Případ spolupracujícího obviněného v kauze lihové mafie by mohl odradit od součinnosti s policií i jiné, obávají se žalobci. Kvůli přísnějšímu trestu, který Tomáši Březinovi z kauzy lihové mafie vyměřil odvolací soud, podal ministr spravedlnosti stížnost pro porušení zákona. Vrchní soud v Olomouci zpřísnění trestu zdůvodnil tím, že Březina byl vysoce postaveným členem skupiny.
Místo původních čtyř let rozhodl odvolací soud o šestiletém vězení pro bratra šéfa lihové mafie Tomáše Březinu, který při vyšetřování spolupracoval s policií. Kvůli rozsahu jeho spolupráce napadá verdikt ministr spravedlnosti, který podal na návrh státních zástupců stížnost pro porušení zákona k Nejvyššímu soudu.
„My navrhujeme, aby Nejvyšší soud vrátil věc k Vrchnímu soudu v Olomouci a aby s ohledem na ten trest ji projednal znovu,“ říká mluvčí ministerstva spravedlnosti Tereza Schejbalová.
Ve stížnosti pak úřad zmiňuje, že případ by mohl mít špatný vliv na spolupráci dalších lidí s policií. Ti jsou přitom klíčoví především pro vyšetřování organizovaného zločinu. „Uložení takto přísného trestu, který byl za uvedených skutečností odvolacím soudem podstatně zpřísněn (…), by mělo neblahé důsledky. Bylo by totiž jasným a zřejmým negativním signálem pro další, v budoucnu projednávané trestní věci…,“ píše ve stížnosti pro porušení zákona, kterou má ČT k dispozici.
Tomáš Březina byl pro policii důležitý
Pro policii byly informace od Tomáše Březiny zásadní – vedl evidence pro svého bratra Radka Březinu. „Bez tohoto důkazu by se nepodařilo prokázat nejen účast všech členů organizované zločinecké skupiny na žalovaném jednání, ale zejména pak celkový rozsah trestné činnosti a celkový objem nezdaněného lihu,“ píše se ve stížnosti s tím, že policie by jinak mohla vycházet jedině z množství lihu, které našla v jednotlivých tajných úložištích – což by představovalo jen nepatrný zlomek.
Odvolací soud ve svém zdůvodnění, proč zvyšuje trest Tomáši Březinovi, uvedl, že ten původní byl příliš mírný vzhledem k tomu, že byl hned dalším článkem po šéfovi skupiny. „Není výjimkou, že soud ukládá i přísnější trest, než třeba navrhuje státní zástupce. Je to zcela na úvaze soudu,“ zdůrazňuje Roman Lada ze Soudcovské unie.
Výsledkem v případě Tomáše Březiny pak byl rozsudek šest let vězení a propadnutí veškerého majetku. „Když vezmu, že jsem strávil na policii tisíce hodin, tisíce výslechů, tak jestli tohle má být odměna, tak mi to připadá jako těžce neférové,“ komentoval již dříve rozhodnutí soudu Tomáš Březina.
Žalobce se zvýšení trestu vězení u Tomáše Březiny nedomáhal, chtěl však, aby odvolací soud uložil právě propadnutí veškerého majetku. „Bylo to pro nás překvapení. Podle našeho názoru byla ta výše trestu původně uložená plně adekvátní míře spolupráce pana obžalovaného,“ říká státní zástupce Petr Šereda.
„Nás to zaskočilo velmi nepříjemně, protože to nebylo nikým avizováno. A soud tak rozhodl způsobem, kterého se nikdo nedomáhal,“ říká advokát Tomáše Březiny Pavel Fryšák.
Nyní se čeká, jak o ministerské stížnosti rozhodne Nejvyšší soud.
Není to jediný případ, kdy soud uložil pro spolupracujícího obviněného přísnější trest. „Některá státní zastupitelství zaznamenala ojediněle i případy, kdy soudy náležitě nezohlednily postavení spolupracujícího obviněného a uložily přísnější tresty, než navrhoval státní zástupce. Tyto rozsudky byly později korigovány v odvolacím řízení,“ říká mluvčí Nejvyššího státního zastupitelství Petr Malý.
Státní zástupci si možnost využití institutu spolupracujícího obviněného pochvalují, ale v praxi narážejí na některé nedostatky. Žalobci mají za to, že pozice spolupracujících obviněných by měla být jasnější a měly by se zavést některé změny. „Pokud státní zástupce označí spolupracujícího obviněného v obžalobě, tak on po celé řízení před soudem nemá jistotu, že na konci mu soud toto postavení uzná a získá benefity, které vyplývají ze spolupráce s policií a nakonec se soudem,“ říká vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová.
Podle ní by tak bylo namístě, aby soud už na začátku hlavního líčení musel říct, zda dotyčný splnil podmínky spolupracujícího obviněného. „Soud by přezkoumal podmínky z přípravného řízení a buď shledal, že je ta osoba splňuje, či nikoliv. Ta jeho pozice by byla pevnější a jeho jistota by byla větší,“ říká Bradáčová.
Třeba v kauze kolem údajného tunelování společnosti Oleo Chemical s policií spolupracoval účetní Jaroslav Kubiska. Soud ale nakonec k jeho svědectví uvedl, že jej je nutné hodnotit „velmi obezřetně“. A následně některé obžalované včetně Kubisky zprostil.
„Celá společnost si může udělat podle toho verdiktu obrázek, jak u nás vypadá spravedlnost,“ uvedl k rozsudku Kubiska – trvá totiž na tom, že před soudem proti ostatním obžalovaným vypovídal pravdu. Ti se jej od počátku snažili znedůvěryhodnit. „Pan Kubiska v rámci své výpovědi uváděl své domněnky a dohady, ale ničím je nedoložil,“ tvrdil zase advokát Ivo Rittiga Vlastimil Rampula.
Zvažují se i další změny
Podle mluvčího Nejvyššího státního zastupitelství Petra Malého zaznamenávají ročně desítky kauz, kde je někdo označený jako spolupracující obviněný. „Nejčastěji je to u případů drogové kriminality, dále také u daňové a násilné kriminality, případně u korupce,“ říká Malý.
Mezi státními zástupci se podle něj objevují i další návrhy, jak změnit legislativu. „Aby umožnila jako spolupracujícího obviněného označit i pachatele stíhaného v jiném trestním řízení (resp. jiné věci), než v kterém je předmětem trestná činnost, k jejímuž objasnění takový spolupracující obviněný přispěl,“ dodává Malý.
Ministerstvo chystá také změny – ty by se však týkaly takzvané dohody o vině a trestu, jejímž účelem je urychlit trestní řízení. „Předpokládáme, že by mohl být spolupracující obviněný navržený už jako spolupracující obviněný v rámci dohody o vině a trestu. To znamená, že určité výhody by tam být mohly,“ říká Schejbalová. Návrhy však chce ještě ministerstvo konzultovat s odborníky z justice.
