Hasička dostala výpověď, protože si přivydělávala účetnictvím. Ústavní soud teď chce změnit část zákona

Výjimky ze zákazu jiné výdělečné činnosti u příslušníků bezpečnostních sborů je nutné vymezit zákonem, nejen interním povolením ředitele. Rozhodl o tom Ústavní soud, a vyhověl tak návrhu Nejvyššího správního soudu na zrušení ustanovení, které ředitelům dává možnost výjimky stanovit. Nové ustanovení zákona o služebním poměru by mělo vzniknout do 1. července 2019.

Podle sporného ustanovení zákona o služebním poměru nemohou příslušníci sborů, třeba policisté, hasiči nebo celníci provozovat jinou výdělečnou činnost. Ředitel bezpečnostního sboru ale může specifikovat činnosti, na které se vztahují výjimky.

  • Bezpečnostním sborem se podle zákona rozumí policie, hasiči, celníci, Vězeňská služba, Generální inspekce bezpečnostních sborů, Bezpečnostní informační služba a Úřad pro zahraniční styky a informace.

Hasička si jako účetní přivydělala 14 tisíc ročně

Pozornost Ústavního soudu na přivýdělek lidí od bezpečnostních sborů obrátil případ ženy propuštěné od hasičů za to, že vedla účetnictví pro společenství vlastníků jednotek, jehož je sama členkou. Ročně si tak přivydělala zhruba čtrnáct tisíc korun.

Ředitel hasičů interním pokynem z roku 2013 stanovil, že se zákaz výdělečné činnosti nevztahuje na správu vlastního majetku, v případě propuštěné hasičky ovšem dospělo vedení sboru k závěru, že účetnictví pro společenství vlastníků jednotek není správou vlastního majetku, a na ženu se výjimka nevztahovala. Stejný názor měl Městský soud v Praze.

Případ se dostal až k Nejvyššímu správnímu soudu, který se obrátil na strážce tuzemské ústavnosti. Kritizuje skutečnost, že výjimky lze na základě zákona stanovit interním aktem. Základní právo na svobodnou volbu povolání, právo podnikat a získávat prací prostředky pro své životní potřeby lze totiž podle Nejvyššího správního soudu omezit pouze přímo zákonem.

NSS: Zákon je transparentnější než rozhodnutí ředitele

Nyní soudce Nejvyššího správního soudu Tomáš Langášek nález ústavních soudců přivítal. Soud se teď vrátí ke kasační stížnosti propuštěné hasičky a bude hledat rovnováhu v souladu s vysloveným názorem Ústavního soudu. Zdůraznil, že nález vyzdvihující takzvanou výhradu zákona je významný i pro ochranu parlamentní demokracie.

„Schvalování zákonů je transparentnější než vydávání interních aktů ředitelů,“ řekl Tomáš Langášek.

Současné ustanovení zákona bude platit ještě do konce června 2019. „Okamžité zrušení by znamenalo právní nejistotu,“ zdůraznila soudkyně zpravodajka Milada Tomková. V mezidobí musí správní soudy ve sporných případech nacházet spravedlivou rovnováhu mezi zájmem na řádném výkonu služby a právy příslušníků bezpečnostních sborů.

„Soudy musí dočasně nalézat hranice samy, než je najde zákonodárce přijetím nové právní úpravy,“ dodala Tomková.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Do sněmovních voleb se dle ČTK přihlásilo 28 uskupení

Do sněmovních voleb se letos podle informací ČTK přihlásilo celkem 28 uskupení, původní informace hovořily o 27 uskupeních. Karlovarský a Ústecký kraj zatím ČT neposkytly potřebné údaje. Uskupení je dle ČTK o šest více než při minulých volbách před čtyřmi lety. Tehdy dodalo kandidátní listiny 22 stran, hnutí nebo jejich koalic. Lhůta pro nominace skončila v úterý v 16 hodin. Volby se uskuteční 3. a 4. října.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Stát začal vykupovat pozemky pro stavbu D3 ve středních Čechách

Začalo vykupování pozemků pro stavbu dálnice D3 ve středních Čechách. Stát potřebuje získat skoro sedm milionů metrů čtverečních. Někteří soukromí vlastníci je ale prodat nechtějí. Stát je může i vyvlastnit, ale teprve až bude mít pravomocné územní rozhodnutí.
před 3 hhodinami

Blíží se konec podpory Windows 10. Co to znamená pro uživatele?

