Ve sněmovně se formuje síla, která by mohla umožnit trestání podpory ideologie hlásající nenávist. Příslušnou novelu trestního zákoníku navrhla – v obavě před šířením radikálního islamismu – Svoboda a přímá demokracie Tomia Okamury a ve čtvrtek norma uspěšně prošla prvním kolem. Teď ji projedná ústavně právní výbor. Piráti totiž neuspěli se snahou novelu hned zamítnout pro omezování svobody slova.
Sněmovna neodmítla Okamurův návrh: Podpora nenávistné ideologie by se mohla stát trestnou
Vláda k předloze zaujala neutrální stanovisko, a to i přes názor vlastních legislativců, podle kterých by hrozilo stíhání pro podezření z hanobení národa, rasy, etnické nebo jiné skupiny osob, případně z podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod.
Pozitivně se k možné změně postavili zástupci občanské demokracie. Sám předseda SPD Okamura potom uvedl, že novela má „chránit naše životy před terorismem“ ve jménu „zrůdné islámské ideologie“. „Nejenže nebude líp, bude už jen hůř a hůř, až muslimské komunity objeví naši republiku,“ varoval.
Svou argumentaci se snažil podpořit případem bývalého předsedy pražské muslimské obce Vladimíra Sáňky, kterého soud nepravomocně zprostil obžaloby za šíření knihy Základy tauhídu – Islámský koncept boha, která vychází z principů salafismu (radikálního a rigidního výkladu islámu).
Ministr spravedlnosti v demisi Robert Pelikán (ANO) upozornil na to, že Sáňkův případ není uzavřen a k tvůrcům novely poznamenal: „Proti zpřísnění trestnosti nic nemám, jakkoli si myslím, že to dopadne i na některé navrhovatele.“ Samotnou SPD totiž šéf tuzemské spravedlnosti před časem označil za fašistickou. Pelikánovo aktuální varování označil Okamura za „hlouposti a invektivy“.
Piráti: Jde o omezení svobody slova
Negativní postoj k možné změně trestního zákoníku zaujali Piráti a navrhli její zamítnutí. Podle Mikuláše Ferjenčíka by norma zavedla nový verbální trestný čin a omezuje svobodu slova.
Lidovecký poslanec Marek Výborný označil novelu za „laciné řešení“ a „projev nežádoucího legislativního diletantství“, který byl ovlivněn jedním soudním řízením. Neutrální stanovisko menšinové vlády ANO bylo podle poslance snahou nerozházet si SPD, s níž vládní hnutí vyjednává o podpoře nového kabinetu.
Třinec by mohl mít primátora
Poslanci by měli podle schváleného programu projednávat v prvním čtení senátní daňovou novelu, podle níž by část investičních fondů ztratila daňové zvýhodnění. Na pořad jednání by se měly dostat i poslanecké návrhy na změkčení zákona o střetu zájmů. Poslanci STAN chtějí, aby se lidé mohli dostat do registru majetkových přiznání výhradně na základě individuální žádosti. Jiná předloha by vyňala neplacené komunální politiky z povinnosti majetková přiznání zveřejňovat.
Už dopoledne sněmovna v prvním čtení podpořila návrh Moravskoslezského kraje, podle kterého se má z Třince stát statutární město; v jeho čele by tak místo starosty stál primátor a radnice se změnila na magistrát. Třinec by se také mohl členit na samosprávné části (to ale zastupitelstvo zatím nepředpokládá). V současnosti je v Česku 26 statutárních měst včetně Prahy.
Třinec předkladatelé novely charakterizují jako jedno z regionálních center Moravskoslezského kraje. „Vedení města je přesvědčeno, že zařazení města Třinec mezi statutární města by představovalo další významný krok při zabezpečování trvale udržitelného rozvoje města,“ napsali v důvodové zprávě.
Moravskoslezský hejtman a poslanec Ivo Vondrák (ANO) potom na plénu podotkl, že s případnou změnou „město doznává velkého rozvoje“ a například by snáz dosáhl na evropské dotace. Pokud zákonodárci předlohu schválí a podepíše ji prezident, ke statutárním městům by se zařadil ještě letos.