Praha - Při metanolové kauze přišlo o život 48 lidí, poslední oběť přitom zemřela před několika týdny. Státní orgány se snaží opakování situace zabránit, vědí však, že jejich systémové změny narážejí na skutečnost, že na černý trh mají jen nepatrný dopad. Naopak se ozývají drobní podnikatelé s tím, že nová politika státu v této oblasti je pro ně ve své podstatě likvidační. Majitel jedné z takových likérek tvrdí, že stát za své chyby v minulosti, které otevřely dveře pro černý trh, dnes trestá drobné výrobce. Tématu se věnoval Speciál ČT24.
Metanol stále zabíjí. Co dělá stát pro to, aby ne
Bývalý ministr zdravotnictví Leoš Heger ve speciálu ČT24 podotkl, že kauzám typu tzv. metanolové aféry nelze zabránit – zkrátka z toho důvodu, že stát „jen“ nastavuje pravidla, kterými by se společnost měla řídit. Opakování tragédie, jíž padlo za oběť skoro padesát lidí, tedy vyloučit nedokáže. „To, co se přihodilo, nebylo nic jiného než kriminální čin, který byl způsoben lidmi, kteří porušili všechna existující nařízení. Samozřejmě ta nařízení jsou kontrolovaná a mají být účinná, ale lidskému selhání nemohou nikdy zabránit,“ říká Heger.
Exministr zdravotnictví nedokáže vyloučit ani další navýšení počtu obětí. „V Evropě je známo několik afér typu té naší a to doznívání tam vždy bylo velmi dlouhé, protože i když se přeruší zdroj toho alkoholu, tak bohužel jsou lidé, kteří si alkohol nemohou odepřít a odmítli tu nejjednodušší možnost ho vylít. Tyhle zásoby vylézají ven a budou hrozit pořád,“ podotýká Heger.
Iva Piskalová, redaktorka ČT mapující metanolovou aféru:
„V minulých dnech jsme se vypravili do terénu - šli jsme do obchodu, kde jsme věděli, že se dříve naléval alkohol do donesených sklenic. A tam nám řekli ne a nabídli kolkovanou lahev. Byl to ale jen malý vzorek, který jsme stihli objet.“
S tím souvisí i enormní množství metanolu používaného při výrobních procesech. Představa, že by se tak bez této látky dalo obejít, je veskrze iluzorní. „Obávám se, že proti tomu není lék. Když si vezmeme, že jen ročně se ho sem dováží 80 tisíc tun, tak je to obrovské množství,“ doplňuje Hegera ředitelka odboru spotřebních daní Generálního ředitelství cel Jitka Danielová.
GALERIE
Prohibice
Státní orgány musejí lépe spolupracovat, zní ze samospráv
Nedostatečná pružnost v součinnosti jednotlivých zainteresovaných státních složek vede do budoucna k otázce, zda by neměl být zřízen orgán, který by je určitým způsobem zastřešoval. „Pokud chybí informace a koordinace, tak je to celé špatně. Každý z orgánů se snaží pro sebe urvat nějakou pravomoc. Když ji mít nebude, tak zřejmě nebude vidět. Já osobně se domnívám, že tady chybí nějaký ústřední kontrolní orgán, který by takovéto věci řešil,“ míní tajemník havířovského magistrátu Milan Menšík. Heger však oponuje s tím, že řešení problému vězí hlouběji – v nastavení systému.
„Ty věci koordinovali krajští hygienici a na jejich úrovni se ustanovily krizové štáby. Já si myslím, že hledat příčinu toho neštěstí v řešení akutní situace asi není to správné. Každý z těch orgánů má svou legislativní základnu a při vzniku legislativy pravděpodobně došlo k tomu, že někdo nemyslel na to, že ti lidé spolu nebudou mluvit a že je tedy potřebné napsat k tomu zákon,“ říká exministr zdravotnictví.
Jaroslav Burkart, výkonný ředitel Unie výrobců a dovozců lihovin:
„Po prohibici tady byly tzv. červené kolky, kolkované pod dohledem celních úřadů. To znamená, že se zpět do oběhu vrátily pod touto kontrolou. Navíc tu od prvního prosince máme úplně nové kolky, které jsou odlišné od starých. Je tam ale více ochranných prvků – neporušený kolek, originální balení, imbusované lahve, etikety a někde vidíme i hologramy. Lahev musíme z vlastní úvahy posoudit, zda vypadá podezřele, nebo originálně.“
Je řešením zavedení koncesí? Malé likérky to považují za likvidační
Systémovým opatřením je zavedení tzv. koncesí. Podle ministerstva mají situaci řešit, na druhé straně zaznívají i námitky, že jejich nastavení je příliš mírné a dostane je takřka každý, kdo si o ně zažádá. „Je to tak a bylo to uděláno úmyslně, aby se nezkomplikoval život všem podnikatelům. Podnikatelé, kteří se přihlásili, je prakticky všichni dostali. Má to sloužit k tomu, že až někoho chytí, jak nalévá alkohol, který nemůže prokázat, tak o tu koncesi přijde a bude to pro něho likvidační,“ vysvětluje Heger.
Za likvidační nicméně nastalou situaci považují majitelé malých likérek. Ti proti zavedeným opatřením podali ústavní stížnost. „Možná to bylo myšleno dobře, že chtěli zlikvidovat černý trh. Opak je ale pravdou – zlikvidovali legální trh, toho černého se to vůbec nedotkne,“ míní majitel jedné z takových likérek Tomáš Koláček. Tvrdí, že stát některými svými kroky v minulosti fakticky otevřel dveře pro černý trh a nyní místo toho, aby se ho snažil eliminovat, trestá drobné podnikatele řadou likvidačních sazeb a kaucí. „V podstatě za své chyby, které stát udělal, nyní trestá drobné výrobce,“ říká Koláček.
Burkart mu nicméně oponuje. „S těmi výhradami nesouhlasím, protože si musíme uvědomit, že na začátku bylo 48 mrtvých a spousta škody. Opatření by měla zabránit vstupu tzv. bílých koňů na trh,“ uzavírá výkonný ředitel Unie výrobců a dovozců lihovin.
