Novým brněnským senátorem se stal rektor Masarykovy univerzity Mikuláš Bek navržený hnutím STAN. Ve finále získal 72,4 procenta hlasů a podle očekávání výrazně porazil bývalého ředitele Českého rozhlasu Brno Jaromíra Ostrého (ANO).
Senátorem v Brně se stal rektor Bek, když porazil bývalého šéfa rozhlasu Ostrého
„I když nerad tipuji, dal jsem si takový vnitřní cíl zvítězit dvojnásobným rozdílem hlasů. Těší mě, že se to podařilo,“ konstatoval Bek krátce po sečtení všech hlasů.
Do Senátu chce přinést větší využití expertního zázemí odborných ústavů a univerzit. „Zdá se mi, že legislativní proces dostatečně nevyužívá kapacity, která je k dispozici. Rád bych se zasadil o to, aby legislativní práce v Senátu byla co nejvíc opřená o data, fakta a analýzy, jak jsem zvyklý z univerzity,“ dodal. Vstoupit se chystá do klubu STAN.
Tematicky se chce věnovat hlavně vzdělávání. „Jsem přesvědčen o tom, že největší problém českého vzdělávacího systému spočívá v tom, že málo dětí z rodin, kde nikdo není vysokoškolákem, se dostane na univerzitu. Abychom to změnili, je třeba změnit celou řadu věcí od přijímacích zkoušek na střední školy přes maturity až po podporu studia na vysokých školách,“ řekl s tím, že je pro zavedení finanční podpory studentů formou půjček a stipendií.
Jeho druhou prioritní oblastí je zapojení zaměstnavatelů do péče o seniory. „Stát celý problém stárnutí populace sám nezvládne,“ myslí si a navrhuje, aby zaměstnavatelé mohli jako benefit svým zaměstnancům nabízet péči v důchodu. Změny by se měly odehrát hlavně v daňové oblasti.
Bek, kterého podporovala také ODS, TOP 09 a Zelení, vyhrál s přehledem už první volební kolo se ziskem 38,17 procenta. Ostrého do finále vyslaly hlasy 18,7 procenta voličů. Těsně třetí skončil kadeřník a jáhen Jan Špilar (za KDU-ČSL), který před druhým kolem podpořil Mikuláše Beka. Ostrý získal podporu kandidáta SPD Karla Schmeidlera.
Rektor Bek v Senátu nahradí bývalou ústavní soudkyni Elišku Wagnerovou (za Zelené), která už nekandidovala.
Konflikt se Zemanem
Mikuláš Bek je od září 2011 rektorem Masarykovy univerzity, druhé největší univerzity v Česku. Je též místopředsedou České konference rektorů pro oblast vzdělávání. V září 2013 vzbudil pozornost poté, co odmítl vystoupení prezidenta Miloše Zemana na Masarykově univerzitě. Jako důvod uvedl blížící se sněmovní volby. Pozval Zemana k jiné přednášce na univerzitě v lednu 2014, ten to však odmítl. Zeman pak Beka v rozporu s tradicí v letech 2013 a 2014 nepozval na oslavy státního svátku na Pražský hrad, což vedlo k neúčasti i některých dalších rektorů. To se opakovalo i v dalších letech.
„Můj spor s prezidentem nebyl nikdy osobní, alespoň z mé strany. Byl vždy věcný,“ řekl po svém zvolení s tím, že nevylučuje jeho pokračování. Nebude jeho návrhy odmítat kvůli tomu, že pocházejí od hlavy státu, ale pravděpodobně s nimi nebude věcně souhlasit.
Rodák ze Šternberka absolvoval v roce 1986 hudební vědu na Filozofické fakultě Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Brně (nyní Masarykova univerzita) a v roce 1995 absolvoval doktorské studium hudební vědy na Univerzitě Karlově v Praze. Před rokem 1989 žádal o členství v KSČ.
Po studiu působil jako pedagog na Univerzitě Karlově, Univerzitě Palackého v Olomouci a Masarykově univerzitě. V letech 2004 až 2011 byl prorektorem MU, rektorem je druhé funkční období. Je členem vědeckých rad několika univerzit a řady dalších odborných institucí a autorem či spoluautorem několika desítek odborných publikací z oboru muzikologie.
Jeho oponenta Jaromíra Ostrého porážka nepřekvapila. „Trochu jsem doufal, že nižší účast by mi mohla trochu pomoci, ale to se nestalo a nezbývá než panu Bekovi gratulovat,“ řekl.
Záložní plán poté, co skončilo jeho funkční období ředitele v Českém rozhlase Brno, nemá. „Teď si dám dva týdny oddech a pak se uvidí, co bude dál. Musím přiznat, že poslední měsíce mě nadchly, po letech, kdy jsem nemohl veřejně projevovat svůj názor, jsem se najednou mohl vyjádřit k mnoha věcem a docela mě to chytilo,“ dodal s tím, že konkrétní plány pro vstup do politiky nemá, ale tato oblast by jej zajímala.
Bývalý ředitel Českého rozhlasu Brno a Českého rozhlasu Zlín Ostrý se v politice dosud neangažoval. V červenci po oznámení kandidatury uvedl, že bude do konce svého mandátu ředitele studia na dovolené, aby nebyl nařčen z toho, že ovlivňuje vysílání rozhlasu jako kandidát nejsilnější vládní strany. Počítal ale s návratem do rozhlasu. Mandát ředitele mu nicméně skončil koncem září a Český rozhlas již vyhlásil výběrové řízení na šéfa obou studií.