Taťána Malá, která v červenci po aféře s plagiátorstvím v diplomových pracích rezignovala na funkci ministryně spravedlnosti, se rozhodnutím svých kolegů vrátila do mandátového a imunitního výboru a ústavně právního výboru, kde působila před jmenováním do vlády. Členkou zahraničního a branného výboru se stala také další exministryně Karla Šlechtová (za ANO), která v obou výborech vystřídala Roberta Králíčka z téhož hnutí.
V branném výboru usedne ještě jeden nový člen – Jaroslav Foldyna (ČSSD). Nahradí Tomáše Hanzela, který se stal místopředsedou Poslanecké sněmovny.
Poslanci se dostali i k zákonům. V prvním čtení projednali novelu, která má zabránit hrozícímu úbytku posudkových lékařů. Tím, že nebudou spadat pod služební zákon, nýbrž pod zákoník práce, chce ministerstvo práce a sociálních věcí zabránit tomu, že by posudky nemohli vystavovat lékaři starší 70 let. To služební zákon nařizuje, pro posudkové lékaře sice zatím platí výjimka, ta ale koncem roku vyprší. Novela nyní míří do výborů.
Ostrá kritika nového unijního rozpočtu zní z vlády i opozice
Poslanci jednali také o návrhu unijního finančního rámce na léta 2021 až 2027. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) tlumočila poslancům postoj vlády, který je k návrhu kritický. Kabinetu se mimo jiné nelíbí chystané zavádění nových zdrojů financování, v uplynulých měsících vyjádřili členové vlády výhrady i vůči plánovanému omezení podpory velkých podniků.
Vůči návrhu unijního rozpočtu má velké výhrady i opozice. Poslanec ODS Jan Skopeček již dříve označil za skandální, že navrhovaný rozpočet počítá například s penězi ze společného základu daně z příjmů firem. „Nejde o nic jiného než o harmonizaci daňových systémů, nejde o nic jiného než o společné daně,“ prohlásil.
Sněmovna by podle návrhu usnesení výboru pro evropské záležitosti měla zavádění nových zdrojů peněz do unijního rozpočtu odmítnout. Návrh usnesení doporučuje hledat zdroje spíš v úsporách, například v provozu evropských institucí. K hlasování o usnesení se ale poslanci ještě nedostali.
Česko bude podle návrhu Evropské komise moci získat z upravených fondů soudržnosti v příštím finančním období až 17,8 miliardy eur (asi 454 miliard korun) v letošních cenách. Nová podoba výpočtů spolu se solidním ekonomickým výkonem a nízkou nezaměstnaností mají za následek, že státy jako Česko, Polsko či Maďarsko získají z Unie méně peněz, než mohou čerpat nyní.