Poslanci odmítli vydat bývalého pražského primátora Bohuslava Svobodu (ODS) i radního severočeských Postoloprt Pavla Růžičku (ANO) k trestnímu stíhání. Ve Svobodově případě souvisí s kauzou Opencard, v Růžičkova s prodejem obecního majetku. Rozhodnutí padlo při jednání, během kterého dolní komora také zamítla už v úvodním kole senátní návrh na dvouletý odklad zavedení povinných elektronických receptů i návrh ODS na postupné zvyšování výdajů na obranu.
Sněmovna nevydala Svobodu ani Růžičku ke stíhání. Pohřbila také odklad eReceptů
UDÁLOSTI: U soudu být, či nebýt? Poslanci rozhodovali o vydání dvou kolegů (zdroj: ČT24)
Více než po třech letech zaznělo z Poslanecké sněmovny „ne“ na žádost o vydání některého poslance k trestnímu stíhání – a to hned dvakrát. Imunita tak bude nejméně do konce současného mandátu chránit bývalého pražského primátora Bohuslava Svobody (ODS) a také dalšího komunálního politika Pavla Růžičku (ANO).
Exprimátora Svobodu v minulém volebním období sněmovna vydala, aby se policie a po ní soud mohly zabývat jeho rolí při prodloužení smlouvy s firmou Haguess na provozování Opencard. Dostal nepravomocně podmíněný dvouapůlroční trest za porušení pravidel hospodářské soutěže a povinnosti při správě cizího majetku.
„Rozhodování o tom, jestli vyhodím miliardu za to, že zruším z hodiny na hodinu opencard, nebo že se pokusím ji zachránit, je rozhodování těžké. Jsem přesvědčen, že jsme politicky rozhodli správně,“ míní Bohuslav Svoboda.
Kdyby ho sněmovna byla vydala, rozhodoval by o Svobodově vině odvolací soud. Kauza však nekončí, kromě Svobody se proti verdiktu z roku 2016 odvolal jeho někdejší náměstek Tomáš Hudeček, který poslancem není, a imunitu tedy nemá.
Podobně jako ve Svobodově případě dopadlo i hlasování o vydání Pavla Růžičky. Toho obžaloba viní z údajně nevýhodného prodeje obecního domu v Postoloprtech, kde je radním. Poslanci se před hlasováním přeli především o to, zda by měl být Růžička – omluvený kvůli nemoci – projednávání přítomen. Poslankyně Jana Černochová (ODS) kritizovala také ministra spravedlnosti Roberta Pelikána (ANO), že na jednání sněmovny nebyl, i on byl omluven ze zdravotních příčin.
Již v úterý doporučil imunitní a mandátový výbor oba poslance ke stíhání nevydávat. Argumentoval zejména kriminalizací politických rozhodnutí. Člen výboru Marek Výborný (KDU-ČSL) mluvil o nepřípustné kriminalizaci komunálních politiků za politické rozhodování. Je podle něho výsledkem „protikorupční hysterie“ z minulých let.
Senátní boj proti eReceptům skončil hned na začátku
Povinnost vydávat eRecepty platí od letošního ledna. Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (ANO) tak senátní návrh nebylo možné schvalovat. „Předpokládá, že se zruší povinnost, která již nastala,“ uvedl.
Zamítnutí normy z těchto důvodů navrhl zpravodaj Bohuslav Svoboda, byť občanští demokraté jinou novelou původně žádali pětiletý odklad povinných elektronických receptů. V úterý předlohu ze sněmovny stáhli. Svoboda ale trvá na tom, že eRecept za nynějšího stavu nic nového nepřináší.
Senát svou novelu schválil začátkem prosince. Předložilo ji devět senátorů v čele s Vladimírem Plačkem (ČSSD). Obávali se toho, že by spuštění povinných elektronických receptů mohlo prohloubit nedostatek praktických lékařů na venkově.
Ministr Vojtěch prosazuje, aby první rok za prohřešky nehrozila sankce. Doporučil to i zdravotnický výbor, sněmovna by tento návrh měla schvalovat pravděpodobně v pátek. Současný zákon předpokládá sankci za nevydání receptu v elektronické podobě až dva miliony korun.
