Radnice už letos zaplatily přes 850 takzvaných sociálních pohřbů a každým rokem jich přibývá, ukazují data ministerstva pro místní rozvoj. Zatímco před jedenácti lety obce vypravily 140 takových pohřbů, loni jich bylo desetkrát víc. Jde o lidi bez rodin i o ty, ke kterým se příbuzní nehlásí, aby ušetřili. Obcím pak náklady proplácí stát.
Například v Neratovicích ukládají ostatky do společného hrobu zhruba desetkrát za rok. Jde hlavně o seniory, kteří neměli příbuzné, nebo se je nepodařilo najít. Výjimkou ale nejsou ani finanční problémy pozůstalých.
„Někdy opravdu zavolají, že nemají na pohřeb a požádají, zda by se mohlo přistoupit k tomuto pohřbu,“ uvádí mluvčí Neratovic Jiřina Kovářová.
Povinnost postarat se o zemřelé na svém území mají obce ze zákona. Zajistit musí převoz těla i kremaci. Urnu s popelem musí rok uschovat, kdyby se nějací příbuzní přece jen objevili. „Stávaly se nám případy, že se pozůstalí přihlásili třeba až po roce,“ potvrzuje Kovářová.
V nedalekém Mělníku mají společné hroby dva. Ten na hřbitově v centru je už plný, radnice proto letos koupila další a upravuje ho. „Kupovali jsme ho za 30 tisíc korun. Při současném počtu sociálních pohřbů předpokládáme na 20 až 25 let,“ říká starosta Ctirad Mikeš (nez.). Ročně mají ve městě zhruba 16 sociálních pohřbů.
V Klatovech zemřelé nepohřbívají, ale popel ukládají do vyznačených míst na takzvané vsypové loučce. „Každá jamka má své číslo, takže se může dohledat i zpětně,“ vysvětluje vedoucí Technických služeb města Klatovy Iva Vizingerová. Jeden sociální pohřeb tam stojí sedm až osm tisíc korun.
Stát obcím na pohřby posílá 10 milionů ročně
- 2007: 140
- 2008: 345
- 2009: 410
- 2010: 726
- 2011: 918
- 2012: 1362
- 2013: 1445
- 2014: 1312
- 2015: 1444
- 2016: 1438
- 2017: cca 1500
- Zdroj: MMR, ČTK
Počty sociálních pohřbů se v Česku dlouhodobě zvyšují. Zatímco v roce 2008 jich bylo zhruba 350, loni se jejich počet vyšplhal už skoro na 1500. Nejvíc jich přibývá ve velkých městech. Náklady za sociální pohřby obcím a městům platí stát – ročně jim pošle až 10 milionů korun.
„Je to vždy s časovou prodlevou, kvůli dědické a pozůstalostní lhůtě to obce refundují. Třeba loni nás žádaly o proplacení pohřbů za rok 2015 a 2016,“ uvádí ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO). Pokud zůstalo po zemřelém i nějaké dědictví, není výjimkou, že obce náklady na pohřeb uhradí z něj.
- V Česku ročně zemře přes 100 tisíc lidí. Sociálních pohřbů je i přes trvalý růst zhruba 1500 za rok.
- Jeden sociální pohřeb stojí v průměru téměř 7 tisíc korun, cena je regulována ministerstvem financí. Běžný pohřeb včetně obřadu stojí většinou nejméně 25 tisíc korun.
- Sociální pohřeb zajišťují obce, ministerstvo pro místní rozvoj jim pak náklady proplácí. Celkem pošle obcím zhruba 10 milionů korun ročně.
- Do roku 2008 stát plošně vyplácel zvláštní sociální dávku, tzv. pohřebné, ve výši 5 tisíc korun. Nyní mohou tento příspěvek dostat jen rodiče nezaopatřeného dítěte nebo člověk, který takovému dítěti pohřeb vypravil.
