U muže hospitalizovaného v Břeclavi potvrdily testy západonilskou horečku

U muže ležícího v břeclavské nemocnici potvrdily testy západonilskou horečku . Už v srpnu zemřela na stejnou nemoc dvaasedmdesátiletá žena. Šlo tehdy o prvního pacienta, který se nemocí prokazatelně nakazil na českém území. Ani nemocný muž nepobýval v zahraničí, nakazil se tedy zřejmě také v tuzemsku. Nemocnice v Břeclavi dočasně zastavila odběry krve na transfuzním oddělení.

Muž je v současnosti na infekčním oddělení břeclavské nemocnice. „Je již ve stabilizovaném stavu. Uvažuje se o jeho propuštění. Mohlo by to být tento týden,“ uvedla mluvčí nemocnice Táňa Svobodová.

Další opatření nemocnice nechystá. „Choroba je přenositelná pouze určitým druhem komárů. Zatím nebyl prokázán přenos z člověka na člověka,“ podotkla mluvčí. Nemocnice nyní jedná s hygieniky, kteří by měli vydat doporučení dalšího postupu týkající se provozu transfuzního oddělení. Břeclavská nemocnice zatím nebude krev od pacientů odebírat, ale bude ji nejspíš nakupovat.

„Další opatření v této souvislosti probíhají. Již v souvislosti s prvním případem jsme kontaktovali všechny relevantní národní kompetentní autority, jako je například Společnost transfúzního lékařství ČLS JEP, Státní veterinární správu, Státní zdravotní ústav či experty z akademického sektoru a samozřejmě úzce spolupracujeme s místní hygienickou stanicí,“ uvedla hlavní hygienička ČR Eva Gottvaldová.

Krajská hygienická stanice situaci se západonilskou horečkou v tuzemsku sleduje. „Problém je širší a týká se především zemí jižní Evropy, kde je výskyt onemocnění daleko vyšší než u nás. Situaci u nás monitorujeme po mnoho let, děláme monitoring komárů, o tom problému se ví. Je ale velice těžké dát nějaké opatření, vakcinace není a z člověka na člověka se nemoc nepřenáší. Prevencí je, aby člověk nebyl komáry poštípán,“ řekla vedoucí protiepidemického odboru jihomoravských hygieniků Renata Ciupek.

Onemocnění mohlo být na území Česka už dříve

Podle vedoucí Národní referenční laboratoře pro arboviry Hany Zelené mohla být západonilská horečka v Česku už dříve, jen ji lékaři nemuseli odhalit. Ne vždy musí mít nákaza dramatický průběh nebo skončit smrtí, takže ji lékaři ani nemuseli diagnostikovat. Laboratoř v Ostravě je jediné pracoviště v zemi, které může nákazu spolehlivě potvrdit.

Zelená předpokládá, že případů z tuzemska bude dále přibývat. Nárůst ale zřejmě nebude tak prudký, jaký by byl například uprostřed léta. Přesnější vývoj je ale podle Zelené těžké odhadnout. „Záleží to na aktivitě komárů, teď už by u nás měla víceméně sezóna komárů končit, protože jsou chladná rána, což jim úplně nevyhovuje. Nicméně stahují se do objektů, takže úplně se nedá vyloučit, že v nějakém domě mohou někoho bodnout,“ uvedla.

 Po prvních odhalených případech se lékaři na možnost tohoto onemocnění pravděpodobně více zaměří, což rovněž zřejmě ovlivní počet zaznamenaných případů. „To, že tady teď máme potvrzené případy, neznamená, že to dříve nebylo. Jakmile se objeví první potvrzený případ, tak na to potom lékaři začnou daleko více myslet,“ dodala Zelená.

Nemoc se přenáší jen komářím bodnutím

Onemocnění způsobuje vir označovaný jako západonilský virus, který přenášejí zejména komáři rodu Culex. Inkubační doba se pohybuje od tří do čtrnácti dnů. Většinou se nemoc projevuje jako běžná viróza. Dětem, starším osobám a lidem s oslabeným imunitním systémem ale může virus způsobit encefalitidu či meningitidu. 

Při závažném onemocnění hrozí u rizikových pacientů i smrt. U zdravých osob nemoc často vyvolá jen příznaky připomínající chřipku, jedno procento nakažených prodělá zánět mozku nebo mozkových blan. Choroba je dvakrát častější u mužů, průměrný věk nakažených je 64 let. Očkování proti horečce zatím neexistuje.

Virus se v tuzemsku opakovaně našel u komárů, ptáků, a dokonce i u koní. Pravděpodobně ho sem zavlekli migrující ptáci, kteří přilétají ze saharské Afriky. Aby se nemoc rozšířila, je potřeba, aby se přemnožili komáři a dostávali se z ohnisek, která leží nejčastěji v deltách řek, do bližšího kontaktu s lidmi.

