U muže ležícího v břeclavské nemocnici potvrdily testy západonilskou horečku . Už v srpnu zemřela na stejnou nemoc dvaasedmdesátiletá žena. Šlo tehdy o prvního pacienta, který se nemocí prokazatelně nakazil na českém území. Ani nemocný muž nepobýval v zahraničí, nakazil se tedy zřejmě také v tuzemsku. Nemocnice v Břeclavi dočasně zastavila odběry krve na transfuzním oddělení.
U muže hospitalizovaného v Břeclavi potvrdily testy západonilskou horečku
Muž je v současnosti na infekčním oddělení břeclavské nemocnice. „Je již ve stabilizovaném stavu. Uvažuje se o jeho propuštění. Mohlo by to být tento týden,“ uvedla mluvčí nemocnice Táňa Svobodová.
Další opatření nemocnice nechystá. „Choroba je přenositelná pouze určitým druhem komárů. Zatím nebyl prokázán přenos z člověka na člověka,“ podotkla mluvčí. Nemocnice nyní jedná s hygieniky, kteří by měli vydat doporučení dalšího postupu týkající se provozu transfuzního oddělení. Břeclavská nemocnice zatím nebude krev od pacientů odebírat, ale bude ji nejspíš nakupovat.
„Další opatření v této souvislosti probíhají. Již v souvislosti s prvním případem jsme kontaktovali všechny relevantní národní kompetentní autority, jako je například Společnost transfúzního lékařství ČLS JEP, Státní veterinární správu, Státní zdravotní ústav či experty z akademického sektoru a samozřejmě úzce spolupracujeme s místní hygienickou stanicí,“ uvedla hlavní hygienička ČR Eva Gottvaldová.
Krajská hygienická stanice situaci se západonilskou horečkou v tuzemsku sleduje. „Problém je širší a týká se především zemí jižní Evropy, kde je výskyt onemocnění daleko vyšší než u nás. Situaci u nás monitorujeme po mnoho let, děláme monitoring komárů, o tom problému se ví. Je ale velice těžké dát nějaké opatření, vakcinace není a z člověka na člověka se nemoc nepřenáší. Prevencí je, aby člověk nebyl komáry poštípán,“ řekla vedoucí protiepidemického odboru jihomoravských hygieniků Renata Ciupek.
Onemocnění mohlo být na území Česka už dříve
Podle vedoucí Národní referenční laboratoře pro arboviry Hany Zelené mohla být západonilská horečka v Česku už dříve, jen ji lékaři nemuseli odhalit. Ne vždy musí mít nákaza dramatický průběh nebo skončit smrtí, takže ji lékaři ani nemuseli diagnostikovat. Laboratoř v Ostravě je jediné pracoviště v zemi, které může nákazu spolehlivě potvrdit.
Zelená předpokládá, že případů z tuzemska bude dále přibývat. Nárůst ale zřejmě nebude tak prudký, jaký by byl například uprostřed léta. Přesnější vývoj je ale podle Zelené těžké odhadnout. „Záleží to na aktivitě komárů, teď už by u nás měla víceméně sezóna komárů končit, protože jsou chladná rána, což jim úplně nevyhovuje. Nicméně stahují se do objektů, takže úplně se nedá vyloučit, že v nějakém domě mohou někoho bodnout,“ uvedla.
Po prvních odhalených případech se lékaři na možnost tohoto onemocnění pravděpodobně více zaměří, což rovněž zřejmě ovlivní počet zaznamenaných případů. „To, že tady teď máme potvrzené případy, neznamená, že to dříve nebylo. Jakmile se objeví první potvrzený případ, tak na to potom lékaři začnou daleko více myslet,“ dodala Zelená.
Nemoc se přenáší jen komářím bodnutím
Onemocnění způsobuje vir označovaný jako západonilský virus, který přenášejí zejména komáři rodu Culex. Inkubační doba se pohybuje od tří do čtrnácti dnů. Většinou se nemoc projevuje jako běžná viróza. Dětem, starším osobám a lidem s oslabeným imunitním systémem ale může virus způsobit encefalitidu či meningitidu.
Při závažném onemocnění hrozí u rizikových pacientů i smrt. U zdravých osob nemoc často vyvolá jen příznaky připomínající chřipku, jedno procento nakažených prodělá zánět mozku nebo mozkových blan. Choroba je dvakrát častější u mužů, průměrný věk nakažených je 64 let. Očkování proti horečce zatím neexistuje.
Virus se v tuzemsku opakovaně našel u komárů, ptáků, a dokonce i u koní. Pravděpodobně ho sem zavlekli migrující ptáci, kteří přilétají ze saharské Afriky. Aby se nemoc rozšířila, je potřeba, aby se přemnožili komáři a dostávali se z ohnisek, která leží nejčastěji v deltách řek, do bližšího kontaktu s lidmi.
Problémy se západonilskou horečkou mají letos v Řecku, Itálii, Maďarsku, Chorvatsku nebo Srbsku, kde je abnormálně vysoký počet případů této choroby.
