Ostatky kardinála Berana přiveze vládní speciál do Prahy 20. dubna. V 18 hodin by se na jeho poctu měly rozeznít zvony po celé zemi. Procesí s ostatky vyjde v sobotu 21. dubna ze Strahova na Hradčanské náměstí. Po mši ve svatovítské katedrále tam bude rakev tři dny vystavena. Poté bude uložena do nového sarkofágu v kapli sv. Anežky. Převozem ostatků se plní Beranova poslední vůle.
Po příletu vládního speciálu z Říma vynese ostatky jednotka čestné stráže na katafalk na letištní ploše. Při tom zazní píseň Čechy krásné, Čechy mé, která provázela návrat kardinála Berana z koncentračního tábora.
Krátkou modlitbu pronese vojenský kaplan, ministryně obrany Karla Šlechtová uctí Beranovy ostatky položením červené růže na rakev a uvítací projev pronese předseda Senátu Milan Štěch. Poté zazní státní hymna a ostatky budou přeneseny do pohřebního vozu, který s kolonou vyrazí k seminárnímu kostelu sv. Vojtěcha v Dejvicích.
Po modlitbě se kolona vydá do Strahovského kláštera. Ve 20:15 se zastaví před tamní bazilikou Panny Marie, kde se uskuteční veřejně přístupná modlitební vigilie. Ostatky zůstanou v bazilice přes noc a v sobotu se vydají na Hradčany.
Tři dny po převozu budou Beranovi vzdávat úctu církevní představitelé. Na několika místech tak bude moci učinit i veřejnost. 23. dubna budou ostatky definitivně uloženy v katedrále sv. Víta na Pražském hradě.
Kardinál Duka považuje Beranův odkaz za živý
„Je to jedna z velkých postav, které dokázaly vzdorovat jak nacismu, tak komunismu,“ řekl o Beranovi současný kardinál Dominik Duka na tiskové konferenci uspořádané k převozu ostatků. „Nenechal se zlomit, i když nabídky ke kompromisu byly velké,“ dodal.
Duka považuje toto dědictví za živé i v současnosti. „Kardinál Beran se vrací, ale stoupenci této diktatury jsou v Parlamentu České republiky a majíce poslaneckou imunitu, mohou své názory hlásat přesto, že tento parlament schválil zákon o zločinnosti obou totalit, hnědé i rudé.“
Tragický osud kardinála Berana
Kardinál Josef Beran (1888–1969) se stal pražským arcibiskupem roku 1946 po návratu do vlasti z nacistického koncentračního tábora v Dachau, kde byl vězněn po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Po převratu v roce 1948 se Beran odmítl podřídit komunistickému režimu. O rok později byl státní bezpečností zatčen a dva roky vězněn v pražském Arcibiskupském paláci.
Do roku 1963 byl Beran internován na různých místech v Česku. Poté mu komunisté zakázali vykonávat arcibiskupský úřad, ovšem papež Pavel VI. ho jmenoval kardinálem. Beran pak dostal povolení opustit republiku a odjel do Říma na slavnostní ceremoniál. Cesta ale znamenala vyhoštění, vrátit se už nesměl.
V Římě se Beran zapojil do práce druhého vatikánského koncilu, kde pronesl zásadní projev o svobodě svědomí. Když v květnu 1969 zemřel, nepovolili českoslovenští komunisté převoz jeho těla do vlasti. Na přání papeže proto byly Beranovy ostatky uloženy do krypty chrámu svatého Petra v Římě.
