U muže hospitalizovaného v Břeclavi potvrdily testy západonilskou horečku

U muže ležícího v břeclavské nemocnici potvrdily testy západonilskou horečku . Už v srpnu zemřela na stejnou nemoc dvaasedmdesátiletá žena. Šlo tehdy o prvního pacienta, který se nemocí prokazatelně nakazil na českém území. Ani nemocný muž nepobýval v zahraničí, nakazil se tedy zřejmě také v tuzemsku. Nemocnice v Břeclavi dočasně zastavila odběry krve na transfuzním oddělení.

Muž je v současnosti na infekčním oddělení břeclavské nemocnice. „Je již ve stabilizovaném stavu. Uvažuje se o jeho propuštění. Mohlo by to být tento týden,“ uvedla mluvčí nemocnice Táňa Svobodová.

Další opatření nemocnice nechystá. „Choroba je přenositelná pouze určitým druhem komárů. Zatím nebyl prokázán přenos z člověka na člověka,“ podotkla mluvčí. Nemocnice nyní jedná s hygieniky, kteří by měli vydat doporučení dalšího postupu týkající se provozu transfuzního oddělení. Břeclavská nemocnice zatím nebude krev od pacientů odebírat, ale bude ji nejspíš nakupovat.

„Další opatření v této souvislosti probíhají. Již v souvislosti s prvním případem jsme kontaktovali všechny relevantní národní kompetentní autority, jako je například Společnost transfúzního lékařství ČLS JEP, Státní veterinární správu, Státní zdravotní ústav či experty z akademického sektoru a samozřejmě úzce spolupracujeme s místní hygienickou stanicí,“ uvedla hlavní hygienička ČR Eva Gottvaldová.

Krajská hygienická stanice situaci se západonilskou horečkou v tuzemsku sleduje. „Problém je širší a týká se především zemí jižní Evropy, kde je výskyt onemocnění daleko vyšší než u nás. Situaci u nás monitorujeme po mnoho let, děláme monitoring komárů, o tom problému se ví. Je ale velice těžké dát nějaké opatření, vakcinace není a z člověka na člověka se nemoc nepřenáší. Prevencí je, aby člověk nebyl komáry poštípán,“ řekla vedoucí protiepidemického odboru jihomoravských hygieniků Renata Ciupek.

Onemocnění mohlo být na území Česka už dříve

Podle vedoucí Národní referenční laboratoře pro arboviry Hany Zelené mohla být západonilská horečka v Česku už dříve, jen ji lékaři nemuseli odhalit. Ne vždy musí mít nákaza dramatický průběh nebo skončit smrtí, takže ji lékaři ani nemuseli diagnostikovat. Laboratoř v Ostravě je jediné pracoviště v zemi, které může nákazu spolehlivě potvrdit.

Zelená předpokládá, že případů z tuzemska bude dále přibývat. Nárůst ale zřejmě nebude tak prudký, jaký by byl například uprostřed léta. Přesnější vývoj je ale podle Zelené těžké odhadnout. „Záleží to na aktivitě komárů, teď už by u nás měla víceméně sezóna komárů končit, protože jsou chladná rána, což jim úplně nevyhovuje. Nicméně stahují se do objektů, takže úplně se nedá vyloučit, že v nějakém domě mohou někoho bodnout,“ uvedla.

 Po prvních odhalených případech se lékaři na možnost tohoto onemocnění pravděpodobně více zaměří, což rovněž zřejmě ovlivní počet zaznamenaných případů. „To, že tady teď máme potvrzené případy, neznamená, že to dříve nebylo. Jakmile se objeví první potvrzený případ, tak na to potom lékaři začnou daleko více myslet,“ dodala Zelená.

Nemoc se přenáší jen komářím bodnutím

Onemocnění způsobuje vir označovaný jako západonilský virus, který přenášejí zejména komáři rodu Culex. Inkubační doba se pohybuje od tří do čtrnácti dnů. Většinou se nemoc projevuje jako běžná viróza. Dětem, starším osobám a lidem s oslabeným imunitním systémem ale může virus způsobit encefalitidu či meningitidu. 

Při závažném onemocnění hrozí u rizikových pacientů i smrt. U zdravých osob nemoc často vyvolá jen příznaky připomínající chřipku, jedno procento nakažených prodělá zánět mozku nebo mozkových blan. Choroba je dvakrát častější u mužů, průměrný věk nakažených je 64 let. Očkování proti horečce zatím neexistuje.

Virus se v tuzemsku opakovaně našel u komárů, ptáků, a dokonce i u koní. Pravděpodobně ho sem zavlekli migrující ptáci, kteří přilétají ze saharské Afriky. Aby se nemoc rozšířila, je potřeba, aby se přemnožili komáři a dostávali se z ohnisek, která leží nejčastěji v deltách řek, do bližšího kontaktu s lidmi.

