Papež František povolil převoz tělesných ostatků kardinála Josefa Berana z Vatikánu do Česka. Termín zatím není známý. Ostatky by v Praze spočinuly patrně v hrobce arcibiskupů ve svatovítské katedrále během letošního roku při 100. výročí vzniku republiky. Beran byl po smrti v římském exilu v roce 1969 pohřben jako jediný Čech ve svatopetrské bazilice.
Papež František povolil převoz ostatků kardinála Josefa Berana do Česka
„Kardinál Josef Beran si ve své poslední vůli přál být pochován v Praze nebo v rodné Plzni. Kardinál Dominik Duka touží po naplnění tohoto záměru,“ řekl v listopadu mluvčí pražského arcibiskupství Stanislav Zeman.
„Uložením ostatků kardinála Berana do svatovítské katedrály by se navíc symbolicky zhojila i jizva, kterou zde utržil, když 19. června 1949 StB zmařila v katedrále slavnost Božího Těla,“ doplnil mluvčí.
Hrobka kardinála Josefa Berana ve Vatikánu
Kardinál Josef Beran (1888–1969) se stal pražským arcibiskupem roku 1946 po návratu do vlasti z koncentračního tábora v Dachau, kde byl vězněn po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Po převratu v roce 1948 se Beran odmítl podřídit komunistickému režimu. O rok později byl státní bezpečností zatčen a dva roky vězněn v pražském Arcibiskupském paláci.
Do roku 1963 byl Beran internován na různých místech v Čechách. Poté mu komunisté zakázali vykonávat arcibiskupský úřad. Papež Pavel VI. ho jmenoval kardinálem. Dostal povolení opustit republiku a odjel do Říma na slavnostní kreaci, cesta ale znamenala vyhoštění.
V Římě se Beran zapojil do práce druhého vatikánského koncilu, kde pronesl zásadní projev o svobodě svědomí. Když v květnu 1969 zemřel, nepovolili českoslovenští komunisté převoz jeho těla do vlasti. Na přání papeže proto byly Beranovy ostatky uloženy do krypty chrámu svatého Petra v Římě.
Pomník kardinála Josefa Berana před Arcibiskupským seminářem v Praze
Beran byl hlasitým odpůrcem obou totalitních režimů minulého století – nacismu i komunismu, za obou režimů byl vězněn. Svým osobním příkladem a dílem byl inspirací pro hnutí za občanská práva a svobodu náboženství. Jeho dlouholetá internace se stala symbolem útlaku z důvodu náboženského přesvědčení a demokratickému světu připomínala těžký osud Československa.
„Svojí věrností a vytrvalostí povzbudil katolíky celého světa. Byl pilířem víry, velkou osobností své doby,“ řekl už dříve o kardinálu Beranovi jeho poslední sekretář, emeritní biskup Jaroslav Škarvada. Popsal ho jako postavou drobného, ale duchem velkého člověka, ohleduplného, v zásadních otázkách pevného a neústupného, oddaného své víře, svému svědomí i svému lidu.