Ministerstvo zakázalo kvůli kůrovci a větrným kalamitám těžbu zdravého dřeva

Nahrávám video

Ministerstvo zemědělství dočasně zakázalo všem vlastníkům lesů v Česku těžbu dřeva. Je totiž nutné přednostně zpracovat dříví z větrných kalamit a dřevo napadené kůrovcem. Nařízení se vztahuje na těžbu smrků a borovic: ministerstvo už ho rozeslalo obcím. Účinnost nařízení se předpokládá na přelomu října a listopadu. Výjimku bude mít těžba dřeva v národních parcích, nařízení se netýká ani kácení vánočních stromků. Za porušení nařízení mohou dostat vlastníci lesa pokutu do jednoho milionu korun.

„Těžba lesních porostů napadených hmyzími škůdci, která musí být podle lesního zákona prováděna přednostně, dosahuje takového objemu, že množství vytěženého dřeva přesahuje v současné době reálné možnosti tuzemských zpracovatelských kapacit,“ varovalo před několika dny ministerstvo zemědělství. 

Opatření by mělo vést k rychlejšímu zpracování dřeva, které je už vytěženo a leží na odvozních místech nebo ve skladech pil. „Urychlené pilařské zpracování kůrovcem napadeného dříví podstatně přispívá k omezení šíření tohoto kalamitního škůdce lesních porostů,“ podotkla mluvčí ministerstva Markéta Ježková.

Zákaz těžby je navržen do konce roku. Dřevo z kalamit a dřevo napadené kůrovcem by mělo být zpracováno do konce března 2018. „Jde o termíny, o kterých se předpokládá, že jsou dostatečné ke zpracování rozhodujícího objemu nynější kalamity,“ dodává mluvčí. Nařízení se však nevztahuje na těžby mimořádné, kácení vánočních stromků ani na těžbu na základě povolení.  

„Kalamitní dřevo napadené kůrovcem se snažíme intenzivně zpracovávat v posledních dvou letech. Ale když na začátku srpna přišla kalamitní událost, která navíc zasáhla i Rakousko a Německo, tak se situace výrazně zhoršila a nemáme jinou možnost, než přikročit k tomuto kroku,“ vysvětloval ve Studiu ČT24 ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL). Podle něj totiž nejsou kapacity na zpracování dřeva ani v okolních státech. 

Ministr připustil, že tímto krokem mohou majitelům lesů vzniknout komplikace – na druhou stranu by to podle Jurečky mohlo narovnat cenu dřeva: „Nepřímo to může vlastníkům pomoci, s tím jak se na začátku roku obnoví těžba, tak mohou dříví prodávat za podstatně lepší ceny.“ Stát ani neplánuje podniky, které nebudou moci dřevo těžit, speciálně odškodňovat.

Po bouřce zůstaly na Šumavě tisíce ulámaných a vyvrácených stromů
Zdroj: ČT24

Jenže podle předsedy Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR Františka Kučery přišlo opatření ze strany státu pozdě: „Považujeme to za velice problematické, opatření měla přijít daleko dřív. Je to chytání kočky za ocas,“ komentoval rozhodnutí ministerstva Kučera.

Kůrovec podle něj nemá na podzim už tendenci ke množení, je jen zavrtaný ve stromech. „Kroky měly přijít začátkem léta nebo v jarních měsících, aby kalamita byla potlačena,“ myslí si. 

Kučera rovněž uvedl, že stát nejedná při zákazu těžby dostatečně razantně a komplexně. Stát podle něj vypisuje dlouhodobé tendry na těžbu dřeva na pozemcích ve vlastnictví Lesů ČR. Nedokáže potom přinutit těžařské společnosti, aby dostatečně rychle kůrovcové dřevo odstraňovaly. 

Ministerstvo na začátku září doporučilo státním podnikům Lesy ČR a Vojenské lesy a statky, aby těžbu dřeva zastavily. Vojenské lesy a statky přestaly s plánovanou těžbou už v srpnu. Lesy ČR, kterým patří téměř polovina lesů v zemi, podobně zastavily těžbu smrkového dřeva a na rozdíl od sdružení majitelů obecních a soukromých lesů rozhodnutí vítají.

Na Vysočině problémy s kůrovcem ale nemají

Na Vysočině ztíží zákaz hospodaření lesním podnikům, které nemají velké problémy s kůrovcem ani polomy. Kromě poklesu příjmů budou tyto podniky řešit problém, jak udržet lidi pracující v lesích.

„Pro nás je to problém, protože tu kůrovcovou kalamitu víceméně nemáme. Máme nějaké souše, ale rozhodně ne v rozsahu kalamity,“ řekl ředitel Lesního družstva v Přibyslavi Jiří Svoboda.

Původně zvažovalo ministerstvo zemědělství, že zákaz těžby protáhne i na první kvartál příštího roku. Pro podniky, jako jsou ty na Vysočině, by to ale bylo takřka likvidační.

Stát podle Ježkové neplánuje podniky, které nebudou moci dřevo těžit, odškodňovat. Lesní zákon dává povinnost přednostně zpracovávat takzvanou nahodilou těžbu, tedy stromy seschlé, napadené kůrovcem nebo zlomené, dodala.

Termín tendru se posunul

Kvůli situaci na trhu se dřevem také opět posunuly termín podání nabídek do třímiliardového tendru na lesní práce a těžbu, a to z 20. září na 10. října.

