Dvě třetiny našich tanků nejedou, z děl funguje třetina, uvedla bývalá ministryně obrany Šlechtová

26 minut
Karla Šlechtová v pořadu Interview ČT24
Zdroj: ČT24

V posledních letech se nenakupovalo pro českou armádu důležité vybavení, uvedla v pořadu Interview ČT24 poslankyně a bývalá ministryně obrany (nestr. za ANO) Karla Šlechtová. Zatímco spojenci z NATO oceňují některé části naší armády, jiné jsou podle Šlechtové velmi zanedbané.

Při dotazu na celkový stav české armády zmínila Šlechtová nejdříve chválu od spojenců z NATO. A to na schopnosti našich vojáků, na kvalitu pozemních i leteckých sil. Dobrou pověst má i česká chemická jednotka a čeští letečtí instruktoři působící v Afghánistánu či Iráku. 

Potom ale bývalá ministryně (od prosince 2017 do června 2018 v první vládě Andreje Babiše - za ANO) přešla ke kritice vybavení armády. „Máme stále ruské vybavení, slavné ruské radary, které nám budou za dva roky končit. Máme pár tanků, z toho dvě třetiny nejedou, máme je někde ve skladech. Naše děla absolutně nefungují nebo nám funguje jedna třetina.“

Sama Šlechtová se nemůže smířit s tím, že se za poslední roky nenakupovaly potřebné věci, ač se nakupovat mohly. „A já si nejsem jistá, zda to byl záměr, nebo ne.“

Jejím předchůdcem na ministerstvu obrany byl přitom Martin Stropnický, kolega z hnutí ANO. O něm v pořadu řekla, že neměl tvrdit, že jí předává nové akvizice 'v mašličkách', tedy již předpřipravené. To podle ní naprosto neodpovídalo pravdě: „Žil v nějaké nevědomosti,“ konstatovala Šlechtová. 

Tlaky zbrojařů a lobbistů

Na prvním místě musí podle ní vojenská policie prošetřit, jak byla připravena zakázka na radary. 

Ministerstvo obrany je podle Šlechtové prošpikované pavučinami a sítěmi různých tlaků ze strany lobbistů, zbrojařů či politiků od nejnižší až po nejvyšší úroveň. Rozkrývání těchto vazeb podle ní stálo za jejím koncem v ministerské funkci, o němž se dozvěděla pouhé dva dny předem.

13 minut
Karla Šlechtová v Událostech, komentářích: „Já jsem se nehodila některým skupinám.“
Zdroj: ČT24

V pořadu Interview ČT24 se hovořilo i o invazi ze srpna 1968. Tu považuje bývalá ministryně za zásadní zlom. 

„Celý rok 1968, už od zimy, už od jara zde byly nepokoje. A tím, že pár politiků a někteří zaměstnanci určité společnosti (myšlen zřejmě dopis 99 Pragováků - pozn. red.) napsali do Sovětského svazu Pomožte nám, protože tady může dojít ke kontrarevoluci, tak v podstatě na základě toho sem státy Varšavské smlouvy – vyjma Rumunska a vyjma Albánie – k nám poslaly svá vojska, aby nás zklidnily,“ uvedla Šlechtová.

Exministryně obrany zdůraznila, že je nutno studovat naši historii. „Pokud se najdou politici, kteří říkají, že to bylo úplně jinak (v srpnu 1968 - pozn. red.), tak se domnívám, že tím akorát vymýváme mozky našim dětem.“ Narážela tím například na vyjádření předsedy KSČM Vojtěcha Filipa.

Ten nepřímo obvinil Ukrajince z ozbrojeného vpádu vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968. Učinil tak ve vyjádření pro britský list The Guardian, pro který mimo jiné uvedl, že tehdejší šéf sovětských komunistů, Leonid Iljič Brežněv, byl Ukrajinec a že hlavní silou invazních armád byli Ukrajinci. Rusko podle něj hrálo v invazi jen malou roli.

Čeští opoziční politici viní Filipa z překrucování historie, historik Petr Blažek označil slova předsedy KSČM za absurdní.

Co hrozí nejen Česku

Hlavními bezpečnostními hrozbami pro Českou republiku jsou hybridní hrozba, kybernetická hrozba a terorismus, uvedla dále Šlechtová. K probíhajícímu boji s terorismem řekla, že je to především úkol zpravodajských služeb celé Evropské unie. Je podle ní nutné, aby mezi sebou komunikovaly a také aby více komunikovaly s policiemi daných států.

Například německá policie a kontrarozvědka nedávno zveřejnily svůj odhad, že Německo potenciálně ohrožuje 2220 radikálních islamistů a jejich počet tak roste. K tomu Šlechtová v pořadu řekla, že by tito lidé měli být vráceni zpět do svých zemí. Zdůraznila, že „my jsme si je sem nevpustili, já jsem důrazně proti vpouštění migrantů do naší země“.

