Vzpoura v Sudetech i vražda vyslance v Praze. Před 80 lety Hitler vypracoval plán na rozdrcení Československa

„Je mým nezměnitelným rozhodnutím v blízké budoucnosti vojensky zničit Československo.“ Těmito slovy začínal Adolf Hitler svůj plán na rozdrcení republiky. Připravovaný bleskový útok německé armády, která měla sousední území obsadit v několika dnech, je známý jako plán Zelený (Fall Grün). Jeho základ stanovil Hitler na schůzce s vrchním velitelem Wehrmachtu Wilhelmem Keitelem přesně před 80 lety – 21. dubna 1938. Mnichovská dohoda nakonec vedla k tomu, že zůstal jen na papíře.

Československo spolu s Rakouskem si Hitler určil jako první cíle, které mu svou strategickou polohou měly otevřít cestu k další expanzi na východ. První plán vojenských operací pro případ války s Československem vznikl už v květnu 1935. Jeho krycí název byl Schulung (školení). Němečtí generálové později rozpracovali dvě varianty války na dvou frontách. V záloze měli tři další plány pro zvláštní situace.

V listopadu 1937 Hitler upřesnil německým generálům časový harmonogram budoucí agrese. Konkrétní obrysy získal plán na ovládnutí Československa na dubnové schůzce Hitlera s Keitelem v roce 1938. 30. května pak německý vůdce vydal podrobné válečné směrnice k útoku na ČSR.

Finální verze předpokládala nasazení pěti armád o síle 39 divizí. Hlavní úder měly vést souběžně 10. armáda generála Waltera von Reichenaua (ze západu směrem na Plzeň a Prahu) a 12. armáda generála Wilhelma von Leeba (z jihozápadu přes České Budějovice dvěma směry na Tábor a Jihlavu).

První fázi útoku doplňovala ještě 2. armáda vedená generálem Gerdem von Rundstedtem, jejímž úkolem bylo prolomit československé opevnění na severní Moravě. V další fázi měly útok podpořit také 8. armáda v severozápadních Čechách a 14. armáda na jižní Moravě.

Část generálů se obávala porážky Německa

Přestože německé ozbrojené síly intenzivně zbrojily a v roce 1938 měl Wehrmacht k dispozici 46 divizí, část důstojníků v čele s náčelníkem generálního štábu Ludwickem Beckem vystupovala proti předčasné útočné válce, kterou by podle nich Německo nejspíš prohrálo. Beck nebyl sám, kdo opakovaně upozorňoval vůdce, že třetí říše není na válečný konflikt připravena. Předpokládal, že agrese proti ČSR přivede do války Francii a Británii a Německo bude poraženo. Hitler se ale v průběhu roku 1938 všech odporujících důstojníků zbavil.

Brzy pochopil, že Západ nebude kvůli Československu riskovat válečný konflikt. Ve svém plánu na ovládnutí Československa proto naopak kalkuloval s nepřímou pomocí západních mocností, které se chtěly otevřených střetů s Německem vyhnout.

  • 2. května 1935 – pod krycím názvem Schulung (školení) schválen první plán vojenských operací pro případ války s ČSR
  • 5. listopadu 1937 – Adolf Hitler poprvé upřesnil časový plán německé agrese, za první objekty expanze určil Rakousko a Československo (tzv. Hossbachův protokol)
  • 21. dubna 1938 – Hitler na schůzce s vrchním velitelem wehrmachtu Wilhelmem Keitelem stanovil základy plánu Zelený – útočného plánu vůči ČSR
  • 28. září 1938 – Německo dokončilo přípravy k provedení plánu
  • 30. září 1938 – Československá vláda přijala výsledky Mnichovské konference, plán Zelený tak zůstal nerealizován

Nepokoje v pohraničí i vražda. Hitler hledal, jak ospravedlnit útok

Součástí plánu útoku byla představa bleskové akce, která by následovala „neúnosnou provokaci“ Německa. To by pak v očích alespoň části světa podle Hitlerovy vize ospravedlnilo vojenskou odvetu. Jakýkoliv diplomatický pokus předejít válce chtěl nacistický vůdce znemožnit náhlou akcí, neočekávanou svým načasováním i šíří.

Pohodlnou záminkou k útoku se tak měly stát vyprovokované nepokoje v pohraničí, které měli vyvolat stoupenci Sudetoněmecké strany (Sudetendeutsche Partei - SdP) Konráda Henleina a speciální polovojenské jednotky, které byly vytvořeny speciálně pro tento plán.

Hitler v pokynech uvedl, že válečná propaganda musí na jedné straně zastrašit Čechy a snížit jejich schopnost odporu a zároveň musí naznačit národním skupinám v Československu, jak německou vojenskou operaci podpořit.