Oficiální podpora operačního systému Microsoft Windows 10 skončí 14. října 2025. Systém tak nebude od firmy dostávat aktualizace nebo bezpečnostní záplaty. To může přinést komplikace či bezpečnostní rizika. Web ČT24 přináší odpovědi na základní otázky spojené s koncem podpory Windows 10.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Muže, který v Praze podpálil autobusy, obvinili ze žhářství i v Polsku

Až doživotí hrozí sedmadvacetiletému Kolumbijci, který podle polské kontrarozvědky ABW na pokyn ruské tajné služby podpálil loni v květnu dva polské sklady se stavebninami. Muž, obviněný v Polsku z teroristického činu, si nyní odpykává trest v Česku; v červnu ho pražský soud poslal na osm let do vězení za žhářský útok na pražský dopravní podnik. Mluvčí polského ministerstva vnitra Jacek Dobrzyński zdůraznil, že Kolumbijec stane i před polským soudem, napsal server Wirtualna Polska.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Hlavní líčení v kauze Dozimetr bude v září. Obvodní soud jej opět posunul

Obvodní soud pro Prahu 9 znovu posunul projednávání rozsáhlého případu korupce při zadávání zakázek pražského dopravního podniku (DPP). Hlavní líčení začne v druhé polovině září. Uvedla to mluvčí soudu Barbora Chlostová. Počátkem července soud předpokládal, že hlavní líčení začne v srpnu. Důvodem dalšího posunutí termínu je, že spisový materiál je nyní na Vrchním soudu v Praze, který musí ještě rozhodnout o stížnosti proti usnesení ohledně podjatosti jednoho z členů odvolacího senátu, vysvětlila mluvčí.
před 9 hhodinami

V bitcoinové kauze začne kontrola státního zastupitelství

Nejvyšší státní zastupitelství (NSZ) provede kontrolu nad výkonem dozoru státního zástupce Vrchního státního zastupitelství v Olomouci (VSZ) poté, co obdrželo podnět od ministryně spravedlnosti Evy Decroix (ODS). Úřad podle ní od vrchního státního zástupce Radima Dragouna nedostává adekvátní odpovědi v takzvané bitcoinové kauze. Dragoun ale výtky ministryně odmítá. VSZ v Olomouci na její žádosti podle něho odpovědělo obratem a v rozsahu odpovídajícímu stadiu trestního řízení.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Policie našla ráno na pražském Albertově dvě těla

Na pražském Albertově našla v úterý ráno policie dvě těla. Příčinu a okolnosti úmrtí muže a ženy budou kriminalisté teprve zjišťovat, podle předběžných zjištění ale nebyli zavražděni, řekl mluvčí pražské policie Jan Rybanský.
před 14 hhodinami

Rakousko je připraveno jednat o vstupu do NATO. Občané si ale cení neutrality

Rakouská ministryně zahraničí Beate Meinlová-Reisingerová je připravena jednat o možnosti vstupu své země do NATO, řekla v rozhovoru pro německý list Die Welt. Připustila ale, že v parlamentu ani ve společnosti není pro tento krok většinová podpora. Podle analytičky z Institutu mezinárodních studíí FSV UK Zuzany Lizcové sice není vstup země do NATO aktuálním tématem, v posledních letech se ale vedou debaty, zda by Rakousko nemělo svůj postoj přehodnotit.
před 16 hhodinami
Načítání...