Vím, co se ve světě děje, a opravdu to není příjemné a nebude to příjemné. A naše republika se musí umět bránit.
Karla Šlechtová
poslankyně, bývalá ministryně obrany

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Decroix chce do resortu přivést nestranického koordinátora

Kandidátka na ministryni spravedlnosti Eva Decroix v nedělních Otázkách Václava Moravce prohlásila, že chce do resortu přivést nestranického koordinátora, který bude respektován v rámci justice. Hnutí ANO pak koncem příštího týdne plánuje podat návrh na svolání mimořádné schůze sněmovny o vyslovení nedůvěry vládě, sdělila v pořadu předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová. Dalšími hosty diskuse o takzvané bitcoinové kauze byli místopředsedkyně sněmovny Olga Richterová (Piráti) a člen předsednictva hnutí STAN a senátor Ondřej Lochman.
12:00Aktualizovánopřed 21 mminutami

Zemřel oceňovaný kameraman Vladimír Smutný

Ve věku 82 let zemřel kameraman Vladimír Smutný. Spolupracoval například na oscarovém snímku Kolja nebo filmu Nabarvené ptáče. Točil například s režiséry Janem Svěrákem, Václavem Marhoulem či Karlem Kachyňou. Byl držitelem osmi Českých lvů i řady dalších cen. Stanice ČT1 v neděli od 21:55 mimořádně zařazuje film Kolja jako vzpomínku na práci oceňovaného kameramana, ČT art od 20:15 pak nabídne Na plovárně s Vladimírem Smutným.
11:33Aktualizovánopřed 51 mminutami

Česko je bitcoinová velmoc, vývoj překotný, regulace nutná, míní ekonomové

Bývalý člen Národní rozpočtové rady Richard Hindls v pořadu Otázky Václava Moravce podotkl, že krypotoměny mohou hrát v ekonomice státu i velmi pozitivní roli. Podle ekonomů Mojmíra Hampla a Ladislava Krištoufka je Česko dokonce bitcoinovou či kryptoměnovou velmocí. Odborníci se však shodují, že vývoj na trhu s digitálními měnami je velmi překotný a legislativa často nestíhá reagovat. Tuzemské normy v této oblasti však hodnotí jako dobré.
před 1 hhodinou

Ministr Bek na sudetoněmeckém sjezdu vyzval k dalšímu usmiřování

Češi, Němci a sudetští Němci položili dobré základy smíření, nejdůležitější úkoly stojí ale stále ještě před nimi, řekl na sudetoněmeckém sjezdu v bavorském Řezně český ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Sudetské Němce pozdravil jménem české vlády a oslovil je jako krajany. Podle bavorského premiéra Markuse Södera Němci a Češi vybudovali silné partnerství a přátelství, které je potřeba dál posilovat.
12:20Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Na většině území Česka hrozí silné bouřky

V Česku hrozí v neděli odpoledne a večer silné bouřky. Provázet je může vítr s nárazy o rychlosti až 70 kilometrů v hodině. Výstraha Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) platí pro celé Česko s výjimkou západních Čech a východní Moravy.
před 5 hhodinami

Uprchlí gestapáci se v 50. letech přestali skrývat. Aby za mlácení Čechů dostali důchod

Příslušníci gestapa byli ochotní s koncem války udat kde koho, aby si vysloužili co nejmenší trest. Bývalí kolegové, kteří šest let trýznili české obyvatele, na sebe navzájem donášeli. Některým se podařilo uniknout za hranice a žít pod falešnou identitou. K té pravé se ale často vraceli už v 50. letech. Většinou z pragmatického důvodu – aby nepřišli o důchod za léta, kdy pomáhali stíhat a vraždit Čechy.
před 7 hhodinami

Pozor na poškození i čárové kódy. Expert radí, jak snížit riziko ztráty kufru

Odbavovací služby připomínají cestujícím, jak před odletem na dovolenou zabalit kufry, aby šance na jejich ztrátu byla minimální. Mimo jiné je důležité, aby zavazadlo nebylo poškozené a nebyl na něm čárový kód ze starší cesty. „V případě, že to zavazadlo chcete zabalit (do mikrofólie), doporučujeme dělat to na letištích, protože to odpovídá standardům,“ doporučil manažer třídírny zavazadel na Letišti Praha Václav Ceeh. Každý rok se na světě při cestách letadlem ztratí na 25 milionů zavazadel. Velká část z nich se majitelům vrátí do dvou dnů.
před 8 hhodinami

Plánované rozšíření dálnic je v ohrožení, otevření D49 brzdí ekologové

Plán vlády otevřít do konce roku 74 kilometrů nových dálnic je v ohrožení. Chybět totiž může necelých deset kilometrů dálnice D49. Dělníci je sice dokončí, chybí ale stavební povolení k propojovací komunikaci. Po výtkách ekologických organizací ho zrušil soud. Napřesrok už má být délka zprovozněných úseků zhruba poloviční. Základní dálniční síť chce přitom mít ministerstvo pro řidiče k dispozici nejpozději do osmi let.
před 10 hhodinami
Načítání...