Češka Eva Michaláková, které norské úřady odebraly před šesti lety syny a nedávno ji zbavily rodičovských práv, se obrátila se stížností na Norsko na Evropský soud pro lidská práva. Soud zatím nerozhodl, zda se jejím případem bude zabývat.
„Bude se rozhodovat o tom, jestli ta stížnost nebude odmítnuta pro nesplnění podmínek přijatelnosti. Pokud se neshledá, že by stížnost byla nezpůsobilá k meritornímu projednání, tak bude oznámena žalované norské vládě,“ řekl vládní zmocněnec pro zastupování ČR před Evropským soudem pro lidská práva Vít A. Schorm.
„Dali jsme si na stížnosti záležet. Čekáme nyní na to, zda ji soud akceptuje. Kvůli formálním důvodům ji dosud neodmítl,“ uvedla advokátka Michalákové Dora Boková.
Norská sociální služba odebrala Michalákovým dva syny v roce 2011 kvůli podezření na zneužívání, zanedbávání a týrání. To se nepotvrdilo, soud ale považoval zjištění za závažná a nechal děti u pěstounů. V současnosti sourozenci vyrůstají odděleně. Norské úřady předloni navrhly adopci mladšího chlapce, tento záměr ale odvolací soud neschválil.
Matka obou chlapců přišla o rodičovská práva, proti čemuž se neúspěšně bránila před norským krajským i nejvyšším soudem – a když ten letos v lednu její dovolání zamítl, avizovali rodinní právníci, že případ ztráty dětí poženou k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku.
Stížnost do Štrasburku odešla v půli léta
Stížnost do Štrasburku podali koncem července. Češka si stěžuje na Norsko, kde dlouhodobě žije, kvůli porušení svého práva na rodinný život, na spravedlivý proces a na svobodu projevu.
Advokáti požádali o přednostní projednání případu, protože se týká dětí, a kvůli dosavadnímu dlouhému řešení v Norsku a narušení rodinných vazeb. Michaláková se na štrasburské soudce kvůli své kauze obrátila už před několika lety, její stížnost tehdy nepřijali.
Nyní souběžně se stížností právníci Evy Michalákové podnikli i nepříliš obvyklý krok a soudnímu dvoru navrhli předběžné opatření, podle kterého by Štrasburk Norům mohl nařídit, aby se matka se syny jednou měsíčně vídala. „Pro případ, že by soud rozhodl, že je paní Michaláková v právu a děti by se k ní měly vrátit, myslíme si, že i děti by měly mít možnost si na svou matku opět zvyknout,“ vysvětluje postup jeden z právních zástupců české matky Pavel Hasenkopf.
Inspiraci našli advokáti v rok starém rozhodnutí štrasburského soudu, který portugalské matce předběžným opatřením umožnil opět začít vídat svých sedm dětí.
Stát slibuje podporu
V norských soudních řízeních Michalákovou v minulosti písemně podpořil i český stát a zástupci vlády už dříve také řekli, že pokud matka vyčerpá v Norsku všechny právní možnosti, Česko ji u štrasburského soudu podpoří. To nyní potvrdil i ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD).
„Čekáme na to, jak Evropský soud pro lidská práva nyní zareaguje. Jsme připraveni poskytnout veškerou pomoc, aby stížnost dopadla co nejlépe,“ uvedl. Pokud podle něj soud stížnost přijme, česká strana bude „hledat argumenty, v čem podle nás norský systém nevzal v potaz věci, které nám v našem systému připadají důležité“. Česko může poukazovat na to, v čem cizí systém nenaplnil ochranu práv, dodal ministr zahraničí.
Chalánková kritizovala české úřady
České instituce za nečinnost kritizovala členka výboru na podporu rodiny Michalákových, poslankyně TOP 09 Jitka Chalánková. Podle ní Michalákové a jejím synům, kteří jsou také českými občany, stát pomoc neposkytl. Zaorálek to odmítl. Podle něj Česko využilo všech možností, které mělo. Kvůli případu se na své protějšky obrátili premiér i další ministři, diplomacie podala Norsku několik nót, jednali velvyslanci.
„Použili jsme všechny prostředky, které vztahy mezi státy nabízejí. Dělali jsme vše, co nám umožňuje zákon, ale i diskrétnost. Nemohu prozrazovat detaily, jsou to osobní věci, těžko se to vysvětluje,“ uvedl ministr. S ohledem na ochranu soukromí nemůže objasnit, proč nebylo možné dosáhnout třeba setkání dětí s jejich dědečkem.
Právníci a zastánci Michalákové mluví o tom, že žena o rodičovská práva v Norsku přišla proto, že o případu informovala ve sdělovacích prostředcích. Český rozhlas ale už dřív citoval z rozsudku norského krajského soudu, podle něhož matka využívala média na úkor soukromí svých synů.
Norské úřady se k případu nevyjadřují. Podle některých médií a expertů tak není možné udělat si jasný názor jen podle stanoviska jedné strany. Norské velvyslanectví už dřív na svém webu napsalo, že norské instituce kvůli povinnosti mlčenlivosti a s ohledem na ochranu soukromí chlapců nemohou „reagovat na nesprávná tvrzení“ a média nemusí věc představovat „na základě všech relevantních informací“.
