Ministryně obrany v demisi Karla Šlechtová (ANO) odvolala ředitele Vojenského výzkumného ústavu Bohuslava Šafáře. Důvody neuvedla, nedozvěděl se je podle svých slov ani sám Šafář, který je do pátku služebně v Bratislavě. Premiér Andrej Babiš (ANO) ho nedávno kritizoval za výroky o novičoku. Odmítl ale, že by požadoval jeho odchod.
„Paní ministryně je zakladatelkou našeho podniku a jako taková má právo mě odvolat. To udělala, důvod tam napsaný nebyl,“ řekl Šafář ČT. Dál zůstává zaměstnancem ústavu. Na pozici ředitele bude vyhlášené výběrové řízení. Podnik bude zatím vést zástupce ředitele Josef Hrnčiřík.
„Za dlouholeté působení v čele Vojenského výzkumného ústavu Bohuslavu Šafářovi děkuji,“ uvedla Šlechtová. Důvody odvolání Šafáře nechtěla komentovat. Babiš později na tiskové konferenci po návštěvě vlády v Ústeckém kraji potvrdil, že odchází kvůli výrokům o novičoku: „Určitě jsem ale nežádal, aby ho odvolala, ale informovala mě o tom. Ale je pravda, že některé výroky pana ředitele Šafáře byly kontroverzní a sehrály určitou roli na mezinárodním poli.“
Látkou typu novičok byl v březnu v Británii otráven dvojitý agent Sergej Skripal. Británie za viníka útoku označila Rusko, které následně uvedlo, že jed mohl pocházet i z Česka. Šafář na to tehdy reagoval slovy, že otravné látky se v Česku vyrábějí výhradně pro laboratorní účely a že malé množství jich vyrábí i jeho ústav.
Rovněž uvedl, že řádově jde o gramy, takže nejde o výrobu, ale spíš „laboratorní přípravu malého množství“ kvůli otestování jejich vlastností. Na jeho výrok se ale později odvolal prezident Miloš Zeman, když začátkem května prohlásil, že se v Česku v malém množství novičok vyráběl a testoval.
Všichni další představitelé Česka ale prezidentova slova odmítli, za pravdu jim daly i zpravodajské služby. Zeman ale trvá na svém. „Při vší úctě k problematice vzdělání některých členů našeho parlamentu si nejsem jist, zda mají lepší informace o této otázce než ředitel ústavu, v němž se podle jeho vlastních slov novičok vyráběl,“ uvedl minulý týden při návštěvě Polska.
Zpravodajské služby ale uvedly, že látky typu novičok v Česku sice vznikají, ale pouze cestou laboratorní mikrosyntézy pro výzkumné a ochranné účely, což se podle mezinárodních úmluv nepovažuje za jejich výrobu.
Babiš proto Šafářův výrok označil nešťastný: „Prezident vycházel z toho, co mu poskytlo Vojenské zpravodajství. Výrok ředitele ústavu byl veřejný a nešťastný. Z toho vzniklo to nedorozumění.“
Šafář vedl výzkumný ústav šest let
Vojenský výzkumný ústav (VVÚ) založilo jako státní podnik v roce 2012 ministerstvo obrany, Bohuslav Šafář jej vedl od počátku. Ústav navazuje na výsledky více než půlstoletí práce svých předchůdců, kteří se podíleli na armádním výzkumu a vývoji.
Organizace pro ministerstvo koordinuje výzkum, vývoj a inovace vojenské techniky a materiálu, zabezpečuje zkoušky vojenské techniky a odborná školení specialistů. Tak, jak to umožňuje platná Úmluva o zákazu vývoje, výroby, skladování a použití chemických zbraní a o jejich zničení, zabývá se ústav i výzkumem zvláště nebezpečných chemických látek, a to pro výzkumné a výcvikové účely.
K výsledkům práce ústavu patří například soupravy pro zjišťování chemických látek, dozimetry, protichemické masky, ochranné oděvy, dekontaminační prostředky nebo polní chemické laboratoře, ale i radiotechnické průzkumné prostředky jako známá Tamara. V ústavu vznikla také chemická průzkumná vozidla na základě automobilů Land Rover.
Odborníci z ústavu se v minulosti zapojili do mise UNSCOM v Iráku, zabývající se tamními zásobami zbraní hromadného ničení, cvičili také inspektory Organizace pro zákaz chemických zbraní v Haagu. V roce 2016 vykázal ústav tržby 286 milionů korun.
