Bělobrádek k církevním restitucím: Ani náhrada za ukradená vodňanská kuřata by se nedanila

Události, komentáře: Spor o zdanění církevních restitucí se znovu rozhořívá (zdroj: ČT24)

Bouřlivá diskuse se rozpoutala ohledně zdanění církevních restitucí v pondělních Událostech, komentářích. Místopředseda ANO Jaroslav Faltýnek zkoušel moderátora z cen zemědělské půdy, místopředseda komunistů Stanislav Grospič se snažil hovor stočit k Francii 19. století. Oproti tomu šéf lidovců Pavel Bělobrádek naznačil, že protivníci jsou pod vlivem psychotropních látek.

Komunisté dali další podmínku pro podporu možné vlády. Chtějí po ANO a ČSSD, aby se schválilo zdanění církevních restitucí. Církve už avizovaly, že v případě přijetí zákona se budou bránit u Ústavního soudu. Restituce jim měly vrátit majetek zabavený komunisty a zaplatit to, co vrátit nejde. Kritici tohoto kroku tvrdí, že finanční náhrady byly nadhodnocené.

„Chceme zdanit ty náhrady, které jsou součástí majetkového vyrovnání, a chceme je zdanit klasickou devatenáctiprocentní daní. Tak, jak tento příjem nabíhá, by se průběžně danil,“ popsal Stanislav Grospič. Prohlásil, že Francouzská republika katolické církvi odňala majetek na přelomu 19. a 20. století a nebyl vyrovnán: „Prostě jí ho odňala a církev začala od nuly.“

Šéf lidovců Pavel Bělobrádek dává návrhu jen malou šanci na úspěch, protože pokud by prošel, napadla by jej zřejmě ústavní žaloba. „Když vám někdo něco ukradne, a pak vám to částečně vrátí a za zbytek dostanete nějaké odškodnění, tak toto odškodnění se v žádném případě nezdaňuje. To je jako kdyby vám někdo ukradl kamion vodňanských kuřat, a pak jste z toho museli zaplatit daň z příjmů. To je prostě nesmysl,“ prohlásil Bělobrádek. Zároveň upozornil, že lidovci v době, kdy se církevní restituce schvalovaly, nebyli ve vládě.

Podle Stanislava Grospiče byl zákon stanovující náhrady postaven na odhadu, přičemž otázka rozsahu majetku je sporná.

„My jsme se podívali na výpočet, a přestože říkáme, že co bylo ukradeno, by mělo být vráceno, tak také říkáme, že v reálných cenách, a ne tunelem pana Kalouska, protože cena 44,50 korun za metr čtvereční půdy (…), já jsem jí kupoval mnoho a reálné tržní ceny se tehdy pohybovaly v průměru za 10 až 15 korun za metr,“ souhlasí s komunisty Faltýnek s dodatkem, že obdobné je to u lesní půdy.

Spor o výpočty náhrad neutichá

Pavel Bělobrádek ale výpočty náhrad nepovažuje za špatné, upozornil, že je vypočítávalo několik vysokých škol. Také podotkl, že předmětem výpočtů není pouze zemědělská a lesní půda, ale že Jaroslav Faltýnek záměrně neřekl, že součástí výpočtů jsou třeba také lukrativní parcely v Praze, kde za metr čtvereční lze utratit i desítky tisíc korun. 

Faltýnek se ale ohradil, že má k dispozici výpočty obsahující všechny druhy pozemků, a že když mluví o ceně za zemědělské pozemky, trvá na zhruba čtyřnásobném předražení. I přesto považuje předseda lidovců otevírání tématu zdanění restitucí za oživování mrtvol, které porušuje princip právní platnosti uzavřených smluv.

„Problém je, že náhrady jsou za nevydaný majetek, za ten, který by vydán nemohl být, a také za to, že stát již nebude přispívat církvím a náboženským společnostem jako dosud. Dosud jim státní rozpočet vyplácel peníze, a to přestane. Aby se mohly připravit, že bude odluka nejenom formální, ale i finanční, dostávají náhrady,“ upozornil Bělobrádek.

