V tuzemských nemocnicích končí každý rok kvůli kloubům 75 tisíc lidí. Nejčastěji přichází s artrózou nebo úrazem kolena. Dříve šlo spíš o vrozené problémy, nyní se ale k příčinám přidává i životní styl a přetěžování při sportovních aktivitách. Svou roli hraje stále častěji i nadváha. Češi se ovšem v tomto ohledu nikterak významně neliší od jiných národů.
Pohyb v rozumné míře kloubům prospívá, lékaři ale varují před nadměrnou zátěží. „Nesmí se nic přehánět. Dnes i poměrně inteligentní lidé brutálně sportují, jedou na výkon,“ upozornil přednosta I. ortopedické kliniky FN Motol Ivan Landor.
U sportu je proto důležitá správná technika i dobré vybavení. Řada profesionálních sportovců má přesto s klouby problémy. Hlavně kvůli jednostrannému zatížení konkrétních částí končetin.
Kloubní náhrady z Poldi Kladno
S rozvojem medicíny navíc rostou i nároky pacientů. Po operaci se chtějí dál věnovat náročným fyzickým aktivitám. „Mám pacienta, který potřeboval vylézt ještě dvě nebo tři osmitisícovky, které mu zbývaly. Vylezl je, ale je potřeba si uvědomit, že zejména mladým nemocným nevydrží jedna náhrada na celý život,“ poznamenal Landor.
Běžná léčba nebo operace ale často při potížích s klouby nestačí. Desítky tisíc lidí ročně potřebují náhradu. Průkopníkem výměny celého kyčelního kloubu byl anglický ortoped John Charnley. V roce 1960 použil vůbec poprvé plastovou jamku a kovový dřík zavedený do stehenní kosti. V Československu byla první endoprotéza implantovaná v roce 1969. Od 70. let se náhrady vyráběly v Poldi Kladno.
Jednou z nejčastějších kloubních náhrad je endoprotéza kolene. V 70. letech ji vyvinul další anglický ortoped John Insall. Poměrně záhy se zahraniční implantáty dostaly i do Československa. V zemi se začaly vyrábět v roce 1983.
Nyní se endoprotézy vyrábí z čím dál lepších materiálů. V budoucnu by se mohly používat i takzvané chytré náhrady. Skupina českých vědců například pracuje na protéze, která dokáže rozpoznat zánět v těle a odeslat zprávu lékaři. Pacient se tak může vyhnout dalším operacím.
Tabletky na klouby nejsou samospasitelné
Lidé k posílení kloubů často využívají i volně prodejné preparáty. Lékárny je nabízejí jako doplněk stravy nebo registrovaný lék. „Registrovaný přípravek má garantovaný obsah účinné látky a zároveň i účinnost. U doplňků stravy je stanovována pouze jejich nezávadnost,“ uvedl lékárník Filip Škarda.
Při výběru by si proto lidé měli všímat, jaké látky preparáty obsahují. Z pohledu lékárníka je podle Škardy důležitý především chondroitin sulfát a glukosamin sulfát. Za tříměsíční kúru lidé zpravidla zaplatí od čtyř do sedmi set korun. Aby byla účinná, měli by ji dvakrát ročně zopakovat. Landor ale upozorňuje, že ani preparáty nejsou samospasitelné.
