V Česku se dá najít bezmála pětašedesát tisíc aktivních keší a ta na Karlově mostě je dokonce nejnavštěvovanější na světě. O řadě dalších ale platí pravý opak; geocaching totiž dovede být časově i fyzicky náročný a ulovit jednu kešku může kvůli šplhání po stromech, slaňování skal či pátrání v podzemí trvat i několik dní. Ve spolupráci s „kačerem“ Jiřím Večeřou a Karlem Kiliánem z Klubu přátel geocachingu připravila ČT24 výběr náročných a netradičně umístěných kešek z celé republiky.
Zaostřeno na kešky. Kde jsou v Česku ty nejnáročněji a nejnápaditěji schované?
Za Opavou v poli je téměř vyschlý rybník, velký asi dvacet krát deset metrů. V něm je hozená krabička na řetězu a lovec se musí brodit po prsa v bahně a šátrat, aby kešku našel. „Není to nijak fyzicky náročné, ale já ji třeba hledal asi desetkrát po dobu tří let. Souřadnice byly celkem jasné, ale hledejte někde v bažině malou schránku. Nápověda navíc zněla jenom ‚očko je v očku a zase v očku‘. Ve třech lidech jsme chodili pořád do kolečka,“ vypráví takzvaný kačer Jiří Večeřa.
Kešky loví už několik let, hlavně ty nejnáročnější. Keší má dohromady odloveno přes sedm tisíc, tři stovky těch s terénní obtížností 5. Právě na pětky (a čtyřky) je potřeba i vybavení; Večeřa si kvůli té v bažině pořídil brodicí kalhoty, kvůli jiné zase raft nebo profesionální lezeckou výstroj. Nejdříve ale tak připravený nebyl.
„Když jsme s kamarády lovili jednu z prvních pětek, řekli jsme si, že to zvládneme. Měli jsme jen lano, byli jsme nezkušení. Byl to docela hazard. Teď už bych to neudělal,“ říká a dodává, že si právě díky těmto keškám uvědomil, jak nutná je příprava. „Zkontaktoval jsem jiné kačery, kteří tyhle těžké kešky loví. Poradil se s nimi a podíval se, jak to dělají,“ popisuje Večeřa.
Po laně, přes hory i doly
Teď už si klidně troufne třeba i na Jedloň nebeskou, podle něj nejvýše položenou keš v Česku. Na lovce čeká na stromě asi v 64 metrech. Ještě výš mu ale připadala jiná pětka pod Radhoštěm v Beskydech. „Jsou tam dvě kešky První a Druhá Kněhycká. Jedna je umístěná na stromě ve svahu a kolem žádný jiný není. Sice to bylo jen kolem 28 metrů, ale pocitově to byl opravdu silný zážitek. Kolem nic, jen já na laně a široko daleko výhled na kopce,“ říká Večeřa.
Slaňování za keškou
Z podzemních keší mu nejnáročnější přišla ta s názvem Setkání s Charonem ve Zlíně. Terénní obtížnost má 4,5 – kešky v útrobách Motolského potoka mají čtyřku. Podle Večeři žádná z nich příliš obtížná není, důležité ale je dobře se připravit. Obě motolské kešky před deštěm varovaly, přesto se pro ně do útrob potoka v sobotu vydali čtyři mladí lidé. Zasáhl je prudký déšť. Jedna dívka utonula, další dva utrpěli zranění. Posledního keškaře ze skupiny od soboty hledala policie a hasiči.
Daleko náročnější kešky jsou ovšem podle Večeři v zahraničí. „Osobně neznám keš, alespoň ne u nás, která by nějak jasně ohrožovala život lovců,“ tvrdí. Podle něj jsou v Česku poměrně přísná pravidla pro jejich umisťování. „U nás neexistují tak extrémní keše jako třeba v rakouských Alpách nebo v bývalém nacistickém bunkru v Polsku. V Polsku jde založit kešku kdekoli. To u nás nejde. Něco už jsem odlovil i jinde po světě, a musím říct, že naše pravidla jsou možná i nejstriktnější ze všech evropských zemí, kde jsem byl,“ uvádí Večeřa.
Nejstarší česká keška? Ta u Štramberka
Například do kanalizace nebo na hřbitov keška nepatří. Místa, kam se kešky dávají, schvaluje takzvaný reviewer – kontrolor kešek. Reviewerů je po celé republice šest. Každý má své území. Reviewer může kešku také „pozastavit“. To znamená, že má keš zašedlou ikonku, a hráči tak ví, že by se jí měli vyhnout. Kontrolor takto „vypnul“ i jednu z motolských kešek.
Aktivních kešek je v tuzemsku podle České asociace geocachingu na 56 tisíc. Nejstarší z nich založil první nadšenec 1. června 2001. Jmenuje se Tex-Czech a je u města Štramberk na Moravě. Za sedmnáct let existence se stalo lovení kešek mezi Čechy velmi populární. V loňském roce bylo v tuzemsku podle asociace takřka sedmdesát tisíc aktivních geocacherů.
„Třeba v Ostravě, když se objeví nová keš, bývá nalezena prvním hráčem do deseti, maximálně patnácti minut. Čili nenalezené keše díky tomu vlastně neexistují,“ tvrdí Karel Kilián z Klubu přátel geocachingu.
Vůbec nejnavštěvovanější keška na světě je v Praze na Karlově mostě, která má v tuto chvíli necelých třiatřicet tisíc nálezů – a třetí místo ve světovém žebříčku patří Terezce na Staroměstském náměstí. „První, třetí a čtvrté místo v počtu nálezů patří pražským keším. Druhá nejnavštěvovanější je keš v Berlíně. Obecně se dá říci, že nejnavštěvovanější budou jen ty jednoduché. Přece jen na skálu poleze třeba jeden kačer ze sta,“ uzavírá Kilián.