Škodováky si nacisté předcházeli. Po práci směli na estrády nebo rekreaci

Nahrávám video

Popravy odbojářů, deportace Židů, ale taky estrády nebo fungující fotbalová liga. Tak vypadal reálně život během takzvaného Protektorátu Čechy a Morava. Za okupace vyrábělo zbraně, munici a jiný válečný materiál pro potřeby nacistů 300 českých továren, včetně plzeňské Škodovky. O životě jejích dělníků teď vyšla kniha Zdeňka Roučky Práce je čest.

Škodovy závody v Plzni platily za jednu z největších zbrojních továren třetí říše. Zbraně a munici tam vyrábělo 40 tisíc dělníků. „Osmnáct milionů dělostřeleckých granátů, desítky tisíc děl, dělových hlavní, výroba byla gigantická, tisíce tun oceli. To vše tu jelo naplno,“ vrací se do historie Roučka.

Většiny zaměstnanců Škodových závodů se teror nacistů vůbec nedotkl. Místo toho si mohli užívat koncertů a estrád, kde pivo teklo proudem. Ty probíhaly skoro celou válku v místech, kde tehdy stála hlavní jídelna.

„Vystřídalo se tady asi 160 tisíc Škodováků. Řekněme, že každý Škodovák tu byl čtyřikrát až pětkrát. Byli zde hlavně dělníci, úřednící nepřišli vůbec,“ popisuje slavnosti Roučka.

Nacistický režim si dělníky ze Škody předcházel. Stejně jako později ten komunistický. „Ti nejlepší dělníci v protektorátu se nazývali veteráni práce a za komunismu se z nich mávnutím kouzelného proutku stali úderníci,“ říká k podobnosti obou totalit Roučka.

Za tvrdou práci patřila dělníkům odměna. Dělníci se mohli rekreovat například na letním koupališti ve Kdyni u Domažlic, které vyrostlo v roce 1941. „Je zajímavé, že je to jediné místo směrem na západ, kam dělníci jezdili. Drtivá většina penzionů byla hlavně v Českém ráji, na jihu Čech, v Beskydech a Luhačovicích,“ říká Roučka.

Jeho kniha vyvrací také mýtus komunistické propagandy, že americká letadla bombardovala plzeňskou Škodovku na konci války zbytečně. Ještě v březnu a v dubnu 1945 sjelo z výrobních pásů přes 200 stíhačů tanků Hetzer, které okamžitě zasáhly do bojů se Spojenci.

Byli i popravení

Přesto se i mezi Škodováky našli dělníci, kteří skončili na popravišti nedaleko Vejprnic u Plzně. Nacisté tam prokazatelně popravili osmnáct lidí. „Tady byli za heydrichiády popraveni jak vlastenci, příslušníci Obrany národa, tak zrádci, kteří se snažili zachránit si kůži spoluprací s gestapem, tak udavači ze msty,“ připomíná Roučka.

Za odbojovou činnost zavraždili nacisté celkem 262 Škodováků. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Nové centrum v Ostravě má posílit obranu proti kyberútokům

V ostravských Vítkovicích se otevřelo nové centrum kybernetické bezpečnosti. Má pomáhat firmám i veřejným institucím čelit rostoucím kybernetickým hrozbám. Nabídne vlastní bezpečnostní služby i školení pro firmy a veřejnost. Policie ročně řeší už kolem 22 tisíc trestných činů souvisejících s kyberkriminalitou.
před 1 mminutou

Pieta připomene 84 let od vyhlazení Lidic

V Lidicích si lidé připomenou 84 let od vyhlazení obce nacistickými vojáky. Na místě se uskuteční vzpomínkové akce. Lidice nacisté vyhladili po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, posloužit to mělo i jako varování před opakováním podobných akcí. Oběťmi tragédie se stalo 340 obyvatel.
před 2 hhodinami

Druhý cizí jazyk bude v ZŠ povinně volitelný, nikoliv povinný, rozhodl Plaga

Druhý cizí jazyk v základních školách (ZŠ) nebude povinný, ale povinně volitelný. Školy ho budou muset nabízet, žáci si ale budou moci vybrat, zda si ho zvolí, či ne. Vyplývá to z dopisu ministra školství Roberta Plagy (za ANO) ředitelům škol. Ty zároveň nebudou muset učit děti angličtinu od první třídy. Plaga chce nechat na školách, jak angličtinu na prvním stupni do výuky zařadí.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Proti výsledkům maturit žáci podali přes tisíc odvolání. Zatím jich uspělo deset

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) dostalo přes tisíc odvolání proti výsledkům didaktických testů státních maturit. Nejčastěji chtěli studenti přezkoumat testy z češtiny. Deset maturantů už s odvoláním uspělo. Devět z nich může zkoušku znovu opakovat, jeden po změně hodnocení v testech nakonec uspěl. Žádosti o přezkum společné části maturitní zkoušky mohli studenti podávat do 4. června. Ministerstvo nevylučuje, že ještě nějaká odvolání přijdou poštou.
před 9 hhodinami

Koalice oznámila ředitelům ČT a ČRo, že poplatky zruší. O nové částce se nemluvilo

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) v pondělí předloží vládě zákon, který zruší televizní a rozhlasové poplatky. Po úterním jednání pracovní skupiny o veřejnoprávních médiích to na síti X uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). O výši částky, kterou by Česká televize (ČT) a Český rozhlas (ČRo) měly místo toho dostat ze státního rozpočtu, bude podle něj kabinet v pondělí diskutovat. Zástupci vládní koalice v úterý jednali s řediteli ČT Hynkem Chudárkem a ČRo René Zavoralem.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Resort obrany připravuje přezbrojení střední brigády

Resort obrany připravuje další velkou zakázku. Půjde o přezbrojení střední brigády, která by měla dostat nová kolová bojová vozidla pěchoty. Potvrdil to ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). Armáda chce nahradit stávající obrněnce Pandur, které už podle ní nevyhovují aktuálním potřebám. Soutěž na nové má být otevřená.
před 9 hhodinami

VideoReportéři ČT rozpletli příběh restituční kauzy Bečvářův statek

Skončila největší restituční kauza z posledních let týkající se Bečvářova statku, ve které stát přišel o majetek za stovky milionů korun. V kauze stát neprávem vydal řadu cenných pozemků v Praze. Prospěch z toho měli Tomáš Hrdlička nebo Roman Janoušek, podnikatelé známí jako takzvaní pražští kmotři. Těm neprávem vydané cenné pozemky zůstanou, trest je ale nečeká. Pět let za mřížemi si ale bude muset odpykat bývalá ředitelka pražského pozemkového úřadu Eva Benešová. Ta ze zpackané restituce podle všeho nic neměla, jako úřednice ale udělala chybu, popsali pro Reportéry ČT Ondřej Golis a Jana Neumannová.
před 12 hhodinami

Bývalý radní Scheinherr mluvil u soudu v kauze Dozimetr o nátlaku

Bývalý náměstek pražského primátora a radní pro dopravu Adam Scheinherr (Praha sobě) v úterý u soudu v kauze Dozimetr uvedl, že souhlasil se jmenováním Matěje Augustína do představenstva pražského dopravního podniku (DPP), protože se cítil pod nátlakem. Obžaloba v kauze rozsáhlé korupce v DPP viní skupinu lidí v čele se zlínským podnikatelem Michalem Redlem, že přes Augustína a další dosazené manažery ovlivňovala výběrová řízení a brala za to úplatky.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...