Hybridní hrozby nespočívají v příjezdu tanků, ale v hrozbě radikalizace části obyvatelstva, prohlásil v Interview ČT24 bezpečnostní expert Otakar Foltýn s tím, že v řadě zemí je navíc společnost rozdělená, takže pak stačí ovlivnit její malou část. Stát bude podle Foltýna zranitelný, jestliže nesvede naučit své vlastní občany důsledně zvažovat, co je a není pravda.
Dřív bylo branné cvičení, teď je třeba výcvik v informační gramotnosti, říká bezpečnostní expert
Otakar Foltýn v Interview ČT24 (zdroj: ČT24)
„Problém je, že takzvané hybridní hrozby jsou do značné míry vedeny tak, abyste je v případě potřeby mohl zapřít nebo minimálně rozmlžit. Na přednáškách pro to používám krásné české slovo 'rozplizlé'. Hrozba nespočívá v tom, že k vám přijedou tanky, ale že se začne radikalizovat část vašeho vlastního obyvatelstva,“ uvedl Foltýn. Je však také otázka, nakolik jde o vnitřní vývoj a nakolik se uplatňuje vliv zvenčí.
Ovlivňování obyvatel skrze hybridní válku funguje v různých zemích odlišně. „Hrajete na národní mýty, národnostní cítění, ekonomickou situaci. V některých případech stačí ovlivňovat řády jednotek procent. Pokud se podíváte na volební výsledky ve spoustě zemí, tak je to kolikrát padesát na padesát. Pak toho moc nepotřebujete,“ přiblížil.
Z využívání hybridních útoků Západ často obviňuje Rusko a představitelé NATO právě kvůli Moskvě letos vyjádřili ambici posilovat odolnost vůči tomuto typu hrozeb. Nezaspal v tomhle ohledu Západ? „Je to konflikt, kdy autoritativní moc, která má rychlejší možnost rozhodování, soutěží s demokratickými systémy, které jsou založeny na svobodě slova, na volném přístupu k informacím. To vás dělá zranitelnými, pokud nechcete dělat totéž co druhá strana – a to my nechceme,“ poznamenal Foltýn.
Pokud se neporazíme my sami, oni nás porazit nemohou, tvrdí
Za nejlepší strategii při obraně proti hybridním hrozbám označuje bezpečnostní expert zdrženlivé sebevědomí. „Nesnažit se dohnat radikalismus druhé strany, to by byl nekonečný řetězec čím dál horších situací,“ míní Foltýn.
Upozorňuje, že v případě Ruska je hrozba obsažena v jeho vojenské doktríně: v prvním bodě, kde hrozby definuje, je Severoatlantická aliance. „To jsme i my. Pokud si ale tímhle způsobem necháme říct, že jsme nepřátelé, tak je otázka, jestli musíme říkat totéž. Nemusíme, ale měli bychom si být vědomi toho, že nás tímto způsobem označuje mocnost, která má ekonomický výkon na úrovni Itálie. Pokud se neporazíme my sami, porazit nás nemohou,“ dodal.
Foltýn míní, že jsme se ocitli v informačním věku a je potřeba naučit občany, že v obrovském množství informací si musí vybírat a že musí důsledně zvažovat, co je a není pravda. Jinak bude země zranitelná. „Stejně jako v minulosti jsme měli branné cvičení proti zbraním hromadného ničení, teď potřebujete 'výcvik' v podobě vzdělávání v oblasti informační gramotnosti,“ doplnil.