Poválečné dekrety prezidenta Edvarda Beneše, které vedly k vysídlení německého obyvatelstva, jsou podle předsedy vlády v demisi Andreje Babiše (ANO) uzavřená záležitost. Premiér to uvedl v rámci tradičních čtvrtečních interpelací. Současně prohlásil, že si nedovede představit, že by se sjezd Sudetoněmeckého krajanského sdružení konal v Česku.
Sudetoněmeckou kartu na plénu sněmovny zdvihl komunistický poslanec Jiří Valenta v reakci na slova státního tajemníka německého ministerstva vnitra Stephana Mayera (CSU), který před týdnem na sudetoněmeckém sjezdu prohlásil, že Benešovy dekrety nepatří do dnešní Evropy.
Valenta vyjádřil obavy, zda nehrozí vracení majetku zabaveného českým Němcům po druhé světové válce na základě Benešových dekretů. Babiš takové obavy odmítl: „Nic takového nenastane, pro nás je to jednou provždy uzavřená záležitost.“
Premiér vyjádřil také pochybnosti o tom, že by se některý z příštích sjezdů sdružení podařilo uspořádat v Česku, jak by si přál šéf sdružení Bernd Posselt. „Bral bych to s nadhledem. Takovýhle sněm není možné u nás pořádat bez souhlasu nějakého českého města a já pochybuju, že by se našlo,“ řekl premiér. Posselt jako jedno z možných měst konání zmínil Brno.
Průlomy: Nečas v Mnichově a vzdání se majetkových nároků
Vztahy Čechů a sudetských Němců se v posledních letech výrazně zlepšily. Přispěla k tomu i skutečnost, že Sudetoněmecké krajanské sdružení ze svých stanov vypustilo zmínku o usilování o vrácení majetku, který byl sudetským Němcům po druhé světové válce zkonfiskován.
Z české strany byl důležitý mimo jiné mnichovský projev tehdejšího premiéra Petra Nečase (ODS), který v roce 2013 vyjádřil lítost Česka za příkoří způsobená českým Němcům při odsunu po druhé světové válce. O tři roky později pak přímo na sudetoněmeckém sjezdu v Norimberku vystoupil lidovecký ministr kultury Daniel Herman, který vysídlence či jejich potomky hned v úvodu své řeči oslovil „milí krajané“.
Z Československa bylo po druhé světové válce odsunuto na tři miliony Němců. Česko-německá deklarace z roku 1997 v této souvislosti hovoří o vyhánění a nuceném vysídlení. Podle česko-německé komise historiků při něm přišlo o život 15 000 až 30 000 Němců.
