Sokolové chystají 16. slet. Do hromadných skladeb zapojí 50 tisíc cvičenců

Sokolové se začali chystat na svůj šestnáctý slet, který se bude konat na začátku července v Praze. Organizace očekává, že se v rámci jedenácti hromadných skladeb do programu zapojí 50 tisíc cvičenců z Česka i ze zahraničí. Poslední slet se konal v roce 2012, od toho úplně prvního letos uplynulo 135 let.

Video Události
video

Sokolové se začali chystat na svůj šestnáctý slet

Červencový slet bude věnován 100. výročí vzniku samostatného Československa. Čeští a slovenští sokolové ho proto chtějí uspořádat společně. „Chceme ukázat naši činnost široké veřejnosti a také širokou veřejnost zapojit,“ řekla České televizi starostka České obce sokolské Hana Moučková.

Hlavním vedoucím hromadné skladby pro muže je Miroslav Vrána. Rodiče ho dali do Sokola v roce 1948, kdy mu bylo pět let. Nyní je jeho hlavním úkolem stát na můstku a ukazovat sokolům, jak mají cvičit. Skladbu proto musí umět, na rozdíl od svých svěřenců, zrcadlově.

Bratři a sestry Nazdar!

Sokol byl první českou tělocvičnou organizací v Rakousku-Uhersku. Založili ho čeští vlastenci 16. února 1862. V ten samý rok vzniklo osm jednot na venkově. U kolébky stáli Miroslav Tyrš a Jindřich Fügner, kteří tak navazovali na své zkušenosti z revolučního roku 1848. Název Sokol vymyslel pedagog Emanuel Tonner, Josef Mánes navrhl kroj a namaloval i sokolský prapor, jehož matkou se při jeho prvním rozvinutí stala Karolína Světlá.

Fügner navrhl tykání a oslovování „bratře“ a „sestro“, Josef Barák pak zase stál za rozšířením pozdravu „Nazdar!“. Tyrš se mimo jiné zasloužil o tvorbu sokolských zásad. O sedm let později byl založen Tělocvičný spolek paní a dívek pražských, jehož vedoucí osobností byla Tyršova žákyně Klemeňa Hanušová.

První slet proběhl v roce 1882. Vůbec nejstarší dochované snímky sletových cvičení pochází z roku 1901 z pražské Letné. V období první světové války působili sokolové jako „národní strážci“ a měli velký podíl na vzniku československých legií. Ve chvílích převratu v říjnu 1918 udržovali pořádek ve městech a fungovali jako polovojenský sbor.

Zasloužené členství, pravidelná docházka

Zlatý věk Sokol prožíval v meziválečném období, kdy se hlásila řada rolníků, živnostníků a místní honorace. Avšak stát se členem nebylo jednoduché, žadatelé museli projít určitou zkušební dobou, během které se sledovala pravidelnost návštěvnosti. Poté přišlo na řadu ideové školení a museli se zavázat, že budou povinně odebírat sokolský tisk a že ho budou číst. Zájemci mladší třiceti šesti let se museli také zavázat, že budou mít pravidelnou docházku.

Jestliže zájemce prošel kladně zkušební lhůtou a vykonal kladně ideové zkoušky, mohlo se přejít ke složení slibu. Až teprve v tento moment se stal právoplatným členem.

Sokol se stal milionovou organizací a v jeho řadách byli i významní politici včetně prezidentů Masaryka a Beneše. Sokolníci reprezentovali úspěšně Československo na olympiádách a mezinárodních přeborech a vrcholem činnosti se staly všesokolské slety.

Ani tři likvidace Sokol nezničily 

Sokol si ovšem prošel i těžkými chvílemi, a to v podobě likvidací, které nastaly celkově třikrát, když se stal nepohodlným pro všechny totalitní režimy. Prvně byl zakázán za první světové války, v roce 1941 se o likvidaci postarali nacisté v čele s Heydrichem.

X.všesokolský slet na Strahově (1938) - šatny a seřadiště v zákulisí stadionu
Zdroj: ČTK

Ještě předtím proběhl v červenci 1938 legendární 10. slet. Průvod Prahou trval čtyři hodiny a stal se národní manifestací Sokolů před nastupujícím nacismem. Dominantní skladbou byla Pecháčkova „Přísaha republice“. Část z jeho prostných jsou dodnes součástí sestavy mužů.

Heydrichově výnosu o rozpuštění České obce sokolské a zabavení veškerého jejího majetku předcházela tzv. sokolská akce. V noci ze 7. na 8. října 1941 gestapo zatklo všechny činovníky z ústředí, žup i větších jednot, kteří byli ještě na svobodě. Němci je nejprve mučili a následně odvezli do koncentračních táborů. Téměř 93 procent z nich se již na svá místa po skončení války nikdy nevrátilo.  

Potřetí Sokol pohltila „sjednocená tělovýchova“ po roce 1948. O dvacet let později proběhly snahy o vzkříšení, opět ho však udusila normalizace. Teprve po převratu v lednu 1990 byl původní Sokol obnoven. Jeho návrat ale nezačal lehce. Přišlo období bojů o navrácení majetku a objevily se i generační problémy. Nyní sdružuje Česká obec sokolská přibližně 1 200 tělovýchovných jednot.