Více vlaků do Plzně i Brna. Nový jízdní řád bude ve znamení západních expresů a rozmachu Regiojetu

Zásadní proměna železničního spojení z Prahy do západních Čech a také rozšíření provozu Regiojetu mezi Prahou, Brnem a Břeclaví jsou největší novinky, které v prosinci přinese nový železniční jízdní řád. Správa železniční dopravní cesty již vydala jeho definitivní verzi, která se mírně liší od předcházejících návrhů a měla by již plně odpovídat tomu, jak budou vlaky v prosinci a téměř celý příští rok skutečně jezdit.

  • nyní (JŘ 2017):
  • 2 páry Supercity (bez zastávky, jízdní doba 1:24)
  • 18 párů EC/Ex/rychlíků (3 až 4 zastávky, jízdní doba 1:37)
  •  
  • od prosince (JŘ 2018):
  • 16 párů expresů (bez zastávky, jízdní doba 1:25)
  • 15 párů rychlíků (5 zastávek, jízdní doba 1:42)

Z Prahy do Plzně sice jezdí expresní vlaky od roku 2010, ale dosud neexistoval faktický rozdíl mezi nimi a běžnými rychlíky – stavěly ve stejných stanicích, cesta jim trvala stejnou dobu. Lišily se jen tím, že pokračovaly do Bavorska, zatímco rychlíky jezdily z Plzně jen do Chebu či Klatov.

S novým jízdním řádem přijde zásadní změna. Po třinácti letech se vrátí vlaky, které pojedou z Prahy do Plzně bez jediné zastávky. Jezdit budou téměř každou hodinu a střídavě pokračovat do Mnichova a Chebu. Zatímco přímých spojů do Chebu bude napřesrok podobně jako letos, přímých spojů do Mnichova bude sedm denně, zatím jsou pouze čtyři.

  • Součástí Západních expresů budou také dva spoje s jednotkou Pendolino. Ty však – na rozdíl od současnosti – již nebudou mezi Prahou a Plzní příplatkové.
  • Dosud bylo nutné kupovat si k cestě Pendolinem do Plzně místenku, až mezi Plzní a Chebem bylo možné cestovat bez ní. Nově bude bez povinné rezervace celá trasa Praha–Cheb.
  • Obě Pendolina ale budou nadále výchozí již z Ostravy resp. Bohumína a mezi Bohumínem a Prahou povinná rezervace zůstává.

Jízdní doba expresů mezi Prahou a Plzní bude hodina a 25 minut (ze Smíchova hodina a 18 minut), tedy o deset minut kratší než je tomu u současných rychlíků.

Klasické rychlíky ovšem budou z Prahy do západních Čech jezdit i nadále, část z nich ale bude končit již v Plzni, část pojede do Klatov či Železné Rudy a půjde spíše o doplněk k expresům než o páteř dopravy, jak je tomu dnes. Rychlíkům se jízdní doba Praha–Plzeň naopak prodlouží na hodinu a 42 minut a všechny budou zastavovat v Berouně, Zdicích, Hořovicích, Kařezu i Rokycanech. Koncem příštího roku by se potom měla jízdní doba všech vlaků mezi Prahou a Plzní zkrátit zhruba o deset minut, což umožní přeložka trati mezi Rokycany a krajským městem.

Další novinka: Dálkové vlaky mění jména

Dráhy s novým jízdním řádem výrazně změní způsob pojmenování dálkových vlaků, kdy v mnoha případech místo jednotlivých spojů ponese jméno celá linka. U nových expresů z Prahy do Plzně a dále do Chebu či Bavorska půjde o název Západní expres – ten kdysi patřil slavnému vlaku Praha–Paříž, který patřil k hrstce těch, které překračovaly železnou oponu.

„V Západních expresech z Prahy přes Plzeň do Chebu nabídneme také větší pohodlí, když do nich nasadíme modernizované vagóny. V těchto spojích nabídneme například i dětské kino pro nejmenší cestující. Lepší vozy přislíbil také náš německý partner pro vlaky, které spojí Prahu s Domažlicemi,“ dodává Michal Štěpán z vedení Českých drah.

