Zaorálek chce pozvat Klička, za správné má i pozvání Janukovyče

Praha - Pravděpodobný budoucí ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) chce po nástupu do funkce pozvat do Prahy Vitalije Klička, případně jiného z lídrů ukrajinské opozice. Nepovažuje ale za chybu, že prezident Miloš Zeman pozval během své říjnové návštěvy Ukrajiny do Prahy prezidenta Viktora Janukovyče.

„Bavit se s oběma stranami jistě dává smysl, ale pozitivní pro vývoj na Ukrajině, tak jak si to představuje pan Zaorálek, a prospěšné pro Českou republiku, na což by měl jako budoucí ministr zahraničí myslet v první řadě, by nejspíš bylo nedělat to tak demonstrativním způsobem,“ řekl analytik Petr Robejšek s tím, že Klička by mohla pozvat například některá česká nezisková organizace.

Konflikt mezi vládou a opozicí se na Ukrajině vyostřil poté, co kabinet zastavil v listopadu přípravy podpisu asociační dohody s EU. Desetitisíce lidí se pak v Kyjevě účastnily demonstrace „Za evropskou Ukrajinu“, protesty pokračovaly i v následujících dnech a trvají dodnes, nabývají však čím dál tím násilnějšího charakteru. Ve středu pouliční boje radikálního křídla protivládních demonstrantů se zásahovými jednotkami v Kyjevě vyvrcholily dramatickou konfrontací s krveprolitím a oběťmi na životech.

  • „Už dříve jsem říkal, že jako jsme pozvali prezidenta, stejně tak později můžeme pozvat představitele opozice. Jednat se dvěma stranami, vystupovat proti násilí a dělat kroky proti jeho eskalaci,“ shrnul svůj pohled na smysluplný přístup Zaorálek Interview Daniely Drtinové.

Bývalý šéf české diplomacie Karel Schwarzenberg (TOP 09) se domnívá, že většímu diplomatickému zapojení do situace na Ukrajině brání to, že nemáme plně funkční vládu. „Kdyby byla plně funkční vláda, tak by bylo dobré, kdyby se vydali do Kyjeva, a prozkoumali, jestli můžeme pomoci,“ prohlásil Schwarzenberg v Událostech, komentářích. Podle něj mají Češi u Ukrajinců velkou důvěru. „To je kapitál, který by bylo možné využít,“ domnívá se Schwarzenberg.

Kličko - pro Ukrajince hrdina i naděje na změnu

Vitalij Kličko je jedním z vůdců ukrajinské opozice a pro mnohé Ukrajince je právě on symbolem naděje na změnu. Lidé za ním jdou a dvoumetrový mistr v těžké váze si je své slávy a autority dobře vědom. V ringu až na dvě výjimky nikdy neprohrál, vítězit teď chce i v politice. Do ní se pustil před devíti lety během tzv. oranžové revoluce. „Prosadil se sám mimo politiku, je to celonárodní hrdina. Je dokonce výhodou, že není spojován s žádnými minulými politickými silami,“ hodnotí Klička politolog Andreas Umland.

Vitalij Vladimirovič Kličko se narodil 19. července 1971 se v kyrgyzském Bělovodsku v rodině sovětského vojenského pilota. Kvůli otcově kariéře se rodina Kličků neustále stěhovala. První polovinu 80. let strávili i v Československu v kasárnách v Mimoni. Kličko měří 201 cm a váží 112 kg a s boxem začal ve 14 letech. Do profesionálního ringu nastoupil v roce 1996, ze 47 zápasů byl jen dvakrát poražen. Má titul PhD. v oboru sportovní věda a filozofie. Je vůdcem a zakladatelem opoziční Ukrajinské demokratické aliance pro reformy UDAR (Úder), která v loňských volbách skončila na třetím místě se ziskem 14 procent hlasů. Je ženatý a má tři děti.