Problémy se západonilskou horečkou mají letos v Řecku, Itálii, Maďarsku, Chorvatsku nebo Srbsku, kde je abnormálně vysoký počet případů této choroby.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Sněmovna podpořila pravomoc NKÚ prověřovat hospodaření ČT a ČRo

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) možná získá ústavní pravomoc prověřovat hospodaření České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Senátní novelu podpořila v úterním úvodním kole sněmovna. Poslanci také zrychleně schválili návrh premiéra Andreje Babiše (ANO) na doplnění významných dnů o Den české vlajky. Připadnout má na 30. března. Novelu projedná Senát. Na úvod schůze vystoupil s projevem k poslancům prezident Petr Pavel. Babiš poté seznámil poslance s průběhem repatriace Čechů z Blízkého východu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoTaxi na hranice a zdržené letadlo. Češi popsali návrat z Blízkého východu

Strach o děti a odhodlání riskovat, aby se pokud možno rychle a bezpečně dostali ze země ohrožené válkou. Takto popisují někteří Češi své pocity po návratu například z Dubaje. Někteří se rozhodli pro cestu přes poušť do ománského Maskatu, odkud už v pondělí odletěla první dvě evakuační letadla společnosti Smartwings. „Jeden taxík na hranice, druhý z hranic, přijeli jsme asi půl hodiny po plánovaným odletu letadla, ale ještě se podařilo ho zdržet a dostat se na palubu,“ popsal jeden z turistů vracejících se z Dubaje. Jiní pak využili armádních letadel, která vyslala vláda do Jordánska, Ománu a Egypta. Tisíce Čechů ale dál zůstávají v zemích, které blízkovýchodní konflikt ohrožuje. Někteří spoléhají na cestovní kanceláře, mnozí se snaží domů vrátit po vlastní ose.
před 4 hhodinami

Pavel vyzval poslance, aby se snažili o konsenzus v základních otázkách

Prezident Petr Pavel vyzval ve sněmovně poslance, aby nerezignovali na hledání shody a pokusili se vytvořit alespoň základní konsenzus mezi vládou a opozicí v otázkách bezpečnosti, vzdělávání, kvality zdravotní péče, energetické bezpečnosti nebo inovačního potenciálu. Zákonodárci by podle něj měli jít vzorem a ukazovat, že není nutné se vždy a na všem shodnout, ale je nutné spolu mluvit, poslouchat se a snažit se porozumět. Pavel mluvil ke stávající sněmovně poprvé. Prezident se mimo jiné vyslovil pro vyšší obranné výdaje a zastal se nevládních organizací.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Na jihu Moravy je nejvíc případů žloutenky v zemi

Situace kolem virové hepatitidy A v Jihomoravském kraji zůstává podle hygieniků nepříznivá. Od začátku roku přibyly stovky případů a kraj letos překonal Prahu, která měla loni nejvíce nemocných. V důsledku onemocnění zemřelo v Česku od ledna 2025 do února 2026 celkem 42 lidí, z toho šest na jižní Moravě. Epidemie však podle odborníků postupně slábne.
před 9 hhodinami

Akademický senát KTF UK zvolil Dvořáčka kandidátem na děkana

Akademický senát Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy (KTF UK) v úterý zvolil kandidátem na děkana církevního právníka Jiřího Dvořáčka. Pro bylo osm z devíti přítomných senátorů. Jeho protikandidát Jaroslav Brož z volby odstoupil. Vyjádřil překvapení nad tím, že volební zasedání nebylo zrušeno vzhledem k odkladnému účinku, který v únoru přiznal Brožově stížnosti Nejvyšší správní soud (NSS). Ten pozastavil účinek rozhodnutí bývalé rektorky UK Mileny Králíčkové o odvolání Brože z funkce děkana z loňského února.
před 9 hhodinami

Nikdo nám nedal žádné informace, stěžují si cestující, kteří se vrátili z Ománu

Cestující, kteří se do Česka vrátili druhým letadlem z Ománu, si po výstupu v Praze stěžovali na nedostatek informací i na dlouhý let s mezipřistáním. V Česku přistál letoun společnosti Smartwings před půl devátou dopoledne. Bylo v něm zhruba dvě stě lidí, většinou klientů cestovních kanceláří. Letoun, který odstartoval v pondělí z ománského města Salála, měl původně přistát v Praze v noci na úterý. Několik hodin ale strávil na mezipřistání v řeckém Heráklionu.
před 9 hhodinami

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...