Ministerstvo zemědělství dočasně zakázalo všem vlastníkům lesů v Česku těžbu dřeva. Je totiž nutné přednostně zpracovat dříví z větrných kalamit a dřevo napadené kůrovcem. Nařízení se vztahuje na těžbu smrků a borovic: ministerstvo už ho rozeslalo obcím. Účinnost nařízení se předpokládá na přelomu října a listopadu. Výjimku bude mít těžba dřeva v národních parcích, nařízení se netýká ani kácení vánočních stromků. Za porušení nařízení mohou dostat vlastníci lesa pokutu do jednoho milionu korun.
Ministerstvo zakázalo kvůli kůrovci a větrným kalamitám těžbu zdravého dřeva
Ministr Jurečka: Nemáme jinou možnost, než přikročit k tomuto kroku (zdroj: ČT24)
„Těžba lesních porostů napadených hmyzími škůdci, která musí být podle lesního zákona prováděna přednostně, dosahuje takového objemu, že množství vytěženého dřeva přesahuje v současné době reálné možnosti tuzemských zpracovatelských kapacit,“ varovalo před několika dny ministerstvo zemědělství.
Opatření by mělo vést k rychlejšímu zpracování dřeva, které je už vytěženo a leží na odvozních místech nebo ve skladech pil. „Urychlené pilařské zpracování kůrovcem napadeného dříví podstatně přispívá k omezení šíření tohoto kalamitního škůdce lesních porostů,“ podotkla mluvčí ministerstva Markéta Ježková.
Zákaz těžby je navržen do konce roku. Dřevo z kalamit a dřevo napadené kůrovcem by mělo být zpracováno do konce března 2018. „Jde o termíny, o kterých se předpokládá, že jsou dostatečné ke zpracování rozhodujícího objemu nynější kalamity,“ dodává mluvčí. Nařízení se však nevztahuje na těžby mimořádné, kácení vánočních stromků ani na těžbu na základě povolení.
„Kalamitní dřevo napadené kůrovcem se snažíme intenzivně zpracovávat v posledních dvou letech. Ale když na začátku srpna přišla kalamitní událost, která navíc zasáhla i Rakousko a Německo, tak se situace výrazně zhoršila a nemáme jinou možnost, než přikročit k tomuto kroku,“ vysvětloval ve Studiu ČT24 ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL). Podle něj totiž nejsou kapacity na zpracování dřeva ani v okolních státech.
Ministr připustil, že tímto krokem mohou majitelům lesů vzniknout komplikace – na druhou stranu by to podle Jurečky mohlo narovnat cenu dřeva: „Nepřímo to může vlastníkům pomoci, s tím jak se na začátku roku obnoví těžba, tak mohou dříví prodávat za podstatně lepší ceny.“ Stát ani neplánuje podniky, které nebudou moci dřevo těžit, speciálně odškodňovat.
Po bouřce zůstaly na Šumavě tisíce ulámaných a vyvrácených stromů
Jenže podle předsedy Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR Františka Kučery přišlo opatření ze strany státu pozdě: „Považujeme to za velice problematické, opatření měla přijít daleko dřív. Je to chytání kočky za ocas,“ komentoval rozhodnutí ministerstva Kučera.
Kůrovec podle něj nemá na podzim už tendenci ke množení, je jen zavrtaný ve stromech. „Kroky měly přijít začátkem léta nebo v jarních měsících, aby kalamita byla potlačena,“ myslí si.
Kučera rovněž uvedl, že stát nejedná při zákazu těžby dostatečně razantně a komplexně. Stát podle něj vypisuje dlouhodobé tendry na těžbu dřeva na pozemcích ve vlastnictví Lesů ČR. Nedokáže potom přinutit těžařské společnosti, aby dostatečně rychle kůrovcové dřevo odstraňovaly.
Ministerstvo na začátku září doporučilo státním podnikům Lesy ČR a Vojenské lesy a statky, aby těžbu dřeva zastavily. Vojenské lesy a statky přestaly s plánovanou těžbou už v srpnu. Lesy ČR, kterým patří téměř polovina lesů v zemi, podobně zastavily těžbu smrkového dřeva a na rozdíl od sdružení majitelů obecních a soukromých lesů rozhodnutí vítají.
Na Vysočině problémy s kůrovcem ale nemají
Na Vysočině ztíží zákaz hospodaření lesním podnikům, které nemají velké problémy s kůrovcem ani polomy. Kromě poklesu příjmů budou tyto podniky řešit problém, jak udržet lidi pracující v lesích.
„Pro nás je to problém, protože tu kůrovcovou kalamitu víceméně nemáme. Máme nějaké souše, ale rozhodně ne v rozsahu kalamity,“ řekl ředitel Lesního družstva v Přibyslavi Jiří Svoboda.
Původně zvažovalo ministerstvo zemědělství, že zákaz těžby protáhne i na první kvartál příštího roku. Pro podniky, jako jsou ty na Vysočině, by to ale bylo takřka likvidační.
Stát podle Ježkové neplánuje podniky, které nebudou moci dřevo těžit, odškodňovat. Lesní zákon dává povinnost přednostně zpracovávat takzvanou nahodilou těžbu, tedy stromy seschlé, napadené kůrovcem nebo zlomené, dodala.
Termín tendru se posunul
Kvůli situaci na trhu se dřevem také opět posunuly termín podání nabídek do třímiliardového tendru na lesní práce a těžbu, a to z 20. září na 10. října.
Kůrovcovou kalamitou je nejvíce postižena severní Morava a Slezsko, kde byly loni dvě třetiny republikové kůrovcové těžby. Situaci pak ještě zhoršila nedávná větrná kalamita. Na trh se dřevem navíc působí i důsledky větru v Polsku a v Bavorsku, které snižují cenu dříví.