Česká justice v uplynulých letech zrychlila, v některých okresech však problémy s délkou soudních řízení přetrvávají. U okresních soudů loni trvala civilní řízení průměrně 344 dní, trestní pak 196 dní. Výrazně déle čekali na rozsudek lidé na Chomutovsku či Ústecku. Vyplývá to ze statistik, které představilo ministerstvo spravedlnosti.
„Justice je s výjimkou zhruba pěti okresů velmi uspokojivě rychlá,“ konstatoval ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO). Za zrychlením jsou podle něj dva důvody – to, že se podařilo – mimo jiné i změnou advokátního tarifu – snížit počet bagatelních soudních sporů o zanedbatelné částky a také to, že posily v podobě nově jmenovaných soudců začaly adresně mířit k soudům, které měly největší problémy.
Civilní spory nyní nejdéle trvají na Chomutovsku, Lounsku, Ústecku, Břeclavsku a v okresech Brno-město a Brno-venkov. U trestních kauz se nejdelší dobu čeká na verdikt na Chomutovsku, Ústecku, Děčínsku, Českolipsku, Liberecku a Jablonecku. Pelikán uvedl, že ministerstvo musí těmto soudům přidat soudce i další aparát a také tam zlepšit organizaci práce. Pomalost soudů totiž často není dána jejich nevýkonností, ale zatížením již z 90. let.
- nejpomalejší: Chomutov (882 dnů), Břeclav (686 dnů), Ústí nad Labem (608 dnů)
- nejrychlejší: Domažlice (109 dnů), Mladá Boleslav (113 dnů), České Budějovice (113 dnů)
„Chomutov je klasický příklad soudu, který byl mnoho let zanedbávaný. V určité době tam bylo málo soudců a hodně věcí. Ty věci se nahromadily a problém se začal nabalovat,“ popsal ministr.
Ministr Pelikán také uvedl, že dlouhodobé kupení případů souvisí i s problémy, které musela česká justice v uplynulých letech řešit. „Justice dlouhou dobu měla nějaké problémy a bojovala o to, aby se udržela nad vodou. Dnes jsme v situaci jiné a můžeme se vracet ke starým problémům, které máme, a můžeme je postupně odstraňovat,“ řekl.
Postupně se situace i díky změně systému práce a personálnímu posílení lepší i v místech jako Chomutov. „Od roku 2015, kdy jsme měli v civilních agendách 11 485 neskončených věcí, tak k 1. červenci tohoto roku je to 6418 věcí,“ řekla předsedkyně chomutovského soudu Kateřina Vltavská.
Desetina případů se táhne pět let
Podle statistických údajů loni trvalo civilní řízení u okresních soudů v průměru o 54 dní kratší dobu než v roce 2015. Ministerstvo uvedlo, že polovinu sporů se podařilo vyřídit do sedmi měsíců. Polovina trestních kauz skončila u okresních soudů do tří měsíců.
Úřad však zároveň připustil, že justice má časový problém s vyřizováním právně nejsložitějších případů. Skutečnost, že u krajských soudů trvá každá desátá věc téměř pět let a že se kupí nedodělky ve správním soudnictví, označil Pelikán za nepřijatelnou.
- nejpomalejší: Ústí nad Labem (385 dnů), Děčín (370 dnů), Liberec (364 dnů)
- nejrychlejší: Kutná hora (36 dnů), Svitavy (37 dnů), Mladá Boleslav (40 dnů)
Výrazný rozdíl je také v počtu nevyřízených věcí v přepočtu na počet soudců. V civilních věcech opět vyčnívá Chomutov (380), následovaný Ústím nad Labem a Brnem. Podle ministerstva se ale situace v poslední době u většiny soudů výrazně zlepšila. Jen kolem třiceti nevyřízených věcí připadá na soudce v Kutné Hoře, Příbrami a Rakovníku.
U trestních věcí připadalo nejvíc nevyřízených případů na soudce v Děčíně (135), Liberci 86 a Chomutově 76. Naproti tomu méně než deset případů zbývá ve Svitavách, Příbrami a Berouně.
Podle ombudsmanky Anny Šabatové jsou sice zprávy o rychlejších soudech pozitivní, zároveň ale dodává, že její úřad letos obdržel oproti loňsku už o 30 procent víc stížností právě na soudní průtahy. Za nejzávažnější považuje ty, které se týkají sporů o opatrovnictví.