Pečlivě připravovaný a Berlínem financovaný puč sudetských Němců vedených Henleinem vypukl v noci z 12. na 13. září 1938 po fanatickém projevu Hitlera na závěr sjezdu NSDAP v Norimberku. Během něj Hitler obvinil Prahu z toho, že útiskem sudetských Němců vytváří nesnesitelnou atmosféru, přispívá k zostřování mezinárodní situace a vyzval sudetské Němce ke vzpouře.

„Německá propaganda měla prezentovat nepokoje jako teror proti německému obyvatelstvu ze strany československé vlády,“ uvedl Jan Boris Uhlíř z Vojenského historického ústavu pro Český rozhlas. Podle něj Němci počítali i s variantou politické vraždy, kterou by organizoval Berlín. „Mělo s největší pravděpodobností jít o německého vyslance v Praze,“ uvedl. To by byla už dostatečná záminka pro vojenskou reakci Německa. 

Nepokoje ale byly za dva dny potlačeny a vedoucí činitelé v čele s Henleinem uprchli do Německa. Československá vláda následně jeho Sudetoněmeckou stranu zakázala.

Sudety Hitler získal bez boje

Nové pokyny k útoku na Československo vydal Hitler 27. září 1938, sedm divizí mělo podle nich být připraveno zaútočit o tři dny později. K tomu ale nedošlo. V noci 29. září 1938 totiž premiér Velké Británie Neville Chamberlain, předseda francouzské vlády Édouard Daladier, italský diktátor Benito Mussolini a německý nacistický vůdce podepsali takzvanou mnichovskou dohodu. 

Československo bylo z jednání vyloučeno a jeho představitelům bylo pouze doporučeno, aby podmínky dohody „prostě přijali“. Vláda to udělala dopoledne 30. září. Mnichovský diktát nejen zlikvidoval tehdejší demokratické Československo, ale také výrazně usnadnil naplňování Hitlerových expanzivních plánů.

obrázek
Zdroj: ČT24

Bezprostředním následkem bylo nucené postoupení Sudet Německu a dalších československých území Polsku a Maďarsku. Neněmečtí obyvatelé, kteří se nechtěli stát druhořadými občany německé říše, museli rychle opustit své domovy a přesídlit do vnitrozemí. Na rozhodování měli málo času – německá armáda překročila hranice už 1. října ve 14 hodin. 5. října pak abdikoval prezident Edvard Beneš.

Polsku bylo dovoleno okupovat celou spornou oblast Těšínska a takzvaná první vídeňská arbitráž v listopadu 1938 předala Maďarsku jižní Slovensko a Podkarpatskou Rus. V březnu 1939 se zbytek Slovenska stal satelitem třetí říše a Němci začali okupovat Čechy a Moravu.

Republika přišla o 30 procent území s téměř 34 procenty obyvatelstva. Pohraničí do konce roku 1938 opustilo více než 114 500 Čechů, 11 500 německých antifašistů, 7000 Židů a přibližně tisíc osob jiných národností. Pod svrchovanost Německa, Maďarska a Polska se dostalo asi 1 161 600 lidí české, slovenské, případně ukrajinské národnosti. Československo ztratilo obrovský ekonomický potenciál a Hitler navíc bez boje získal pásmo pohraničních pevností.

Bránit zemi bylo ještě šest dní před Mnichovem připraveno více než milion mužů ve zbrani. I kdyby se však československá vláda rozhodla Německu vzdorovat, byla by podle historiků s největší pravděpodobností poražena.

  • Německo
  • divize: 39
    letadla: 2400
    tanky: 720
  • ČSR
  • divize: 37
    letadla: 1500
    tanky: 400

Chamberlain věřil v dohodu s nacistickým Německem

Dohoda z Mnichova byla zpočátku vydávána za akt, který Evropě zajistí mír. Klíčovou roli v tom sehrála Velká Británie, kterou, na rozdíl od Francie, nevázala s Československem spojenecká smlouva. Britský premiér Chamberlain – hlavní představitel takzvané politiky appeasementu (usmiřování) – nepovažoval za nutné, aby se Británie vojensky angažovala v „nějakém sporu ve vzdálené zemi mezi lidmi, o nichž nic nevíme“ a věřil v dohodu s Hitlerem.

Blízký Hitlerův spolupracovník Hermann Göring později popsal mnichovské jednání následovně: „Ve skutečnosti to byla úplně jednoduchá záležitost… Daladier a Chamberlain neměli nejmenší zájem obětovat nebo riskovat cokoliv na záchranu Československa. To mi bylo nad slunce jasnější.“ 

Naděje evropských mocností, že po podepsání mnichovské dohody se Hitlerovy expanzní choutky obrátí spíše na východ, směrem k bolševickému Sovětskému svazu, se ukázaly jako naivní. Rok po Mnichovu Německo obrátilo zbraně proti Polsku a útoky na Francii a Británii na sebe nenechaly dlouho čekat. Tragédii druhé světové války už nikdo nedokázal zabránit. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