Problémy se západonilskou horečkou mají letos v Řecku, Itálii, Maďarsku, Chorvatsku nebo Srbsku, kde je abnormálně vysoký počet případů této choroby.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Poslanci projednají odvody živnostníků, čeká je i volba místopředsedy sněmovny

Poslanci by v pátek měli projednávat zastavení růstu sociálních odvodů živnostníků a novelu ke stabilizaci hospodaření menších zdravotních pojišťoven. Na programu jsou také změny sněmovního jednacího řádu a novela stavebního zákona. Odpoledne čeká poslance volba čtvrtého místopředsedy dolní komory. Jediným kandidátem je předseda opozičního hnutí STAN a bývalý ministr vnitra Vít Rakušan.
před 21 mminutami

Babiš ocenil zisk hlasů všech koaličních poslanců. Fiala uvedl, že jeho důvěru vláda nemá

Poslanci ve čtvrtek večer rozhodli o vyslovení důvěry vládě ANO, SPD a Motoristů premiéra Andreje Babiše (ANO). Hlasování předcházela debata, která trvala celkem zhruba 26 hodin čistého času. Babiš na následné tiskové konferenci ocenil zisk hlasů všech 108 koaličních poslanců. Podle expremiéra a předsedy ODS Petra Fialy se nedalo očekávat, že vláda důvěru nezíská. Na síti X Fiala také uvedl, že jeho důvěru nemá.
před 4 hhodinami

Babišova vláda získala důvěru sněmovny

Vláda ANO, SPD a Motoristů premiéra Andreje Babiše (ANO) získala důvěru sněmovny. K hlasování se poslanci dostali ve čtvrtek večer po rekordních 26 hodinách rozpravy. Babiš v ní řekl, že se nenechá sněmovnou vydat k trestnímu stíhání v kauze Čapí hnízdo. Před poslanci uvedl, že justici nezpochybňuje, najdou se podle něho ale soudci, kteří rozhodují politicky. Opozice v rozpravě kritizovala ekonomické plány kabinetu a varovala, že zahraniční politika nové vlády ohrozí bezpečnost země.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Wikipedie slaví čtvrt století, významně do ní přispívají také Češi

Přesně před pětadvaceti lety vznikla největší encyklopedie světa. Po anglické verzi začaly brzy přibývat další jazykové mutace Wikipedie, která v současnosti díky zhruba 250 tisícům dobrovolníků obsahuje více než 65 milionů článků ve více než třech stech jazycích. Wikipedie prochází díky své komunitě takzvaných Wikipedistů průměrně 342 úpravami za minutu. Dobrovolní editoři tak odhalí a opraví případný vandalismus v řádu minut.
před 7 hhodinami

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Turkovo jmenování ministrem by nebylo ohrožením demokracie, míní Vesecká

„Filip Turek nebyl trestně stíhán, není trestně stíhán a neexistuje v podstatě žádný konkrétní právní důvod, který by hovořil o tom, že je hrozbou porušení demokracie v České republice,“ uvedla předsedkyně ústavně-právního výboru Poslanecké sněmovny Renata Vesecká (nestr. za Motoristy) v Interview ČT24. Podstata jmenování ministrů podle ní závisí na ústavě, která dává jednoznačnou odpověď – premiér navrhuje, prezident jmenuje. Pověst nevnímá jako důvod, proč někoho nejmenovat. Tím je konkrétní čin, kterým by Turkovo jednání nabourávalo demokratický řád, což se podle ní neprokázalo. Pořad moderoval Daniel Takáč.
před 8 hhodinami

Babiš při interpelacích odpovídal na otázky o střetu zájmů či Turkovi

Premiér Andrej Babiš (ANO) při čtvrtečních interpelacích odpovídal na otázky o řešení střetu zájmů. Po 16:00 začali na interpelace poslanců odpovídat ostatní členové vlády. Sněmovna musela kvůli otázkám přerušit jednání před hlasováním o osudu nového Babišova kabinetu, vrátila se k němu kolem 18:00, kdy zákonná lhůta pro interpelace skončila.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Ukrajina je vděčná za pokračování muniční iniciativy, řekl Pavel

Ukrajinská strana vyjádřila jednoznačný vděk za to, že se Česko rozhodlo pokračovat ve své muniční iniciativě. Pro ukrajinskou armádu je to klíčová věc, uvedl prezident Petr Pavel po jednání s ukrajinskými představiteli ve Lvově, kam se osobně vydal. Sdělil také, že svou návštěvu Ukrajiny nebere jako vzkaz české vládě a že jeho podpora Ruskem napadené země zůstává neměnná. Zmínil se také o Grónsku, spor o ostrov lze dle něj řešit diskusí v rámci NATO.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...