Poslanci vyměnili členy rad VZP
Sněmovna také obměnila polovinu svých zástupců ve správní radě VZP a dvě třetiny zástupců v její dozorčí radě. Ze 30 členů správní rady volí dvacet poslanci a deset jmenuje vláda. Dozorčí rada má 13 členů, poslanci volí deset z nich, tři jmenuje kabinet.
V obou orgánech podle zásady poměrného zastoupení posílilo v souvislosti s výsledky sněmovních voleb hnutí ANO, nově se do rad dostali kandidáti Pirátů. Do správní rady se dostal také Okamurův poradce a sběratel piv Jaroslav Novák. Nad touto nominací se pozastavili Piráti.
Návrh ODS na zvyšování obranných výdajů neprošel
Už v úvodním kole poslanci zamítli po více než 2,5hodinové debatě předlohu ODS, která počítala s postupným navyšováním obranných výdajů až na nejméně dvě procenta hrubého domácího produktu.
„Návrh je harmonogramem pro to, abychom se dobrali hranice dvou procent, která je naším nepsaným závazkem vůči Severoatlantické alianci,“ obhajovala předlohu Jana Černochová (ODS). Stav obranyschopnosti Česka je podle ní dlouhodobě neutěšený, vnitřní dluh armády činí kolem 100 miliard korun a modernizace armády vázne.
Občanští demokraté chtěli zákonem prosadit, aby vláda vyčleňovala na obranné výdaje každoročně nejméně o 0,2 procenta hrubého domácího produktu víc než v roce předchozím. Po dosažení dvou procent by vláda musela zajistit, aby už pod tuto hranici neklesly. Kabinetu by podle novely přibyla také povinnost vyhodnotit každé čtyři roky stav zajištění obranných potřeb státu na deset let dopředu.
Ministryně obrany Karla Šlechtová (ANO) uvedla, že není reálné, aby armáda vyčerpala částku odpovídající dvěma procentům HDP, protože nejsou nastartovány nákupy. „Pracuji na tom, aby akviziční procesy byly připraveny,“ řekla. Šlechtová očekává, že letos dosáhnou obranné výdaje zhruba 1,13 procenta hrubého domácího produktu.
Předlohu v debatě podpořili poslanci KDU-ČSL, TOP 09 i STAN. Bývalý ministr zahraničí Karel Schwarzenberg (TOP 09) s ohledem na doporučení Severoatlantické aliance podotkl, že Česko sice něco slíbí, ale dodržení slibu nebere úplně vážně. „Berme konečně naši obranu vážně,“ apeloval. „Pokud neplníme to, k čemu jsme se zavázali, znevěrohodňujeme sami sebe,“ přidal se předseda lidoveckých poslanců Jan Bartošek.
Komisi pro kontrolu civilní rozvědky povede Blažek
Na programu byla i volba předsedy sněmovní komise pro kontrolu činnosti Úřadu pro zahraniční styky a informace, tedy civilní rozvědky. Povede ji bývalý ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). Poslanci ho zvolili v tajné volbě, v níž neměl protikandidáta. Blažek dostal 132 ze 140 hlasů.
Pavel Blažek
Dolní komora komisi založila na základě novely zákona o zpravodajských službách, která je účinná od ledna. Má posílit kontrolu zpravodajských služeb. V komisi zasedají vedle Blažka Taťána Malá, Radek Zlesák, Miloslav Janulík (všichni ANO), Jan Lipavský (Piráti), Jiří Kobza (SPD) a Jaroslav Foldyna (ČSSD).
Sněmovní komise dosud kontrolovaly činnost Bezpečnostní informační služby, tedy civilní kontrarozvědky, a Vojenského zpravodajství, což je jednotná armádní zpravodajská služba, jež se zaměřuje na rozvědnou i kontrarozvědnou práci. Zřízením nové komise budou pod sněmovní kontrolou všechny tuzemské zpravodajské služby.