AI ovlivňuje práci i vzdělávání, shodli se hosté Zkraje

Jak ovlivní umělá inteligence současné pracující i ty, kteří se na své budoucí povolání teprve připravují? K debatě o AI v pořadu Zkraje přijali pozvání Kamil Kopecký z Univerzity Palackého, který se zaměřuje na rizikové formy chování v on-line prostředí i smysluplné využívání IT technologií, ředitel Úřadu práce v Olomouci Vlastimil Přidal, náměstek ředitele Fakultní nemocnice Olomouc pro inovace a digitalizaci Antonín Hlavinka, bývalý vicepremiér pro digitalizaci Ivan Bartoš (Piráti), filozofka Dita Malečková zaměřující se na umělou inteligenci a konzultant a lektor AI kurzů Petr Ludwig.
před 4 hhodinami

Na rekvalifikaci může přispět Úřad práce, je ale třeba přihlásit se včas

Pokud lidé chtějí získat příspěvek na část rekvalifikací nebo na digitální vzdělávací kurzy, je podle Úřadu práce právě nyní nejvyšší čas se přihlásit. Podporu je totiž možné čerpat jen na takové vzdělávací aktivity, které zájemci stihnou absolvovat do konce září. Úřad jedná o možném prodloužení – stejně tak hledá i cesty, jak takovou formu vzdělávání podporovat dlouhodobě. Rekvalifikaci může Úřad práce uhradit i celou. Na vzdělávací kurz v digitálních dovednostech přispěje až 50 tisíc – student ale musí zaplatit minimálně osmnáct procent z celkové ceny.
před 7 hhodinami

Hazardním hráčům pomáhá „tlačítko paniky“

Podle dat ministerstva financí využilo od loňského července tlačítko paniky (panic button) bezmála padesát tisíc hráčů hazardních her. Jejich provozovatelé musí tuto možnost nabízet od července loňského roku. Hráč si použitím tlačítka na dva dny zablokuje přístup k hazardu. Podle adiktologa Viktora Mravčíka jde o důležité vylepšení v boji se závislostmi na hazardu.
před 9 hhodinami

S rozpočty na obranu by měla pomoci EU, míní vládní politici

Evropská sedmadvacítka musí být schopná vytvořit si dostatečnou zásobu peněz na bezpečnost i obranu, míní premiér Petr Fiala (ODS). Pomoci má třeba rozvolnění pravidel u stávajících unijních fondů. Vyšší výdaje čekají rovněž členské země NATO. Posílení aliančních sil experti vyčíslili na tři až čtyři procenta HDP na stát ročně. O novém podílu definitivně rozhodne červnový summit v Haagu.
před 12 hhodinami

Soud poslal do vazby mladíka obviněného z dvojnásobné vraždy v Hradci

Soud poslal do vazby šestnáctiletého mladíka, kterého policie obvinila z vraždy dvou prodavaček v Hradci Králové. Hrozí mu až deset let vězení, k činu se doznal. Bylo to za přítomnosti obhájce, řekl ČT24 kriminalista Roman Popiolek, který byl u chlapcova výslechu. Obviněný podle dosavadních zjištění nepatřil k žádné teroristické ani extremistické skupině, uvedl Popiolek.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Někteří koaliční poslanci nepodpoří přehlasování Pavlova veta

Vládní koalice nemá jistotu, že v Poslanecké sněmovně začátkem března přehlasuje veto prezidenta Petra Pavla u zákona o platech ústavních činitelů. Připouštějí to i lídři vládních stran. K úspěchu totiž potřebují nejméně 101 poslanců. Někteří ale už teď říkají, že novelu nepodpoří. Šéf KDU-ČSL Marek Výborný ve čtvrtek vyzval prezidenta, aby svolal zástupce stran k jednání. Pavel ale v pátek vzkázal, že svou ústavní roli už splnil.
před 22 hhodinami

Humanitární podpora Ukrajiny ano, dodávky zbraní a munice už ne, ukazuje průzkum

Více než tři čtvrtiny Čechů souhlasí s humanitární podporou Ukrajiny, většina je nakloněna také diplomatické snaze hájit zájmy napadené země, vyplývá z průzkumu pro ČT od Data Collect. Menší přízeň mají po třech letech otevřené ruské invaze na Ukrajinu dodávky zbraní a munice, respondenti se také přiklání k rychlému mírovému řešení konfliktu i za cenu toho, že Ukrajina trvale ztratí část území.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

K výročí plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu se v Česku uskuteční desítky akcí

K třetímu výročí ruské invaze na Ukrajinu, které připadá na pondělí 24. února, se v Česku uskuteční desítky akcí. Například se jedná o nedělní shromáždění na Staroměstském náměstí nebo pondělní hudební akci u budovy ruského velvyslanectví v Praze.
včeraAktualizovánovčera v 13:53
Načítání...