Kandidátka na ministryni financí Alena Schillerová (za ANO) zamířila jako další nováček v menšinové vládě za prezidentem do Lán. Podle ní zůstává prioritou ministerstva zjednodušení daňového systému a snaha o vyrovnaný státní rozpočet. Prezident se v pátek sešel také s kandidátem na post ministra vnitra Lubomírem Metnarem.
„Chci, aby se dosáhlo zjednodušení daňového systému. Zavedli jsme opatření, jako je kontrolní hlášení a elektronická evidence tržeb, kde jsme naložili zátěž poplatníkům a plátcům. My jsme vděční, že to přijali a přizpůsobili se. Díky tomu jsme narovnali podnikatelské prostředí a daří se nám lépe vybírat daně,“ uvedla po schůzce Schillerová.
Teď je podle ní čas na zjednodušení a elektronizaci systému. „Pro mě je absolutní priorita on-line finanční úřad. Chci do dvou let vybudovat možnost připojení on-line, vyplňování daňových přiznání v klidu doma v obýváku. A také abychom využili celou řadu informací, které se do přiznání předvyplní,“ popsala kandidátka na ministryni financí. Základem podle ní bude nový zákon o daních z příjmů, na kterém už resort pracuje od loňského února.
Dalším tématem debaty s prezidentem bylo sestavování státního rozpočtu. „Mým cílem bude vyrovnaný státní rozpočet, o tom není pochyb. Pokud by se sestavoval rozpočet se schodkem, tak by neměl nikdy převyšovat kapitálové investiční výdaje v rámci tuzemska,“ řekla Schillerová. U rozpočtu na rok 2018, který je navržen s padesátimiliardovým schodkem, nebude chtít žádné výrazné změny v jednotlivých kapitolách.
Neplánuje také žádné další změny ohledně zajišťovacích příkazů vůči firmám, které stát podezřívá z neplacení DPH. Zajišťovací příkazy byly v několika případech kritizovány a označovány za nástroj pro likvidaci podniků. Schillerová řekla, že metodika jejich užívání se změnila už před měsícem.
Alena Schillerová se celý profesní život věnuje daňové problematice. V roce 1991 začínala jako právnička na finančním úřadě Brno-venkov, kde v roce 2006 usedla až do ředitelského křesla. Od ledna 2013 do června 2014 působila jako zástupkyně ředitele a vedoucí odboru metodiky a výkonu daní jihomoravského finančního úřadu, poté byla rok a půl ředitelkou odboru právního a daňového procesu Generálního finančního ředitelství.
Působila jako náměstkyně ministra financí Andreje Babiše, poté co Babiš odešel z funkce šéfa rezortu financí, nastoupila v prosinci 2017 na jeho místo.
Její dcera Petra Rusňáková je členkou hnutí ANO, v komunálních volbách na podzim 2014 byla zvolena do brněnského zastupitelstva a následně se stala radní se zaměřením na marketing a cestovní ruch.
Metnar: Česko musí zůstat bezpečné
Prezident se poté setkal také s Lubomírem Metnarem, kandidátem na ministra vnitra. Ten však po schůzce sdílný nebyl, nejprve se chce s resortem seznámit. „ČR je hodnocena jako šestá nejbezpečnější země na světě. Zasadím se o to, aby to tak zůstalo nebo aby se to zlepšilo, to je moje priorita. Detailněji bych priority momentálně nerozebíral,“ uvedl Metnar s tím, že podrobnosti sdělí po svém jmenování. Za předčasné označil i otázky na možné personální změny.
Metnar řekl, že se ho prezident dotazoval na dřívější zkušenosti a priority v čele ministerstva. „Mám z toho dobrý pocit, byl jsem překvapen, jak prezident otázky bezpečnosti sleduje,“ prohlásil. Hrad uvedl, že řeč byla především o otázce ekonomické kriminality a rychlosti vyšetřování.
Metnar odmítl, že by mohl zasahovat do vyšetřování kauzy Čapí hnízdo, v němž policie žádá poslance o vydání Babiše a místopředsedy ANO Jaroslava Faltýnka k trestnímu stíhání. „Já ctím právo, právní řád ČR, nemohu a nebudu do živých kauz zasahovat,“ řekl. Komentovat pak nechtěl možné angažmá Zdeňka Ondráčka (KSČM) v čele komise pro kontrolu Generální inspekce bezpečnostních sborů. „Myslím, že to není otázka na mě,“ uvedl.
Lubomír Metnar (50) působil u policie, od roku 1992 byl u severomoravské kriminálky a vyšetřoval násilnou trestnou činnost. Jako kriminalista se podílel mimo jiné na odhalení pachatelů žhářského útoku ve Vítkově, při kterém byla v dubnu 2009 těžce popálena malá dívka. Před odchodem od policie byl vedoucím útvaru.
V roce 2011 nastoupil jako bezpečnostní manažer do společnosti Vítkovice, v červenci 2013 si jej ministr Rusnokovy vlády Martin Pecina přivedl na ministerstvo vnitra jako náměstka pro vnitřní bezpečnost. Pecinův nástupce Milan Chovanec (ČSSD) svěřil Metnarovi sekci ekonomiky a provozu úřadu. Z ministerstva odešel v červenci 2014.
Byl členem vedení hnutí Bezpečnost, odpovědnost, solidarita, které letos na jaře založili především bývalí vojáci a příslušníci bezpečnostních sborů. Na svých webových stránkách hnutí mimo jiné varuje před „plíživou islamizací evropských zemí“. Jedním z cílů hnutí je podle jeho představitelů podpořit kandidaturu Miloše Zemana na prezidenta.
Od prosince 2017 je ministrem vnitra v první vládě Andreje Babiše.
Další nováčky přijme Zeman v neděli
Prezident se postupně setkává se všemi kandidáty na ministry, kteří ve vládních funkcích dosud nepůsobili. Ve čtvrtek přijal kandidátku na ministryni práce a sociálních věcí Jaroslavu Němcovou, po ní následovala kandidátka na ministryni pro místní rozvoj Klára Dostálová.
Němcová se chce zaměřit na změny v důchodech, reorganizaci lékařské posudkové služby nebo na revizi dávek. Podle ní je cílem nové vlády nastartovat důchodovou reformu. Dostálová chce ministerstvo pro místní rozvoj přeměnit na ministerstvo veřejného investování a řešit financování projektů poté, co se výrazně omezí dotace z EU.
Zbývajících pět nováčků přijme Zeman v neděli a pondělí. Ve středu 13. prosince se pak chystá jmenovat Babišovu menšinovou vládu.
