Pražský soud neposlal zadrženého kurdského politika a bývalého vůdce strany syrských Kurdů Sáliha Muslima do vazby. Přijal totiž jeho slib, že se bude účastnit soudních jednání a bude pobývat pouze v zemích EU. O jeho případném vydání do Turecka ale bude teprve rozhodovat. Ankara muže viní z napojení na kurdské separatisty v Turecku, před dvěma týdny ho zařadila na seznam nejhledanějších teroristů. Rozhodnutí soudu nadšeně přivítali Kurdové, kteří přišli Muslima podpořit. Naopak podle místopředsedy turecké vlády je verdikt politický a je podporou teroristické organizace. Takové nařčení české ministerstvo zahraničí odmítlo.
Propuštění kurdského politika je podporou terorismu, tvrdí turecká vláda. Česko to odmítlo
Turecko totiž považuje kurdskou PYD i ozbrojené křídlo strany YPG za teroristické skupiny navázané na Stranu kurdských pracujících, která je v zemi zakázána. YPG je ale zároveň součástí Syrských demokratických sil, které Spojené státy pokládají za spojence v boji proti Islámskému státu.
Podle původních informací zadržela policie Sáliha Muslima na základě mezinárodního zatykače vydaného Interpolem, o který měla požádat turecká vláda. Šlo ale o zatykač vydaný Ankarou. Státní zastupitelství pak navrhovalo vzít Muslima do předběžné vazby, kde by čekal na extradiční řízení.
Soudce Jaroslav Pytloun však přijal Muslimův slib, že se bude na základě předvolání účastnit soudních jednání a že se bude zdržovat pouze ve státech Evropské unie. „Rozhodnutí je pravomocné, protože se obě strany vzdaly práva stížnosti,“ uvedla mluvčí soudu Markéta Puci. Muslimův právník podle ní soudu nabízel vedle klientova slibu i „záruku kurdské organizace“, tu však soudce nepřijal.
Muslim opustil jednací síň sice v doprovodu policejních těžkooděnců, avšak bez pout na rukou. Rozhodnutí soudu o vazbě přivítali nadšeným křikem Kurdové, kteří politika přišli podpořit na chodbu soudu.
Oslava propuštění Sáliha Muslima
Už předtím se sešli před budovou soudu ve Spálené ulici a přinesli si s sebou Muslimovy fotografie či vlajky odkazující na Sjednocenou demokratickou stranu PYD, kterou Muslim do loňska vedl. V různých jazycích skandovali slova jako „svoboda“ nebo „mezinárodní solidarita“, ale také hesla proti tureckému prezidentovi. Nazývali ho „teroristou“, „diktátorem“ a „fašistou“.
Podle místopředsedy vlády zhorší verdikt česko-turecké vztahy
Verdikt soudu o vazbě naopak odsoudilo Turecko. Velvyslanec v ČR Ahmet Bigali řekl deníku Sabah, že by mohlo neuvalení vazby negativně ovlivnit bilaterální vztahy Česka s Ankarou. Výrok soudu odsoudil, podle něj s ním není Ankara spokojená.
„Toto rozhodnutí jsme nečekali. Sálih Muslim se v posledních letech podílel na několika teroristických útocích v Turecku,“ uvedl Bigali pro turecký deník Sabah. „S tímto verdiktem nejsme spokojeni,“ dodal.
Místopředseda turecké vlády a vládní mluvčí Bekir Bozdag označil verdikt o neuvalení vazby za politický – podle něj znamená podporu teroristické organizace. „Rozhodnutí je v rozporu s mezinárodním právem a bude mít vliv na vztahy s Českou republikou,“ komentoval dnešní verdikt pražského městského soudu Bozdag.
„Mezinárodní společenství někdy činí rozhodnutí ve prospěch terorismu. Taková rozhodnutí nejsou pro nás překvapením, i vzhledem k přístupu členských zemí EU k těmto věcem,“ dodal také Bozdag v reakci na verdikt.
Proces o případném vydání Muslima bude pokračovat, až Turecko dodá potřebné dokumenty (zdroj: ČT24)
Turecko už také adresovalo Česku diplomatickou nótu, ve které kritizuje propuštění kurdského politika. Ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu označil rozhodnutí soudu za skandální pošlapání práva. „Pro nás je Muslim terorista, vůdce teroristické sítě, a nic tuto pravdu nezmění,“ citoval ministra na svém webu list Turk Time.
Ankara podle Çavuşoglua bude Muslima nadále pronásledovat, „ať už si půjde kamkoli“, dokud nebude dopaden a dopraven do Turecka. „Nevzdáme to,“ dodal.
