Strojvedoucí stárnou rychleji, než přicházejí noví. Brzy jich bude málo, varuje Drážní úřad

Nahrávám video

Strojvedoucích sice pozvolna přibývá, ale stále jich je málo a akutně hrozí absolutní nedostatek mužů a žen schopných usednout na stanoviště lokomotivy. Podle nových údajů Drážního úřadu mělo ke konci minulého roku licenci 9199 lidí, během roku přitom přibylo přes pět stovek nových strojvedoucích. Zhruba každý sedmý držitel licence je však podle úřadu v důchodovém věku a ještě mnohem více strojvedoucích se mu blíží.

Na železnici přibývá dopravců, kraje a stát objednávají u těch stávajících stále více spojů a některé firmy se chlubí tím, že posílají více zboží po kolejích, a ne po silnici. Podle Drážního úřadu by ale záhy mohli všichni narazit na limit. Kromě skloňované kapacity tratí se oním limitem může stát i nízký počet strojvedoucích.

„Pokud dopravci neseženou během pěti až osmi let nový kvalifikovaný personál, mohou mít do budoucna problém s obsazením lokomotiv. Při dnešní existenci tolika spojů je nebude mít zkrátka kdo odjezdit,“ varoval ředitel Drážního úřadu Jiří Kolář. Podle něj „jsme malá republika a máme abnormální počet dopravců“. Srovnal Česko se 104 evidovanými železničními dopravci s mnohem větší Francií, kde jich je 70.

Se strojvedoucími to přitom zdaleka není tak slavné. Sice jich pozvolna přibývá, ale ti dosavadní zároveň stárnou. Jestliže má nyní licenci strojvedoucího přes devět tisíc lidí, je z nich zhruba 1400 ve věku nad 61 let, tedy ve věku důchodovém. Asi třetina celkového počtu strojvedoucích je potom starší 50 let, takže během dekády i oni budou moci odejít do důchodu.

„Průměrný věk strojvedoucího, který má licenci, jež má oprávnění jezdit po dráze regionální a celostátní, je 48,5 let. České dráhy jsou na tom o něco lépe, tam je 47 let,“ uvedl mluvčí Drážního úřadu Martin Novák.

V důchodovém věku je násobně více strojvedoucích než těch, kteří mají licenci docela čerstvou. Loni o ni požádalo 866 lidí a uspělo 557 z nich. Zájem o povolání, které může být splněným dětským snem, ale také se o něm říká, že člověk stojí jednou nohou ve vězení a druhou v hrobě, přitom klesá. V roce 2016 mělo o licenci zájem přes tisíc lidí. Tehdy ovšem bylo více žadatelů neúspěšných, počet držitelů licence se tak zvyšuje zhruba stále stejným tempem.

Jiří Kolář přirovnal hrozící situaci k tomu, s čím se v současnosti potýkají autobusoví dopravci, u kterých dochází kvůli personální situaci i k výpadkům spojů. Aby se něco podobného nestalo na železnici, měli by se dopravci podle ředitele Drážního úřadu více snažit náborovými akcemi a motivačními programy nové strojvůdce získávat. Přispět by mohl také stát podporou otevírání vhodných studijních oborů.

Ačkoli finančně není strojvedoucí nezajímavé povolání – průměrně podle Drážního úřadu bere přes 37 tisíc korun – musí se v něm lidé vyrovnat s velkou odpovědností i nároky. Vlaky musí jezdit celý den a včas, je tedy potřeba chodit na směny, které nezřídka začínají či končí v okrajových časech dne. Navíc část doby, kdy není doma, sice strojvedoucí odpočívá, ale fakticky je stále v práci.

„Člověk nastoupí třeba ve čtyři hodiny ráno, končí za dvanáct hodin, ale skutečný čas, který se mu počítá do výkonu práce, je třeba jenom osm hodin,“ popsal směnu již dříve prezident Federace strojvůdců Jaroslav Vondrovic.

Drážní úřad – a nejen on – přitom již dlouho upozorňuje, že je situace napjatá a nároky na strojvedoucí velmi vysoké. Důrazné varování přinesla například předloňská srážka dvou vlaků, která se zřejmě stala kvůli zdravotním problémům jednoho strojvedoucího. Podle Drážní inspekce vyplývá z pitevního protokolu, že „je velmi pravděpodobné, že předmětné nehodě mohla předcházet náhlá srdeční nevolnost“. Ačkoli pětašedesátiletý strojvedoucí měl vysoký tlak a trpěl také ischemickou chorobou srdeční, byl v době nehody v práci již více než jedenáct hodin.