V novém jízdním řádu nabídneme moderní komfortní vozy na 15 z 21 linek na hlavních elektrifikovaných tratích. Vedle expresních linek vypravíme v novém jízdním řádu modernizované vagóny také na šest klasických rychlíkových linek a u několika dalších tras zařazujeme postupně další jednotlivé moderní vozy.
Michal Štěpán
člen představenstva ČD

Regiojet do Brna každé dvě hodiny

  • 17 párů railjet/Eurocity
  • 9 párů RegioJet (od června 10 párů)

Druhou velkou změnou, kterou nový jízdní řád 2017/2018 přinese, bude výrazné posílení provozu žlutých vlaků mezi Prahou a Brnem. Zatím je možné s nimi cestovat mezi oběma městy třikrát denně, od prosince to bude možné až devětkrát denně. Regiojety by měly jezdit každé dvě hodiny, část spojů ale začne jezdit až na jaře. Některé spoje budou pokračovat do Vídně, další do Břeclavi a výhledově do Bratislavy. Zesílí tak tlak na České dráhy, které jezdí se svými railjety a vlaky Eurocity do obou měst, ačkoli jejich spoje pak ještě pokračují do Štýrského Hradce resp. Budapešti.

Oproti ostravské lince, kde si oba dopravci konkurují i tím, že jejich vlaky odjíždějí bezprostředně po sobě (např. dopolední Pendolino od prosince pojede v 9:42, Regiojet v 9:48), na brněnské lince bude situace méně napjatá. Regiojet bude odjíždět přesně v půlhodinovém odstupu od vlaků ČD (tj. ČD v 8:51 a 9:51 a Regiojet v 9:21).

RegioJet v Břeclavi
Zdroj: Václav Šálek/ČTK

Regiojet mezi Prahou a Břeclaví upustí od současného modelu střídavého zastavování v různých stanicích. Všechny vlaky s výjimkou posledního večerního (který zastaví i ve Svitavách či Blansku) obslouží kromě Prahy, Brna a Břeclavi už jenom Pardubice. V Brně budou všechny regiojety zastavovat kromě hlavního nádraží i v Židenicích. Nízký počet zastávek má Regiojetu pomoci zrychlit, takže bude rychlejší než konkurence. Zatímco vlaky ČD pojedou z Prahy do Brna 2 hodiny 29 minut, Regiojetu postačí 2 hodiny 25 minut.

  • České dráhy budou čelit zesílené konkurenci jednak prostřednictvím svých moderních souprav railjet, jednak prostřednictvím Metropolitanu.
  • Metropolitan bude dalším souhrnným názvem pro celou linku, konkrétně tu, která spojuje Prahu, Brno, Bratislavu a Budapešť. Kvalita souprav zůstane na podobné úrovni jako letos, převažovat budou modernizované velkoprostorové vozy s uspořádáním sedadel výhradně ve „čtyřkách“ a s charakteristickou dřevěnou policí na zavazadla uprostřed vagonu.
  • Součástí linky Metropolitan bude i několik vnitrostátních spojů, které by měly zlepšit dopravu v okrajových časech dne – v 19:51 a 21:09 pojedou z Prahy do Břeclavi a v 5:07 z Břeclavi do Prahy.
  • Vedle souhrnných pojmenování Západní expres (Praha–Cheb/Bavorsko) a Metropolitan (Praha–Budapešť) a déle již existujícího SC Pendolino (Praha–Ostrava) se od prosince objeví také názvy Jižní expres (Praha–Č. Budejovice–Linec) a Slovácký expres (Praha–Luhačovice).