„Tam by bylo dobré, aby měli soudci své asistentky, své zapisovatelky. Ve sněmovně je novela, podle které by o opatrovnictví měly soudy rozhodnout maximálně do půl roku,“ uvedla Šabatová.
Ministr Pelikán uvedl, že jedním z problémů u trestních řízení je nezkušenost soudů s některými případy. „Víme, že máme problémy u trestních řízení třeba v tom, že je dlouhou dobu třeba státní zástupci vůbec nenosili k soudu. Takže tam jsou malé zkušenosti a než se judikatura usadí, tak to chvíli trvá,“ konstatoval.
Na nižších soudech převažují ženy
Ministerská ročenka nabízí i další zajímavé údaje. Například počet žen mezi okresními soudci zůstává stabilně na dvou třetinách, mnohem více jich je ale v Praze – přes 73 procent. S každým vyšším článkem soudní soustavy se ale podíl žen v taláru snižuje, u nejvyšších soudů mají jen čtvrtinové zastoupení.
Ministr uvedl, že výrazná změna v podílu soudkyň podle stupně soudu ho „nepříjemně zaujala“. Jedná se podle něj o dramatický a dlouhodobý jev, na který je načase se zaměřit.
„Docela jistě to znamená, že ženy nemají v naší justici rovné příležitosti s muži. Nakolik jsou tam překážky objektivního rázu, na kterých můžeme pracovat, a nakolik je to nějaký šovinismus při rozhodování o tom, kdo postoupí na vyšší a nejvyšší stupně, to v tuhle chvíli nevíme. Je to ale určitě něco, na co se v další práci zaměříme,“ řekl.
- okresní soudy: 66 procent
- krajské soudy: 57 procent
- vrchní soudy: 44 procent
- Nejvyšší soud: 20 procent
- Nejvyšší správní soud: 34 procent
Podle prezidentky Soudcovské unie Daniely Zemanové jde o dlouhodobý stav, přičemž žen je podle ní málo také ve vedeních soudů, a to i okresních. „Je to rozhodně dané neexistencí kariérního řádu,“ řekla s tím, že bez pevně daných pravidel hrají při kariérních postupech soudců roli osobní vztahy. Unie chce teze kariérního řádu předložit ministerstvu do podzimu.
Početní převaha soudců je však podle Zemanové dána i mentalitou společnosti a tradičním pojetím rodiny. Soudkyně totiž často nechtějí přejít na vyšší stupeň soudu právě z rodinných důvodů. „Ženy více lpí na rodinném životě než muži a situace jim méně často dovoluje dojíždět za prací,“ míní. Sama má přitom děti a za prací u brněnského Nejvyššího správního soudu dojíždí z Jablonce. „Skloubit se to vždycky dá, záleží na motivaci, která může být kvůli rodině slabší. Je to velmi individuální,“ popsala.
Výsledky ministerstva jsou dány tím, že téměř nic nezměnilo, kritizuje Benda
Ministerstvo spravedlnosti ale za odvedenou práci kritizuje třeba místopředseda poslaneckého klubu a člen ústavně-právního výboru ODS Marek Benda. „Myslím, že bychom se měli vrátit na začátek této vlády a tomu, co slibovala v legislativní oblasti. Od nového zákona o státním zastupitelství, přes nové zpracování procesních předpisů v trestním i civilním řízení až po znalce a tlumočníky. Z toho nemáme nic,“ řekl.
Zároveň ale uvedl, že tím ministra spravedlnosti v podstatě chválí, protože každá legislativa spíše škodí. „Řekl bych, že výsledky, které ministerstvo prezentuje, jsou dány taky tím, že se téměř nic neměnilo. Čím víc se to naučí, tím je to vlastně hladší,“ konstatoval.
Podle Bendy patří Česká republika ke světové špičce, co se týče rychlosti ukončení civilních řízení. Problém je podle něj zejména u trestních řízení. „Sice spousta věcí je ukončena rychle, ale dostali jsme se do situace, že v posledních letech některá řízení se nekonečně táhnou a mají velmi překvapivé rozsudky u vrchních soudů,“ uvedl. „Nikdo nechápe, jak může soud někomu dát deset let a po dvou letech říct, že všechno bylo špatně a soudíme to znovu.“
