
Jana Hamáčka čeká ještě spoustu práce. Bude muset stabilizovat svoji stranu a po několika posledních prohrách také svoji pozici. A také přežít volby do Evropského parlamentu, tvrdí-li, že zkouškou budou volby krajské.