Kůrovcovou kalamitou je nejvíce postižena severní Morava a Slezsko, kde byly loni dvě třetiny republikové kůrovcové těžby. Situaci pak ještě zhoršila nedávná větrná kalamita. Na trh se dřevem navíc působí i důsledky větru v Polsku a v Bavorsku, které snižují cenu dříví.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Na jihu Moravy byly po bouřkách tisíce domácností bez proudu

Přibližně čtyři a půl tisíce odběrných míst na jihu Moravy zůstalo po bouřkách bez elektřiny. Nejvíce zasažené jsou Břeclavsko a Hodonínsko. Kolem 21:30 zbývalo bez dodávky elektřiny ještě asi čtrnáct set odběrných míst, uvedl mluvčí společnosti E.ON Lubomír Budný. Jihomoravští hasiči hlásí desítky výjezdů. Na Jihlavsku pak nejezdí na jedné trati vlaky kvůli bahnu.
20:53Aktualizovánopřed 50 mminutami

Schodek rozpočtu oproti letošku vzroste, nepřekročí 400 miliard, říká Schillerová

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) ve čtvrtek třetím dnem jednala se členy vlády o návrhu státního rozpočtu na rok 2027. Setkala se s ministrem pro sport, prevenci a zdraví Borisem Šťastným (Motoristé), ministrem vnitra Lubomírem Metnarem (ANO), ministrem školství Robertem Plagou (za ANO), ministrem práce a sociálních věcí Alešem Juchelkou (ANO) i s ministrem dopravy Ivanem Bednárikem (za SPD). Celkovou podobu rozpočtu vláda dosud nezveřejnila, schodek bude podle Schillerové vyšší než letošních 310 miliard, ale nižší než 400 miliard.
05:02Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoDohodu o provedení práce využívá milion lidí měsíčně, zaměstnavatelé je musí hlásit předem

Zhruba milion lidí v tuzemsku využívá každý měsíc dohodu o provedení práce (DPP). Nejčastěji na ni pracují lidé mezi 46 a 55 lety, druhé místo patří lidem ve věku 19 až 25 let, u nichž jde často o letní brigády. Zaměstnavatelé musí „dohodáře“ už dva roky povinně hlásit, od letošního dubna v rámci jednotného měsíčního hlášení, od července pak již před jejich nástupem, což zejména v létě působí určité nesnáze. „Polovina těch lidí vůbec nepřijde. Podnikatel musí zaplatit přihlášení zaměstnance, který nikdy nenastoupí, pak přihlášení zaměstnance, který nastoupí, a zpracování jeho mzdy,“ popisuje ředitelka firmy UOL Účetnictví Jana Jáčová. DPP nejsou využívány pouze jako klasická brigáda, ale významně i v kombinaci s hlavním pracovním poměrem, podotkla Sandra Volkánová z České správy sociálního zabezpečení.
před 2 hhodinami

VideoNovela plánuje zavést bonusy za preventivní prohlídky ve výši tisíců korun

K absolvování preventivních prohlídek u lékaře motivují zdravotní pojišťovny už teď, obvykle příspěvkem na další péči nebo sport. Novela, kterou chce ministerstvo zdravotnictví předložit s účinností od roku 2028, má zavést vyplácení bonusů pacientům přímo na účet. Přesnou výši odměny návrh nezmiňuje, podle šéfa resortu Adama Vojtěcha (za ANO) se má pohybovat v jednotkách vyšších tisíců korun. „Je tam určité rozpětí v tuto chvíli, což dává i potenciál konkurence mezi zdravotními pojišťovnami,“ vysvětlil. „Nějaká míra volnosti pro jednotlivé pojišťovny by byla žádoucí,“ souhlasí s tímto přístupem ředitel VZP Ivan Duškov. Podle členky sněmovního zdravotního výboru Michaely Šebelové (STAN) funguje to, že k prohlídkám aktivně zvou lékaři, správností ministerstvem navrhované cesty si není jistá.
před 2 hhodinami

Ohledně přínosu novely stavebního zákona se zástupce developerů a architektka neshodnou

Novela stavebního zákona v horní komoře narazila a vrací se poslancům. Zástupce developerů Zdeněk Soudný přitom vidí v novele příležitost, jak řešit dlouhodobé potíže a vytvořit stabilnější prostředí pro výstavbu. Architektka z Arniky Anna Vinklárková naopak míní, že může dále prohloubit personální problémy a zároveň oslabit ochranu dalších veřejných zájmů, jako je ochrana památek, životního prostředí i práv samospráv.
před 3 hhodinami

Senát zamítl stavební novelu

Senátoři zamítli vládní novelu stavebního zákona. Předlohu při projednávání v horní komoře hájila ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová (ANO) s tím, že Česko nepotřebuje další debaty o pomalém povolování staveb. Podle kritiků je ale norma nepřehledná, nesrozumitelná a s nepředvídatelnými dopady. Zástupci samospráv a ekologové zamítnutí novely vítají. Naopak developeři a podnikatelé ve stavebnictví to považují za špatnou zprávu.
09:01Aktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoSečteno: Plzeňský kraj

Seriál Sečteno napříč republikou mapuje témata, která by mohla rezonovat v kampani před volbami do zastupitelstev obcí 9. a 10. října 2026. Ve čtvrtek 20. srpna se věnoval Plzeňskému kraji.
před 5 hhodinami

Sklizeň bude letos nejhorší za patnáct let, řekl šéf Agrární komory

České zemědělství letos přijde na tržbách zhruba o 20 miliard korun, řekl na zahájení agrosalonu Země živitelka prezident Agrární komory ČR Jan Doležal. V rostlinné výrobě způsobí pokles zejména nižší letošní sklizeň, kterou Doležal označil za nejhorší za posledních patnáct let. Například produkce zeleniny letos kvůli suchu klesne asi o 30 procent. Nepříznivá je i situace v živočišné výrobě, kde jen v sektoru mléka dosahují ztráty na tržbách kvůli nízké ceně mléka zhruba 20 milionů každý den.
11:03Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.