VZP odmítla pacientce zaplatit léčbu rakoviny. Lidé se jí po reportáži ČT na léky složili

7 minut
168 hodin: VZP odmítla pacientce zaplatit léčbu rakoviny. Lidé se jí po reportáži ČT na léky složili
Zdroj: ČT24

Třiačtyřicetiletá Monika Buksová bojuje s rakovinou lymfatických uzlin. Klasická léčba chemoterapií ani ozařování v jejím případě nepomohly a nádory se vždy vrátily. Lékaři proto navrhli poslední možnost – takzvanou biologickou léčbu. Všeobecná zdravotní pojišťovna ji ale odmítla zaplatit a na odvolání dosud nereagovala. Po zveřejnění jejího příběhu v ČT začali lidé sbírat peníze a nakonec jí léčbu zaplatili. Případ sleduje reportér pořadu 168 hodin Jan Novák.

Když Monice Buksové na začátku května VZP zamítla biologickou léčbu, odvolala se. Uběhlo sedmatřicet dní a odpověď od pojišťovny stále nepřišla. „Poté, co jsme podali odvolání, tak se na straně pojišťovny nestalo nic,“ říká advokátka pacientky Klára Dvořáková.

„VZP ze zákona nemůže komentovat případy konkrétních pacientů, ani se zmiňovat o průbězích či výsledcích jednotlivých správních řízení,“ reagovala e-mailem na dotaz ČT mluvčí pojišťovny Lucie Krausová.

Monice Buksové jde přitom o čas. Nádory v jejím těle bují a tlačí na ledviny. „Čas je důležitý. Časová prodleva, kdy se z nějakého důvodu čeká na to, jestli léčbu můžeme, nebo nemůžeme nasadit, není nikdy vhodná,“ upozorňuje ošetřující lékař Jozef Michalka z Interní hematologické a onkologické kliniky Fakultní nemocnice Brno.

VZP chce dál pokračovat v chemoterapii, která nepomohla

Zdravotní pojišťovna v zamítnutí doporučila dál pokračovat v klasické chemoterapii. A to přesto, že ji Monika absolvovala už šestkrát a bez úspěchu. Tzv. bioléčbu jako poslední možnost doporučují i lékaři.

„V dané situaci, kdy konstatujeme, že nemoc není léčitelná standardní chemoterapií nebo ozařováním, můžeme konstatovat, že je to (bioléčba) v současné situaci jediná možnost léčby s reálným potenciálem na úspěch,“ říká Michalka.

Cyklus biologické léčby lékem Opdivo stojí necelých tři sta tisíc korun. Monika bude potřebovat jeden, možná dva i více cyklů.

„Podle stávajících materiálů, které máme k dispozici, můžeme obecně říct, že při této léčbě dochází k léčebné odpovědi z osmašedesáti až pětaosmdesáti procent pacientů. To je tedy krásné číslo, vysoká pravděpodobnost. Tím se myslí léčebná odpověď ve smyslu dosažení úplné nebo částečné remise, čili potlačení projevu nemoci,“ vysvětluje lékař.

Na stranu Moničina ošetřujícího lékaře se postavil i přednosta hematoonkologie Fakultní nemocnice Ostrava. „Neznám přesně dokumentaci pacientky, ale znám kolegu z Brna a kroky u této diagnózy jsou tak jednoduché z hlediska indikace některých léků, že nepochybuji o tom, že má pravdu,“ podotýká přednosta Roman Hájek.

Dárci posílali dvoustovku i 200 tisíc

Monika už ale na finální verdikt VZP čekat nemusí. Reportáž, kterou o ní ČT v pořadu 168 hodin odvysílala 20. května, vyvolala ohlas u diváků.

„Reportáž způsobila obrovskou vlnu solidarity s klientkou. Mně samotné volala a psala celá řada lidí, kteří se ptali zejména na to, jestli nějakým způsobem můžou klientce pomoci. Na to konto jsme zřídili transparentní účet,“ uvádí advokátka.

„Někdo poslal dvě stě korun, někdo pětistovku, někdo tisíc, někdo pět tisíc. Je to naprosto úžasné, kolik se najde hodných lidí,“ oceňuje odezvu veřejnosti Moničina dcera Denisa Slezáková.