České ministerstvo zahraničí však kritiku odmítá: „Rozhodnutím městského soudu ČR neporušila žádné své mezinárodněprávní závazky, včetně těch podle Evropské úmluvy o vydávání,“ zdůrazňuje Černínský palác. Zároveň důrazně odmítá, že by rozhodnutí nezávislého soudu bylo v rozporu se závazky ČR v oblasti boje proti mezinárodnímu terorismu.
Muslim: Mluvím o zabíjení kurdských civilistů, Ankara mě chce umlčet
Samotný Sálih Muslim kritiku Turecka odmítá, své propuštění považuje za rozhodnutí nezávislého soudu, který nepodléhá politickým tlakům. Ankara se ho prý snaží umlčet, protože v Evropě upozorňuje na zabíjení kurdských civilistů. Zároveň popřel, že by měl cokoliv společného s teroristickými bombovými útoky v turecké metropoli. Muslim zatím neví, kam povedou jeho další kroky – může cestovat po celé EU.
Kurdská populace
Turci Muslima spojují s bombovým útokem v Ankaře z března 2017, který podle nich zosnovala výkonná rada Kurdské strany pracujících. Dřívější zatykač z prosince 2016 ho pak spojil s jiným bombovým útokem, při němž zemřelo 29 lidí a dalších 87 bylo zraněno.
Ankara může do 40 dní od zadržení Muslima podat k českému ministerstvu spravedlnosti oficiální žádost o jeho vydání, prozatím tak neučinila. Extradiční řízení tak zatím u soudu neběží.
Iniciativa zadržení kritizuje, Muslim podle ní není Turek
Iniciativa Ne rasismu označila Muslimovo sobotní zadržení v Praze za „další z řady agresivních kroků Turecka proti kurdskému národu“. Upozornila na to, že bývalý předseda PYD Muslim je Syřan, nikoliv turecký občan. Podle ní proto Turecko podle mezinárodních zvyklostí nemělo nárok vydávat na něj zatykač. Postup vůči politikovi označila za nezákonný a vyzvala všechny organizace pro občanská a lidská práva, aby k zatčení zaujaly stanovisko.
Podle iniciativy nemůže Muslim v případě vydání doufat ve spravedlivý proces. Podotkla také, že v Turecku se uvažuje o opětovném zavedení trestu smrti. Muslim prý navíc přijel do Česka na mezinárodní konferenci z Bruselu, kde veřejně vystoupil na tiskové konferenci, aniž by ho někdo zatkl. V Evropě prý Muslim pobýval delší dobu, navštívil například Švýcarsko.
Samotný Sálih Muslim podle svých slov nepřikládal zatykači vydanému Nejvyšším soudem v Ankaře význam. Poukázal na to, že v Evropě bez problémů pobývají i další lidé, které Turecko řadí na seznam nejhledanějších teroristů. Pro skutečnost, že byl zadržen právě v Česku, když předtím veřejně vystupoval například v Německu nebo Belgii, nemá vysvětlení. O důvodu spekulovat nechtěl. Na adresu české policie řekl, že pouze dělala svou práci.
Rodák z vesnice nedaleko severosyrského města Kobani studoval v 70. letech istanbulskou technickou univerzitu, kde se také poprvé zapojil do kurdského hnutí pod vedením Mustafa Barzáního. Po získání diplomu chemického inženýra v roce 1977 se ale Sálih Muslim nejprve zaměřil na profesní kariéru, řadu let pracoval Saúdské Arábii, začátkem 90. let si pak otevřel vlastní projekční firmu v Aleppu.
V roce 1998 vstoupil do syrské odnože v Iráku založené Demokratické strany Kurdistánu, po pěti letech ji ale zklamaný opustil. Vstoupil do nově založené Strany demokratické unie (PYD) úzce napojené na tureckou Stranu kurdských pracujících (PKK) a v roce 2010 stanul v jejím čele. Nedlouho poté ho syrské bezpečnostní složky zatkly, po propuštění uprchl do iráckého Kurdistánu, do Sýrie se vrátil krátce po vypuknutí občanské války. Pod jeho vedením se PYD stala vedoucím představitelem syrských Kurdů.
Turecko na Sáliha Muslima vydalo zatykač v listopadu 2016 spolu s dalšími desítkami osob, a to v rámci vyšetřování pumového atentátu, při kterém v únoru téhož roku v Ankaře zemřelo 29 lidí. Muslim ale jakékoli zapojení své strany i její ozbrojené složky, milic nazývaných Lidové obranné jednotky (YPG), odmítl. Postavení ve vedení PYD letos sedmašedesátiletý politik opustil na sjezdu strany loni v září, i nadále má ale mezi členy vliv.
Sálih Muslim