Když koncem minulého roku vypukla na Ukrajině vzpoura proti prezidentu Janukovyčovi, Kličko byl opět v čele jako jeden ze tří lídrů opozice. Kličko je toho názoru, že by se v prezidentské volbě měly opoziční strany spojit a postavit společného kandidáta. Přestože podle průzkumů veřejného mínění by měl v prezidentských volbách velkou šanci na úspěch, z jeho kandidatury možná nakonec sejde. Podle nedávno přijatého paragrafu daňového zákona není osoba se stálým bydlištěm mimo Ukrajinu považována za osobu trvale žijící na jejím území. Tento paragraf podle Kličkových advokátů může být zneužit k tomu, aby volební komise odmítla zaregistrovat jeho kandidaturu k prezidentským volbám.

Zaorálek: Se Zemanem bych chtěl dělat jednu politiku

Zaorálkovy vztahy se Zemanem jsou napjaté ještě z doby, kdy byl nynější prezident šéfem ČSSD. Kandidát na ministra ale věří, že ve věci zahraniční politiky dokážou se Zemanem své kroky sladit. Poté, co se ujme funkce ministra, plánuje Zaorálek ve vedení Černínského paláce provést změny, a to včetně personálních. Podrobnosti si ale zatím nechává pro sebe.

Ministr zahraničí v demisi Pavel Kohout k dění na Ukrajině: „Události posledních tří dnů v centru Kyjeva, při kterých došlo i k prvním ztrátám na životech, se mě hluboce dotýkají. Lituji ztráty těchto mladých životů a vyjadřuji soustrast pozůstalým…“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Sněmovna vyzvala Pavla ke jmenování ministrů. Postoj Hradu nezměnila

Sněmovna vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby jmenoval ministry podle návrhů premiéra. Výzva se týká čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého Pavel kvůli jeho postojům a výrokům odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. Hrad vzal usnesení na vědomí, sněmovna má ke stanovisku právo, nemůže ale prý prezidentovi ukládat povinnosti. Názor prezidenta dokument nezměnil, poznamenal Hrad.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Ředitel Nemocnice Na Františku Erhart po obviněních rezignoval

Ředitel pražské Nemocnice Na Františku (NNF) David Erhart oznámil rezignaci na funkci kvůli obviněním, které tento týden zveřejnil server Seznam Zprávy. Učinil tak na pátečním jednání radních Prahy 1, informovala mluvčí městské části, jež nemocnici zřizuje. Obvinění, mimo jiné z bossingu, Erhart odmítl. Rada schválila, že v nemocnici nechá udělat externí forenzní audit a plánuje i trestní oznámení.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Na Ukrajinu poputují další maskovací sítě z Česka

Maskovací sítě pro Ukrajinu nově pletou dobrovolníci v Jablonci nad Nisou. Vznikla tam iniciativa Motanka. Asi šestnáct sítí odtamtud mají v plánu poslat na konci ledna do centra ve Lvově. Pletení sítí pro zemi bránící se už téměř čtyři roky otevřené ruské invazi se v tuzemsku věnují i další organizace – například v Brně.
před 11 hhodinami

Rakušan nebyl zvolen místopředsedou sněmovny

Předseda opozičního hnutí STAN Vít Rakušan neuspěl v prvním kole tajné volby čtvrtého místopředsedy sněmovny. Bývalý ministr vnitra je teď jediným kandidátem. Poslanci v pátek naopak podpořili návrh na zastavení růstu sociálních odvodů živnostníků. Opozice opět neprosadila doplnění programu schůze o odvolání předsedy SPD Tomia Okamury z čela sněmovny kvůli výrokům o Ukrajině. Sněmovna hlasy koalice vyzvala prezidenta, aby jmenoval ministry bezodkladně.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Přes dvacet státních institucí uzavřelo smlouvy s Agrofertem. Navzdory zákonu o střetu zájmů

Více než dvě desítky státních institucí uzavřely v rozporu se zákonem o střetu zájmů smlouvy s firmami z holdingu Agrofert, zjistil server iRozhlas.cz z dat Hlídače státu. Hodnota smluv podle serveru činí zhruba 15 milionů korun. Premiér Andrej Babiš (ANO) ve čtvrtek uvedl, že stále čeká na veřejnoprávní souhlasy ze zahraničí, aby mohl vložit akcie skupiny Agrofert do svěřenského fondu. Mluvčí Agrofertu Pavel Heřmanský řekl, že změna akcionáře nemá na běžný chod společností holdingu vliv.
před 14 hhodinami
Načítání...