Usednout na stanoviště lokomotivy, motorového vozu či jednotky může člověk starší dvaceti let, který má alespoň střední vzdělání a je fyzicky a duševně zdráv. Musí absolvovat školení v některém ze čtrnácti akreditovaných středisek a úspěšně podstoupit ústní i písemné testy. Po získání licence ovšem k ježdění potřebuje získat ještě od dopravce osvědčení na konkrétní typ drážního vozidla a seznámit se s infrastrukturou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Sudetští Němci označili sjezd v Brně za historickou kapitolu vztahů s Čechy

Konání Sudetoněmeckého sjezdu poprvé v České republice otevřelo novou historickou kapitolu ve vztazích Čechů a sudetských Němců. V neděli to na úvod takzvaného hlavního shromáždění, které je tradičním vrcholem sjezdu, prohlásil zemský předseda bavorské organizace Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) a zároveň místopředseda celoněmecké SdL Steffen Hörtler.
před 32 mminutami

VideoBýt hasičem je poslání, ale žít s ním je těžké, říká generální ředitel HZS Vlček

Za čtyřicet let služby zažil zásahy, které změnily Česko. Není tak divu, že pro řadu kolegů je živou kronikou sboru. Odcházející generální ředitel Hasičského záchranného sboru ČR Vladimír Vlček o práci hasiče tvrdí, že to není běžné zaměstnání, nýbrž poslání. Pro blízké a rodinu je však podle něj řehole. „S oblibou říkám, že bych nechtěl žít sám se sebou,“ sdělil v Interview Speciál moderátorce Janě Peroutkové. S ní rozebral třeba aspekty služby, v níž musí být člověk neustále připraven, vyložil provázanost s vírou nebo vzpomněl na bezprecedentní zásahy.
před 4 hhodinami

Už přes 86 tisíc lidí má „řidičák“ na dron. Zájem stále roste

Roste počet lidí, kteří mohou létat s drony. Za necelých pět měsíců získalo pilotní průkaz už téměř 8300 lidí, o 1200 více než za stejné období v loňském roce. Potvrdila to mluvčí Úřadu pro civilní letectví (ÚCL) Jitka Ungerová. Zároveň s tím se ale zvyšuje počet přestupků, za letošní rok jich úřad eviduje zatím 131. Nejčastěji piloti s dronem létají v zakázaných zónách. Celkový počet lidí s platnou licencí v Česku přesahuje 86 tisíc. Bez zkoušky je možné létat jen s mini dronem bez kamery do 250 gramů.
před 4 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 5 hhodinami

VideoSucho oslabuje lesy, ty pak podléhají škůdcům. Požáry budou v budoucnu častější

Nedostatek vláhy, vítr, dřevokazný hmyz nebo houby jsou největšími hrozbami pro lesy v Česku. Stav porostů se zlepšuje například v tom, že klesá objem smrkového dříví napadeného kůrovcem. Při letošním suchém a teplém jaru se však lesníci škůdců znovu obávají. Kvůli suchu teď hasiči Národního parku Šumava, kde je vysoké riziko požáru, posilují hlídky. Situaci zhoršují turisté, kteří i přes zákaz rozdělávají oheň v přírodě. Vědci v souvislosti se změnou klimatu upozorňují, že je potřeba se na častější požáry v přírodě připravit, ale také se jim snažit předcházet pestřejší skladbou porostů nebo prací s návštěvníky lesů.
před 5 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 6 hhodinami

Vláda prosazuje odklad některých změn souvisejících s volbami

Česko na podzim čekají senátní a komunální volby. Už letos se počítalo s novinkou – informačním systémem správy voleb. Projekt se má ale nakonec odložit. Podmínkou je rychlá změna zákona, která navíc upravuje i třeba podobu hlasovacích lístků.
před 6 hhodinami

VideoČeští pacienti se k inovativním lékům dostávají pomaleji než dřív

O půl roku se v průběhu posledních dvou let prodloužilo čekání pacientů na inovativní lék, ukázala analýza Evropské federace farmaceutického průmyslu. Přístup k němu nemají všichni, a ti, kteří ano, musí pojišťovnu pravidelně žádat o úhradu. „Včasný přístup k inovativní léčbě zabraňuje vyšším nákladům v průběhu rozvinutí nemoci,“ říká ekonom Aleš Rod. Zástupci výrobců teď s ministerstvem jednají o reformě takzvané centrové léčby – aby se moderní přípravky dostaly včas k co největšímu množství pacientů.
před 15 hhodinami
Načítání...