Společnost Agrofert podala stížnost k evropskému ombudsmanovi a k Soudnímu dvoru EU kvůli vyšetřování poskytnutí evropské dotace pro farmu Čapí hnízdo, které vedl Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF). Řekl to premiér a bývalý majitel firmy Andrej Babiš (ANO). Kvůli dotaci obvinila policie Babiše a dalších deset lidí včetně jeho manželky. O zveřejnění zprávy OLAFu rozhodne ministerstvo financí, městské státní zastupitelství to však nedoporučilo.
„Zprávu nemám, nečetl jsem ji, ani ji číst nebudu. Pokud tu zprávu moje bývalá firma (Agrofert, pozn. red.) obdrží, tak předpokládám, že se k tomu vyjádří,“ uvedl Babiš.
„Podle informací mé bývalé firmy to vyšetřování proběhlo velice nestandardně, takže byla podána stížnost evropskému ombudsmanovi, který potvrdil, že se stížností bude zabývat. Zároveň byla podána žaloba k evropskému soudnímu dvoru ohledně vyšetřování OLAFu,“ řekl premiér.
Podle něj by mělo udělení dotace vysvětlit tehdejší vedení Regionálního operačního programu Střední Čechy, které ji schválilo. „Dotace byla devětkrát kontrolována a nařízené audity dopadly pozitivně… Určitě nikdo nic neukradl. Těch 50 milionů je ve farmě, nebyla žádná korupce,“ dodal Babiš.
„Nic o tom nevím, zprávu jsem neviděl. Vůbec se mě to netýká,“ řekl další z aktérů, šéf poslaneckého klubu ANO Jaroslav Faltýnek. Také o jeho vydání k trestnímu stíhání už policie požádala sněmovnu. „Je to celé vymyšlená záležitost, od začátku to tak je,“ dodal Faltýnek, který zpochybňuje závěry OLAFu i hlavního vyšetřovatele kauzy Pavla Nevtípila.
Agrofert: Stížnost jsme podali už v době vyšetřování
Mluvčí Agrofertu Karel Hanzelka řekl, že stížnost podaná k evropským orgánům není reakce na závěrečnou zprávu OLAF, ale že ji koncern podal před několika měsíci ještě v době vyšetřování.
„Šlo o to, že jsme dlouhodobě shledávali postup OLAF jako velmi neprofesionální. Nebyli nám schopni říct, co šetří, v jakém období. Nebylo nám umožněno nahlédnout do spisu. Pokud oni mají nějaké důkazy, tak jsme s těmi důkazy neměli možnost být seznámeni,“ uvedl Hanzelka.
„Připadá nám velmi podivné, že OLAF nepočkal na rozhodnutí evropského soudního dvoru, nepočkal na stanovisko evropské ombudsmanky, a přesto nějaké stanovisko vydal,“ doplnil Hanzelka. Řekl také, že holding dosud závěrečnou zprávu z vyšetřování nedostal.
Žalobci zveřejnění zprávy nedoporučili
Případné zveřejnění zprávy OLAFu podle Babiše záleží na ministerstvu financí, Městské státní zastupitelství v Praze to však nedoporučilo. Žalobci zveřejnění zakázat nemohou, jde pouze o jejich vyjádření k případu, uvedla mluvčí Štěpánka Zenklová.
„Zpráva nám dorazila dnes. Státní zástupce ji nyní prostuduje a poté ji postoupí policejnímu orgánu. Zpráva bude zařazena do vyšetřovacího spisu, to znamená, že se k ní nebudeme nijak vyjadřovat, nebudeme ji komentovat ani zveřejňovat, aby nebyl zmařen účel trestního řízení,“ vysvětlila Zenklová.
V kauze je obviněno 11 lidí
Společnost Farma Čapí hnízdo, tehdy ještě pod názvem ZZN AGRO Pelhřimov, patřila do přelomu let 2007 a 2008 do Babišova Agrofertu. V prosinci 2007 se přeměnila na stejnojmennou akciovou společnost s akciemi na majitele. Jediným akcionářem byla akciová společnost ZZN Pelhřimov. Podle vyšetřovatelů však ke změně nebyl ekonomický ani podnikatelský důvod.
Kvůli změně nebylo možné dohledat majitele firmy, která tak získala padesátimilionovou evropskou dotaci v programu pro malé a střední podniky. Po několika letech, kdy dodržovala dotační podmínku, se společnost vrátila pod Agrofert.
ROP Střední Čechy schválil dotaci na projekt Čapí hnízdo v srpnu 2008. V červnu 2010 byla farma otevřena, Babiš ale její vlastnictví odmítal. V roce 2013 uvedl, že neví, komu Čapí hnízdo patří. V roce 2016 na schůzi sněmovny řekl, že farmu vlastnili v době získání dotace jeho dvě děti a bratr partnerky.
Česká policie kvůli dotaci obvinila 11 lidí, mezi nimi i Babiše a místopředsedu ANO Jaroslava Faltýnka. Oba politici označují obvinění za účelové. Vzhledem k tomu, že byli v říjnu znovu zvoleni do sněmovny, budou poslanci rozhodovat o jejich vydání k trestnímu stíhání. Část poslanců se kvůli tomu obrátila na ministerstvo financí se žádostí o zveřejnění zprávy OLAF, o totéž žádají i europoslanci Evropskou komisi.