„Třeba v Uherském Hradišti sestřička z charity přišla, že mi chce anonymní dárce dát sto padesát tisíc. Já jsem nevěřila tomu, že se něco takového může vůbec stát. A přišla druhý den a přinesla mi dvě stě tisíc,“ říká Monika Buksová. Dárci by ráda poděkovala, ten ale nechce být jmenován.

Moničin příběh zapůsobil i na studenta práv Tomáše Mauxe, zrovna když se učil na závěrečnou zkoušku. „Já jsem vstal od stolu, odložil jsem knížky a jel jsem do banky, kde jsem založil transparentní účet,“ popisuje.

Pomoci může každý, říká autor výzvy

Tomáš Maux ale hlavně založil facebookovou stránku „Léky pro Moniku – složíme se!“. Moničin příběh rozeslal mezi své přátele, ti to rozesílali dál a dál. Tomášovu výzvu sdílely i známé osobnosti.

„Bylo vidět, že sbírka dosáhla i jinam, než začala, to znamená v Praze. Dostala se i na Slovácko, kde paní Monika bydlí. Byly tam vzkazy třeba od hasičů, od pekaře a tak dále. Bylo to prostě super,“ říká Maux.

A výsledek? Za třináct dní poslali lidé bezmála 241 tisíc korun. Částku Tomáš přeposlal na Moničin transparentní účet.

„Myslím si, že to nebylo nic tak velkého, že by to dokázal každý. A to je i sdělení, které jsem se do toho snažil dostat – že to může udělat úplně každý člověk. Každý, kdo má kolem sebe někoho, komu může takovým způsobem pomoct, tak to může udělat,“ vzkazuje Maux.

Jen na transparentním účtu je už přes 570 tisíc korun. A to není vše. Ještě jednoho muže zasáhl Moničin příběh velmi silně. „Druhý den mi volala moje právní zástupkyně úplně neuvěřitelnou věc – že má dárce, který chce zaplatit první dávku, těch 294 tisíc korun. Sama jsem z toho byla překvapená, štěstím mi tekly slzy po tvářích,“ svěřuje se Buksová.

„Je to pán, který byl chycen příběhem paní Moniky a sám to vnímal tak, že je skutečně potřeba, aby léčba byla nastartována co nejdřív. A proto se mnou komunikoval ve smyslu: Zařiďte všechno potřebné tak, abych peníze mohl poukázat na ten správný účet v co nejkratší době,“ říká advokátka.

Budu se na svět i lidi dívat úplně jinak, říká pacientka

A stalo se. Během pár dnů mohla Monika nastoupit na biologickou léčbu. Tento pátek dostala druhou dávku léku Opdivo. Má peníze i na případné další dva cykly.

„Velice mile jsme byli překvapeni, že lidem její situace není lhostejná. Na základě vaší reportáže to vzbudilo vlnu solidarity a paní mohla dostat léčbu, o které se domníváme, že je v dané situaci nejúčinnější,“ říká ošetřující lékař Jozef Michalka.

„Ano, je unavená, víc spí, samozřejmě, že ji něco bolí, ale opravdu se cítí daleko líp a vypadá daleko líp, než po chemoterapii,“ popisuje dcera. „Dneska se už budu dívat na svět a na lidi úplně jinak. Pohled na život vám to změní,“ dodává Monika Buksová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Objem hypoték v listopadu klesl o čtyři procenta na 37,1 miliardy korun

Banky a stavební spořitelny v Česku poskytly v listopadu hypotéky za 37,1 miliardy korun, což je proti říjnu pokles o čtyři procenta. Nové úvěry bez refinancování klesly podobně na 28,1 miliardy korun. Průměrné úrokové sazby nových úvěrů zůstaly na říjnových 4,48 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na českém trhu.
před 7 mminutami

Čeští zbrojaři mají za sebou úspěšný rok

Řada firem českého obranného a bezpečnostního průmyslu letos pravděpodobně dosáhne svých nejlepších výsledků ve výrobě i tržbách. Pomáhá jim válka na Ukrajině a rostoucí obranné výdaje států. Už nyní řada společností produkuje na hraně kapacit, přestože je v uplynulých letech navyšovaly.
před 1 hhodinou

