Strany se už připravují na senátní volby. Jednají i s neúspěšnými prezidentskými kandidáty

Události: Strany se chystají na senátní volby (zdroj: ČT24)

Sotva v Česku skončily jedny volby, začínají politické strany pomalu myslet na další. Do těch obecních a senátních zbývá něco málo přes půl roku. Strany už proto vybírají vhodné kandidáty a domlouvají spolupráci. Dosud nejsilnější strana navíc obhajuje 13 mandátů, volby tak mohou změnit poměr sil v horní komoře.

V říjnu lidé rozhodnou o třetině senátorů. Důležité budou volby hlavně pro sociální demokraty, v čele komory mají už osm let svého předsedu Milana Štěcha, a právě o tento post by mohli přijít. Kdo ze stávajících zákonodárců za ČSSD se bude o post znovu ucházet, ale zatím jasné není.

„Nebráníme se také oslovení nestraníků. S pár nestraníky už jsme hovořili. Je tady několik jmen, která potvrdila, že by měli zájem, ale nebudu konkrétní,“ říká místopředseda ČSSD a kandidát na předsedu strany Jan Hamáček.

Lidovci, druhý nejsilnější senátní klub, obhajují tři mandáty. O tom, kdo za ně do voleb půjde, debatují už týdny nejen se straníky, ale i s nezávislými osobnostmi a některými bývalými prezidentskými kandidáty.

„Předpokládám, že ve většině senátních obvodů budeme stavět své kandidáty. Samozřejmě hledáme v některých senátních obvodech také nějakou smysluplnou podporu s jinými subjekty,“ uvádí 1. místopředseda KDU-ČSL Marian Jurečka.

Rozložení sil v Senátu a počty obhajovaných mandátů
Zdroj: ČT24/Senát PČR

První jména už mají Piráti – jasno mají u deseti senátních obvodů. Další hledají, sejít by se měli třeba i s Markem Hilšerem, který v lednu neuspěl v boji o Pražský hrad. „Domluvili jsme se, že se půjde Pirátům představit na nějaké nejbližší schůzi,“ potvrzuje šéf Pirátů Ivan Bartoš.

ODS, která bude obhajovat čtyři posty, zatím řeší, jestli postaví kandidáty ve všech 27 obvodech. „Jednáme jak s neúspěšnými kandidáty na prezidenta, tak s celou řadou dalších osobností. Třeba o tom, kam oni se dívají, kde by rádi kandidovali,“ popisuje místopředseda ODS Martin Kupka.

Podobně mluví také TOP 09 a Starostové a nezávislí. Nevylučují ani možnost společných kandidátů. „Samozřejmě to asi nepůjde ve všech obvodech, ale pokud se nám to podaří alespoň ve většině obvodů, já budu spokojený,“ říká předseda TOP 09 Jiří Pospíšil. „Vyjednáváme s ODS, KDU-ČSL, TOP 09, Zelenými, Piráty,“ dodává šéf STAN Petr Gazdík.

ANO a SPD mohou jen získat

V nejvýhodnější situaci je ANO, které má šest senátorů, ale žádnému z nich mandát nekončí. Svůj klub tedy hnutí může jen rozšířit. I proto postaví kandidáty ve všech obvodech. „Máme asi trošku zpoždění, ale řešíme to. Chceme se soustředit hlavně na to, abychom měli kvalitní kandidáty,“ vysvětluje předseda ANO Andrej Babiš.

Ze sněmovních uskupení bude vůbec poprvé o senátorské posty usilovat hnutí SPD. „Jména už samozřejmě máme, ale zveřejníme je až v okamžiku, až to budeme mít oficiálně odsouhlaseno na předsednictvu SPD,“ prohlásil Tomio Okamura (SPD).

Zatím jen na místní úrovni schvalují první nominace komunisté. „Je otázka, jestli nebudeme projednávat ještě s jinými politickými subjekty to, že bychom v některém obvodu svého kandidáta nominovali dohromady,“ říká šéf KSČM Vojtěch Filip. 

Podzimní volby mohou upravit současnou podobu Senátu. Nejen že se může výrazně změnit politické rozložení sil a také počet klubů. Ze současných sedmi se může jejich počet zvýšit, ale také snížit. Přijít by o něj mohl Klub nezávislých senátorů, dvěma z pěti jeho členů totiž mandát končí.

  • Marek Hilšer tento týden potvrdil záměr ucházet se o místo v Senátu. Jako nezávislý chce kandidovat v Praze 2 nebo 3. „Já jsem se rozhodl, protože jsem dostal velkou podporu od lidí a cítím to jako velkou odpovědnost. Řada lidí mi píše, abych dál pokračoval ve veřejném životě,“ řekl.
  • Jiří Hynek chce usilovat o místo v horní komoře parlamentu. Kde a s čí podporou se rozhodne v květnu. „Zatím jsem vytipoval dva senátní obvody, ke kterým mám nějaký vztah, a chtěl bych v jednom z nich kandidovat. Nyní hledám podporu,“ uvedl.
  • Pavel Fischer chce do aktivní politiky vstoupit, několik nabídek už dostal. Rozhodnutí zatím neoznámil.
  • Jiří Drahoš chce říct během března, jestli bude kandidovat do Senátu, případně kde a za koho.
  • Petr Hannig se o různé politické mandáty uchází opakovaně. Do Senátu kandidoval v každých volbách od roku 2002, celkem už osmkrát a pokaždé v jiném obvodu. Dosud nikdy neuspěl. Zda bude kandidovat letos zatím nepotvrdil.
  • Vratislav Kulhánek o dalším politickém angažmá rozhodnutý zatím není. Do měsíce oznámí, jestli nebude kandidovat třeba do Evropského parlamentu v příštím roce.
  • Michal Horáček ani Mirek Topolánek působit v politice neplánují. Veřejné dění chtějí jen komentovat.