Tajně pořízená nahrávka s nadávkami soudkyně může sloužit jako důkaz podjatosti, řekl Ústavní soud

Nahrávka soudkyně Ivety Šperlichové, na které uráží obžalované i advokáty, může sloužit jako důkaz pro její podjatost, i když byla pořízena bez jejího vědomí. Obecně by podle ústavních soudců měly soudy pečlivě zvažovat, jestli je při použití takového důkazu důležitější vyšší zájem než ochrana osobnosti nahrávaného.

Stížnost na podjatost podal k Ústavnímu soudu Ladislav Lebánek, kterého soudkyně Šperlichová odsoudila za nelegální výrobu cigaret. Muž ji ještě před odsouzením zpochybnil poté, co se na internetu objevila tajná nahrávka, na které soudkyně sprostě nadává na advokáty i obžalované. Soudy ve Zlíně ani Olomouci v minulosti jeho námitce nevyhověly.

Mluvčí Ústavního soudu Miroslava Sedláčková řekla, že Vrchní soud v Olomouci bude muset námitku podjatosti znovu projednat a musí k tomu použít předmětnou nahrávku, kterou předtím nepoužil. „Neznamená to však precedentní rozhodnutí a nelze v každém dalším procesu používat tajně pořízené nahrávky, vždy je potřeba pečlivě zvážit okolnosti každého případu,“ řekla Miroslava Sedláčková.

Advokáta nazvala soudkyně „blbečkem“

Nahrávka z porady senátu se objevila loni, není ale jasné, kdo ji pořídil. Soudkyně Šperlichová na ní kriticky mluví o chování některých advokátů a účastníků řízení a pochvaluje si souzení před listopadem 1989, kdy podle ní všichni měli úctu k soudu a chodili k němu a jednání bylo rychlé. „Všichni měli úctu k soudu, k soudu chodili. Napoprvé se všechno skončilo, nebylo s tím tolik práce,“ stěžovala si soudkyně v záznamu. Advokáta Ladislava Lebánka měla na nahrávce nazvat „blbečkem“.

Zlínská pobočka krajského soudu ale Ivetu Šperlichovou z projednávání případu nevyloučila. Odůvodnila to také tím, že výroky nejsou komentářem ke konkrétní kauze a že nahrávka byla pořízena nezákonně, protože o tom soudkyně nevěděla. Šlo prý o výroky vyvolané psychickou zátěží plynoucí ze zhoršení chování lidí k soudu.

Vrchní soud zpochybnil pravost záznamu

Podobně rozhodl i Vrchní soud v Olomouci. Podle něj Lebánek nedoložil, kdo a kde záznam pořídil. Proto soud nemůže k výrokům Šperlichové přihlížet. Upozornil také na to, že existují pochybnosti o pravosti záznamu a chybí souhlas zachycených, takže nahrávku nelze jako důkaz použít. V tom se s ním ale Ústavní soud neztotožnil a nahrávku jako důkaz připustil.

Senát v čele s Ivetou Šperlichovou uložil v červnu Lebánkovi pět a půl roku vězení za nelegální výrobu cigaret. Potrestal i další aktéry. Pokud by Vrchní soud v Olomouci naznal, že Šperlichová byla podjatá, mohl by to Lebánkův advokát uplatnit v dalších procesních krocích. Rozhodnutí o vězení je zatím totiž nepravomocné.