Speciální policejní odbor, jehož součástí jsou i takzvaní lovci lebek, se chce v příštím roce více zaměřit na ukradená umělecká díla. Prohloubí spolupráci s muzei i experty na umění a historii. Nechá rovněž proškolit policisty, aby snáze dokázali po umění pátrat například v bazarech.
V policejní databázi je nyní kolem dvaceti tisíc uměleckých předmětů, které v minulosti zmizely z českých kostelů, zámků či soukromých sbírek. Je to však jen asi pětina skutečných ztrát.
Mimořádně cenná je například socha Tismické madony vyřezaná na začátku 15. století. Ukradena byla přímo z oltáře v říjnu 1990. Jen o něco málo mladší madona z Boče zmizela z kostela na Karlovarsku v roce 1993.
Mezi obrovské množství odcizených předmětů patří i portrét manželů Trčkových z Lípy ze začátku 16. století, který zmizel před třiačtyřiceti lety ze zámku ve Žlebech.
Rozeznat umění od braku
„Pátrání po předmětech kulturní a historické hodnoty jsme si zvolili jako jednu z priorit pro rok 2018. Zaměříme se na vzdělávání policistů, máme předjednanou spolupráci s archeologickým ústavem Akademie věd, Židovským muzeem či Mezinárodní radou muzeí,“ vysvětluje vedoucí odboru pátrání Úřadu služby kriminální policie a vyšetřování Policejního prezidia plukovník Jan Rybár.
„Policie také může rozšířit tým lidí s historickým vzděláním. Máme ve svých řadách archeoložku nebo historika. Chceme ale i běžné policisty připravit na to, až se s takovým předmětem – takříkajíc na ulici – setkají. Aby si uměleckých předmětů více všímali a zintenzivnili kontroly v různých bazarech, vetešnictvích, bleších trzích a podobně,“ doplňuje Rybár.
Podle odhadu podplukovníka Petra Krále, rady na odboru pátrání, zmizely z Česka za poslední dekády stovky tisíc uměleckých předmětů. Vrátil se jich však jen zlomek. „Je toho opravdu jen minimum, vrátí se tak šest kousků za rok,“ říká Král.
Ukradeno, prodáno. Stát chce dílo zpět
Nicméně detektivové a památkáři jsou na stopě několika dalších cenných děl. Například již zmíněnou gotickou madonu z Boče z konce 15. století nedávno objevili v německé internetové aukci. Stát nyní složitě jedná o jejím navrácení.
Vzpomínaný portrét manželů Buriana II. Trčky z Lípy a Kateřiny z Lichtenburgu připisovaný malíři Hansi Brosamerovi byl dokonce v roce 2009 prodán v pařížské aukci za 163 tisíc eur. I o návratu tohoto díla se jedná.
Nejvíce uměleckých předmětů zmizelo v 90. letech právě z kostelů. V té době rovněž mizela umělecká díla, která se po pádu komunistického režimu vracela původním majitelům. Většina skončila v Německu a Rakousku. „To už je naštěstí na ústupu. Dnes se s touto problematikou samozřejmě setkáváme také, ale už se jedná převážně o krádeže v soukromých sbírkách,“ dodává Rybár.
Uctívali ji 600 let, pak zmizela
Památkáři přitom na finanční škody moc nehledí. Za nejvýznamnější považují ta díla, která jsou důležitá svým historickým kontextem. „V první řadě tak jde o památku, která byla odcizena z konkrétního místa, pro které byla určena nebo k němuž byla po dlouhou dobu vztažena“ vysvětluje Šárka Radostová z Národního památkového ústavu.
Například zmiňovaná Tismická madona k nim patří. Je jednou z nejstarších a zároveň nejvýznamnějších památek, které byly v Česku ukradeny. Socha totiž byla předmětem zvláštní úcty a byla spojována s několika zázraky. Právě proto je její ztráta nenahraditelná.
„Madona, o níž se věřilo, že umí zázračně vyléčit, kdysi přitahovala k nám do kostela tisíce poutníků. Pak ji ukradli,“ popisuje farnice z Tismic na Českobrodsku Martina Přibylová. Po dřevěné, metr a půl vysoké soše se slehla zem. Na oltáři dnes stojí jen její sádrová kopie a její osud už jen připomíná informační panel na návsi.