Kromě Regiojetu čeká velký rozvoj také dalšího soukromého dopravce GW Train Regio. Od prosince převezme dopravu na šumavských lokálkách, tedy tratích, které míří ze srdce Šumavy (Nového Údolí resp. Černého Kříže) do Českých Budějovic, Číčenic a Strakonic. Leo Express potom zachová svých pět párů vlaků z Prahy do Slezska (Bohumína, popř. Karviné) včetně dvou, které pokračují na Slovensko a dvou na Uherskohradišťsko, zruší ale čtveřici spojů, které jezdí pouze mezi Starým Městem a Přerovem.

obrázek
Zdroj: ČT24

Do Vlárského průsmyku už jen dvakrát týdně

Po několika letech, kdy vlaků prakticky neubývalo, přinese nový jízdní řád výrazné omezení provozu na jedné trati, konkrétně z Bylnice do Vlárského průsmyku. Pokud nepočítáme dálkové expresy Arriva, které však v průsmyku nestaví, pojedou tam pouze dva vlaky týdně – páteční spěšný vlak z Brna a nedělní osobní z Bylnice.

Zlepšení naopak nastane v jižních Čechách mezi Strakonicemi a Horažďovicemi a po letech by se měly vrátit i osobní vlaky z Meziměstí do Polska, konkrétně mohou vyjet až čtyři páry vlaků do Valbřichu (dva z nich výchozí již z Adršpachu). Začnou ale jezdit až koncem dubna.

  • Po loňské destrukci sítě nočních vlaků v Německu, která se dotkla i spojů z Prahy do Švýcarska a do Porýní, pokračuje omezování noční železniční dopravy i letos. 
  • ČD budou místo dvou nočních vlaků Praha–Košice celoročně vypravovat už jenom jeden. Druhý pojede pouze o prázdninách, Vánocích a ve vybrané dny, kdy lze očekávat velký zájem cestujících.
  • Zanikne noční vlak Silesia, který vozí do Krakova ubytovací vagony z Prahy, Vídně a Budapešti. Noční spojení do Krakova však nezanikne, bude tam zajíždět spoj Chopin, jehož konečnou stanicí však zůstane Varšava. Jeho cesta se však prodlouží o dvě hodiny.
  • Noční vlak Metropol (Budapešť/Vídeň–Berlín) bude od prosince končit v Praze. Noční spojení Bratislavy a Berlína zanikne, z Vídně do Berlína bude noční vlak jezdit mimo české území.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoReportéři ČT rozpletli příběh restituční kauzy Bečvářův statek

Skončila největší restituční kauza z posledních let týkající se Bečvářova statku, ve které stát přišel o majetek za stovky milionů korun. V kauze stát neprávem vydal řadu cenných pozemků v Praze. Prospěch z toho měli Tomáš Hrdlička nebo Roman Janoušek, podnikatelé známí jako takzvaní pražští kmotři. Těm neprávem vydané cenné pozemky zůstanou, trest je ale nečeká. Pět let za mřížemi si ale bude muset odpykat bývalá ředitelka pražského pozemkového úřadu Eva Benešová. Ta ze zpackané restituce podle všeho nic neměla, jako úřednice ale udělala chybu, popsali pro Reportéry ČT Ondřej Golis a Jana Neumannová.
před 22 mminutami

Bývalý radní Scheinherr mluvil u soudu v kauze Dozimetr o nátlaku

Bývalý náměstek pražského primátora a radní pro dopravu Adam Scheinherr (Praha sobě) v úterý u soudu v kauze Dozimetr uvedl, že souhlasil se jmenováním Matěje Augustína do představenstva pražského dopravního podniku (DPP), protože se cítil pod nátlakem. Obžaloba v kauze rozsáhlé korupce v DPP viní skupinu lidí v čele se zlínským podnikatelem Michalem Redlem, že přes Augustína a další dosazené manažery ovlivňovala výběrová řízení a brala za to úplatky.
12:19Aktualizovánopřed 56 mminutami

Koalice oznámila ředitelům ČT a ČRo, že poplatky zruší. O nové částce se nemluvilo

