Stát převzal vepřín v Letech, na jeho místě vznikne památník romského holocaustu

Společnost Agpi v poledne předala zástupcům státu vepřín v Letech na Písecku, který stojí na místě někdejšího romského koncentračního tábora. V budoucnu tam vznikne památník romského holocaustu. Agpi za prodaný zemědělský areál do půlky dubna od státu dostane osmdesát procent z kupní ceny necelých 451 milionů korun.

Vepřín v Letech
Zdroj: Muzeum romské kultury

Kupujícím vepřína je Muzeum romské kultury a areál si přijela převzít desítka zástupců státu, včetně znalců, kteří pro Česko připravovali odhadní cenu odkupu. Početnost republikové delegace místopředsedu představenstva Agpi Jana Čecha překvapila, už minulý týden avizoval, že předání areálu je jen technická, úřednická záležitost.

V rámci převzetí areálu zástupci Muzea romské kultury podepsali předávací protokoly, na dveřích jsou vyměněné zámky a na vratech cedule s nápisem Areál spravuje Muzeum romské kultury. „Zahájili jsme ostrahu objektu, která bude nepřetržitá včetně hlídacích psů. Spolupráce s firmou Agpi na předávání byla velmi dobrá,“ řekla ředitelka muzea Jana Horváthová.

Společnost vepřín vyklidila v půlce března, kdy z něj odvezla posledních 330 prasat. O tom, zda obnoví chov jinde, dosud nerozhodla. Ve třinácti halách bylo původně asi třináct tisíc prasat, firma zvířata postupně vozila na jatka masokombinátů.

Peníze za prodej dostane Agpi po částech. Do 16. dubna obdrží 80 procent sumy, deset procent do 30 dnů od předání areálu a zbylých deset procent, až se vyklidí kejda. Podle smlouvy se státem ji musí Agpi vyvézt do konce září. Peníze z prodeje areálu chce firma se 100 zaměstnanci investovat do rozšíření jiných výrob.

Pieta z norských fondů

Na místě vepřína z roku 1972 by potom v budoucnu měl vzniknout památník romského holocaustu upomínající utrpení českých Romů, kteří byli na stejném místě vězněni za druhé světové války.

Památník by mohl zahrnovat repliku původního baráku, alej nebo mohylu s křížem. V areálu bývalého vepřína by mělo být návštěvnické centrum s expozicí, s vystavenými archeologickými nálezy a přednáškovým sálem pro školy a skupinové výpravy. O podobě památníku se bude diskutovat 25. dubna na veřejné besedě v obci Lety.

Stát nyní jedná o podpoře pro stavbu z norských fondů ve výši milion eur (asi 25 milionů korun). V oblasti se nejdříve uskuteční za 1,5 milionu archeologický průzkum místa, do konce června by měl být hotový. Během letních prázdnin chce muzeum stanovit kritéria výtvarně-architektonické soutěže na podobu budoucího pietního místa a návštěvnického centra. „Předpokládáme, že demolice vepřína bude hotová do konce letošního roku,“ podotkla Horváthová. Demolice vyjde odhadem na 110 milionů.

Romský koncentrační tábor v Letech
Profil

Koncentrační tábor v Letech

Tábor Lety začal fungovat v roce 1940 formálně jako kárný pracovní a určený byl pro osoby, které se – dobovým slovníkem – štítily práce. Romové tvořili necelých deset procent vězňů, dále šlo o tuláky nebo bezdomovce.

Změna nastala v roce 1942, kdy Lety změnily své určení na sběrný tábor (židovským ekvivalentem sběrného tábora byl na českém území Terezín). Od srpna 1942 se hovoří o cikánském táboře určeném pro „potírání cikánského zlořádu“. Dozor zde po celou dobu nevykonávali nacisté, ale dozorci z řad českého četnictva.

Do května 1943 táborem prošlo 1308 Romů, 327 z nich v něm zahynulo a přes pět stovek bylo převezeno do Osvětimi. Z koncentračních táborů se po válce vrátilo ani ne 600 romských vězňů. Do druhé světové války žilo na území dnešního Česka odhadem do deseti tisíc českých Romů; nacisté podle odhadů zavraždili devadesát procent jejich populace. 

Dvacetileté debaty o budoucnosti kontroverzního zemědělského areálu budou mít ovšem dohru i po úterním převzetí; třebaže akcionáři Agpi loni na valné hromadě převod areálu na stát schválili, proti se postavil minoritní akcionář a podal žalobu ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích. Také Ústavní soud přijal v lednu stížnost proti usnesení minulé vlády o odkupu vepřína.