Agrofert se podle soudu nemohl ucházet o veřejné zakázky, když byl Babiš premiérem

Střet zájmů Andreje Babiše (ANO) v době jeho prvního premiérského působení znemožňoval firmám z koncernu Agrofert nejenom přijímat dotace, ale také ucházet se o zakázky malého rozsahu z veřejných zdrojů. Plyne to z rozsudku Nejvyššího správního soudu (NSS).
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Babiš se v Bruselu setkal s von der Leyenovou, řešili i Ukrajinu

Designovaný premiér Andrej Babiš (ANO) přijel do Bruselu na své první setkání s předsedkyní Evropské komise (EK) Ursulou von der Leyenovou od svého současného jmenování do funkce. Šéfka EK ocenila Babišovu podporu posilování konkurenceschopnosti Evropy. Schůzku označila za dobrou a uvedla, že diskutovali také o posilování Kyjeva na cestě k míru v rusko-ukrajinské válce. O produktivní schůzce hovořil i předseda unijních summitů António Costa.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Vojenská policie zasahuje kvůli sbírce na drony v projektu Nemesis

Vojenská policie zasahovala ohledně sbírky na drony v projektu Nemesis. Mluvčí Městského státního zastupitelství v Praze Aleš Cimbala to potvrdil a uvedl, že trestní věc se nachází teprve ve stadiu prověřování a že policie nezahájila žádné stíhání. Sbírku na drony organizuje spolek Skupina D, jehož čestným předsedou je náčelník generálního štábu Karel Řehka. K zakladatelům spolku patří herec Ondřej Vetchý, bezpečnostní analytik Milan Mikulecký a podnikatel a investor Jan Veverka.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Menší porodnice se přetahují o rodičky ve snaze zachránit provoz

Některé menší porodnice se snaží zaujmout a přitáhnout budoucí matky právě k sobě. Tím by přibrzdily pokles počtu „svých“ novorozenců a udržely si šance na zachování provozu. Zkoušejí to i v Českém Krumlově, kde počet narozených dětí za poslední čtyři roky klesl o třetinu. Nemocnice proto nyní lákala budoucí rodičky prohlídkou všech prostor porodnice, včetně novorozeneckého koutku. V Česku skončily porodnice ve Stodu (2023), v Ivančicích (2024) a Prachaticích (2025). S koncem roku přibude na seznam i ta v Rychnově nad Kněžnou.
před 10 hhodinami

Pražští zastupitelé schválili rozpočet. Hřib a Pospíšil rezignovali z rady

Pražští zastupitelé na čtvrtečním zasedání schválili návrh rozpočtu města na rok 2026. Odhlasovali si také personální změny v radě. Z té odcházejí náměstci primátora Jiří Pospíšil (TOP 09) a Zdeněk Hřib (Piráti), který zůstává v čele dozorčí rady pražského dopravního podniku a pražským zastupitelem. Zastupitelé také schválili převod 600 milionů korun Kongresovému centru Praha. Rozhoduje se i o směně pozemků pro Střední odbornou školu civilního letectví.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Trump chce Evropu slabou, ale aby se o ni nemusel starat, soudí poradce Pojar

Donald Trump nás chce svou kritikou někam dotlačit, reagoval v Interview ČT24 končící poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar na výroky prezidenta USA o slabé Evropě a jejích lídrech. Američanům by se podle něj hodila Evropa slabá, ale zároveň taková, že se o ni nebudou muset bezpečnostně starat a ještě bude posilovat americké hospodářství. Zmínil, že USA se na prvním místě zajímají o Střední a Jižní Ameriku, pak o Čínu a východní Asii, poté o Evropu, dále o Blízký východ, na posledním místě je Afrika. V pořadu moderovaném Terezou Řezníčkovou Pojar připomněl, že tři roky čeká, že ruská válka na Ukrajině dopadne faktickým rozdělením Ukrajiny, což ale neznamená, že to musí být uznáno světem. Území okupovaná Ruskem tak pravděpodobně ještě nějakou dobu okupována budou.
před 10 hhodinami
Načítání...