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) v pondělí předloží vládě zákon, který zruší televizní a rozhlasové poplatky. Po úterním jednání pracovní skupiny o veřejnoprávních médiích to na síti X uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). O výši částky, kterou by Česká televize (ČT) a Český rozhlas (ČRo) měly místo toho dostat ze státního rozpočtu, bude podle něj kabinet v pondělí diskutovat. Zástupci vládní koalice v úterý jednali s řediteli ČT Hynkem Chudárkem a ČRo René Zavoralem.
03:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Návrat před rok 1989, komentuje Vobořil chystanou změnu protidrogové politiky

Navrhované zpřísnění protidrogové politiky představuje návrat před rok 1989. Místo prevence a léčby se posílí šikana. Neřeší se problémy se závislostmi, ale roli hraje ideologie, sdělil bývalý národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil. Reagoval tak na chystané změny v přístupu, které připravuje vláda.
před 1 hhodinou

V pražském Klementinu zaznamenali letos první tropickou noc

V pražském Klementinu v úterý meteorologové zaznamenali první letošní tropickou noc, naměřili tam 20,1 stupně Celsia. Jako tropická noc se označuje ta, kdy teplota neklesne pod dvacet stupňů Celsia. O tom, že Česko čeká zřejmě nejteplejší noc tohoto roku, informoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) v pondělí v podvečer. Tropickou noc zažilo ale jen Klementinum, stanice je ve vnitřní zástavbě města.
09:12Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Nekompetence a destrukce, popsali situaci na MŽP pro Reportéry ČT exzaměstnanci

Je to destrukce fungujících věcí, které přinášely užitek státu i jeho obyvatelům. Tak mluví experti o škrtech, které dělají přímo na ministerstvu životního prostředí (MŽP) a v celém resortu vládní Motoristé. Ti podobná nařčení odmítají. Prý jen pracují na úsporách a škrtají zbytečnosti. Nicméně faktem je, že resort opouštějí respektovaní odborníci. A Motoristé naopak najímají lidi, o jejichž kvalifikaci lze přinejmenším pochybovat. Pro Reportéry ČT o tématu natáčela Barbora Loudová.
před 4 hhodinami

Havlová jmenovala členem dozorčí rady knihovny Tomáše Šídla

Dozorčí i správní rada Knihovny Václava Havla je usnášeníschopná. Dagmar Havlová jmenovala před svým odstoupením od dohody o spolupráci na projektu knihovny do dozorčí rady knihovny Tomáše Šídla, někdejšího výkonného ředitele knihovny. Vyplývá to z informací ve sbírce listin a vyjádření člena správní rady knihovny Davida Duška pro agenturu ČTK. Stále ale nejsou vyřešena práva k pokračování knihovny, dodal.
před 5 hhodinami

VideoVázat kapesné pro děti na známky nebo domácí práce je chyba, říká finanční poradkyně

Podle finanční poradkyně a autorky knihy Jak mluvit s dětmi o penězích Martiny Burešové je dobré začít s finanční gramotností u dětí už ve třech letech. Malým dětem je podle ní důležité vysvětlit, odkud peníze pocházejí. Za vůbec nejdůležitější ale považuje, aby viděli směnu. „Žijeme v době digitálních peněz. To znamená, že všechno probíhá v pozadí. Zaplatíme hodinkami, kartou nebo na internetu. Ale dítě nevidí to, že vydáme peníze a dostaneme nějaké zboží,“ sdělila s tím, že vhodné může být platit za malé nákupy v hotovosti nebo nechat zaplatit přímo dítě. Za jednu z nejčastějších chyb rodičů považuje, když vážou výši kapesného na známky ve škole či domácí práce. „Já se vždy snažím vysvětlit, že kapesné je něco jako nástroj učení se finanční gramotnosti,“ dodala s tím, že se pomocí něj dítě může naučit například dělit peníze na hromádky či splácet, když si od rodičů na něco půjčí.
před 6 hhodinami
Načítání...