Praha - Vyjednávací tým ČSSD a ANO k církevním restitucím požaduje snížení náhrad za nevydaný majetek zhruba o 13 miliard korun. Jedná také o úpravě inflační doložky a účelovém zavázání náhrad. Podle současné dohody má stát církvím jako náhradu za nevydaný majetek vyplatit 59 miliard korun navýšených o inflaci. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) chce dále zřídit nový monitorovací výbor, který se má zabývat průběhem restitucí.
ČSSD a ANO chtějí snížit náhrady za restituce o 13 miliard
GALERIE
videogallery_415382
„My máme na stole nějaká čísla, o kterých budeme jednat. Církve tvrdí, že oni to mají spočítané v pořádku, my tvrdíme, že ten výpočet náš je jiný,“ uvedla členka týmu Alena Gajdůšková (ČSSD). Dodala, že rozdíl je u základní výše náhrad okolo 13 miliard korun. Obě strany se podle ní musí dobrat „k nějaké pravdě“, a pokud bude potřeba, měl by věc posoudit nezávislý arbitr. Při stanovování částky, s níž jsou prý již církve seznámeny, podle ní tým stranických odborníků vycházel z veřejně dostupných autoritativních čísel.
- „Jedna cesta může vést tím, že se náhrady zredukují. Druhá cesta může vést tím, že se církve vzdají inflační doložky, což by fakticky snížilo rozpočtové dopady narovnání s církvemi,“ nastínil možný směr jednání premiér Bohuslav Sobotka, který byl hostem Interview Daniely Drtinové.
Poradce arcibiskupa: Bude o čem jednat
Poradce pražského arcibiskupa Milan Badal vysvětlil, že náhrady pro církev byly vypočítány podle dvou posudků, které ještě za doby Topolánkovy vlády vytvořili odborníci z VŠE a firmy Deloitte. „Nevím, jakým propočtem došel tým k číslu 13 miliard… jestli předloží jiné propočty, nepochybně je o čem jednat,“ reagoval pro ČT24 Badal.
Zároveň kritizoval, že se dozvěděl tuto informaci prostřednictvím médií, a nikoliv od vyjednávacího týmu, jak bylo předem domluveno. Ke kritice se připojil i tajemník Federace židovských obcí Tomáš Kraus. Podle něj je rovněž potřeba počkat společnou schůzku a vyjasnit si, jak politici k této částce přišli. Schůzka je naplánována na pátek.
Účelová vázanost prostředků
Dalším požadavkem ČSSD a ANO je účelové vázání prostředků a transparentní nakládání s nimi. „Jde o to, aby minimálně měly církve povinnost podávat informaci, tak jak se podávají výroční zprávy u všech veřejných institucí,“ řekla Gajdůšková. Ideální by podle ní byla forma transparentního účtu, ale vzhledem k tomu, že se požadavek týká většího množství organizací, nebylo by to podle ní úplně jednoduché.
Účelové vázání náhrad však kritizuje předseda KDU-ČSL lidovců Pavel Bělobrádek: „Mně kdyby někdo něco ukradl a bylo mi to vráceno, tak by mě uráželo, že musím říct, na co to použiji. Na druhou stranu, možná pro zmírnění emocí by to bylo vhodné, ale neměla by to být povinnost.“ Dále však platí, že lidovci se debat neúčastní - se stávající úpravou restitucí jsou spokojeni. „Setrváváme pořád na stejném stanovisku: pokud se na tom dohodnou se zástupci církví, tak my to určitě podpoříme,“ potvrdil ČT24 Bělobrádek.
Premiér Sobotka chce dále zřídit nový monitorovací výbor, který se bude zabývat průběhem a dopadem církevních restitucí. V pondělí to probere s koaličními partnery. Výbor by mohl působit pod úřadem vlády.
Podle Sobotky by výbor mohl kontrolovat i aktivitu církví mimo církevní restituce. „Aby se nedíval jenom na činnost Státního pozemkového úřadu, ale aby také umožňoval soustředit informace od krajů, obcí, podnikatelských subjektů nebo soukromých majitelů pozemků o tom, do jaké míry je tady aktivita ze strany církví ve smyslu žalob na další majetek,“ uvedl premiér v Interview Daniely Drtinové. Podle Sobotky se totiž objevují žaloby církví ve věci dalšího nemovitého majetku, který není ve vlastnictví státu a nepodléhá restitucím.
Církve a náboženské společnosti měly možnost požádat o vydání majetku do 2. ledna letošního roku. ČSSD včera oznámila, že připravuje návrh na prodloužení půlroční lhůty, kterou mají úřady na posouzení jednotlivých žádostí. Uvažují i o dočasném pozastavení vydávání majetku. Současná lhůta je na posouzení tisíců žádostí prý příliš krátká a navíc o nich rozhoduje jediný orgán, právě Státní pozemkový úřad.
Podle dosud sečtených údajů, aktualizovaných k 31. lednu, podaly církve 4 685 žádostí o vydání 102 593 pozemků a 1 783 staveb. Tato čísla ještě porostou vzhledem k výraznému nárůstu počtu odeslaných žádostí v posledních týdnech roku.
Stát dospěl s církvemi k dohodě po více než dvou desetiletích od pádu komunistického režimu. Zákon o majetkovém vyrovnání počítá s tím, že církve dostanou od státu nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Za nemovitosti, které se podle něj nevydávají, mají církve během 30 let získat finanční náhradu 59 miliard korun, navýšených o inflaci. Zároveň se bude během 17 let snižovat až na nulu příspěvek na podporu jejich činnosti, který dnes činí asi 1,5 miliardy korun ročně.