Jaroslav Faltýnek odmítá, že by se hnutí ANO jen přidávalo k tématu, kterým komunisté i sociální demokraté oslovují a utvrzují své jádrové voliče. „Jde o peníze. Peníze daňových poplatníků, a pokud se podaří zákon přijmout a zdanit tento příjem, přinese to peníze do státního rozpočtu,“ jmenuje Faltýnek hlavní argument hnutí ANO.

Církve a spolky? Něco neproduktivního, co vytváří klaky se sudetskými Němci

Stanislav Grospič souhlasí a trvá na tom, aby se každá koruna získaná případným zdaněním náhrad přesunula do rozpočtu na sociální náklady. „A ne do něčeho neproduktivního, co tady bude potom vytvářet nějaké klaky a spolufinancovat sblížení se sudetskými Němci, jak jsme teď měli možnost vidět v Brně a v Praze, co probíhalo tento víkend. (…) Jsou propojeni, je to zcela zřejmé, tlak je evidentní, často to používají jako argument a přes nejrůznější nadace a spolky se z toho financují různé aktivity,“ prohlásil Grospič v Událostech, komentářích k podpoře svého tvrzení o propojenosti církví a sudetských Němců.

„Myslím, že by lidé měli chodit do Událostí, komentářů, ale nebýt pod vlivem psychotropních látek, možná by to diskusi trochu zlepšilo,“ reagoval Pavel Bělobrádek, na což mu Stanislav Grospič opáčil, aby si vzpomněl na své výlety na sudetoněmecké srazy. „Pak bych mu doporučil, co sám řekl,“ dodal na Bělobrádkovu adresu místopředseda komunistů.

  • Restitucím církevního majetku se věnovaly prakticky všechny polistopadové vlády, do konce ale jednání dovedl až koaliční kabinet ODS, TOP 09 a strany LIDEM (do dubna 2012 byly součástí koalice místo LIDEM Věci veřejné), sestavený po volbách v roce 2010.
  • V létě 2012 se vláda Petra Nečase (ODS) s církvemi dohodla na vypořádání, kdy bude vráceno 56 procent majetku, hlavně pole, lesy a rybníky, v celkové hodnotě 75 miliard korun.
  • Za nemovitosti, které se podle zákona nevydávají, mají církve během 30 let získat 59 miliard korun navyšovaných o inflaci (z toho přes 47 miliard má dostat římskokatolická církev).
  • Sněmovna předlohu schválila v půlce července 2012 a v platnost vstoupila začátkem roku 2013. Církve měly rok na podání žádostí. V červnu 2013 restituce obstály u Ústavního soudu.
  • Vedle napravení majetkových křivd po roce 1948 má zákon č. 428/2012 Sb. nastolit nový vztah státu a církve, úprava fakticky znamená odluku státu a církve.
  • Finanční náhrada není podle zákona předmětem daně, poplatku ani jiného obdobného peněžitého plnění. Podle zákona se má vyplácet ve třiceti bezprostředně po sobě následujících ročních splátkách. Dosavadní příspěvky církvím se budou postupně do roku 2030 snižovat až na nulu.
  • Andrej Babiš (ANO) již v listopadu 2017 řekl, že je pro to zdanit peněžitou část restitucí. Zdanění restitucí je podmínka komunistů pro podporu vlády ANO.
  • Zdanění náhrad navrhl Babiš již dříve jako vicepremiér a ministr financí, podle něj je náhrada 59 miliard postavená na odhadu cen nevydávané půdy přemrštěná. V minulosti chtěla změny restitucí i ČSSD, zdanění požaduje i SPD.
  • Proti zdanění náhrad se dlouhodobě staví především představitelé katolické církve a lidovci, podle kterých by bylo nemravné a protiústavní.