Ministrovi zdravotnictví budou radit pacienti. Do dvou měsíců vznikne jejich rada, která bude fungovat na ministerstvu jako poradní orgán. Jejími členy by měli být zástupci svazů lidí, kteří trpí konkrétními chorobami nebo postižením.
Ministerstvo zdravotnictví připravuje vznik rady pacientů dva roky. Podle náměstkyně ministra Lenky Tesky Arnoštové (ČSSD) je potřeba, aby měl úřad přímé spojení s pacienty, protože jinak se často nedozví o tom, na jaké problémy narážejí. „My se velmi často dozvídáme o některých krizových scénářích pacientů až na konci toho procesu,“ poukázala náměstkyně.
Nový poradní orgán ministra by měl mít 15 až 25 členů. Scházet se budou podle potřeby, ale neznamená to, že ve skutečnosti rada nebude fungovat. V plánu jsou nejméně čtyři schůze za rok.
Mezi členy rady, kteří by měli být jmenováni na přelomu srpna a září, budou zástupci spolků sdružující lidi s různými chorobami. Křesla ještě nejsou přidělena, hlásí se o ně například zástupci těch, kteří mají poškozenou míchu (tj. Česká asociace paraplegiků) nebo trpí duševní chorobou (spolek Kolumbus) a doufají, že dokáží ovlivnit tvorbu zákonů. „Bude to kratší a cílenější cesta k připomínkování legislativy,“ očekává od přímého spojení s ministrem zdravotnictví Zdeňka Faltýnová z paraplegické asociace.
Podle Anny Arellanesové z Klubu nemocných cystickou fibrózou dokáží spolky pacientů v současnosti zákony ovlivňovat pouze prostřednictvím poslanců nebo senátorů, tedy v době, kdy je jejich vládní základ již dávno hotový. Navíc pak mají pacienti pocit, že za ně hovoří někdo jiný. „Není pro nás ideální, když nás někdo zastupuje z řad mimo psychiatrické péče,“ podotkl ředitel spolku Kolumbus Milan Jíša.
Po vzniku rady pacientů by se mohla pozornost ministerstva upnout i k problémům neviditelným a na první pohled malicherným. Například k tomu, že pojišťovny proplácejí lidem odkázaným na cévkování pouze pět cévek denně. Ten, kdo by tedy – kdyby mohl – jinak zkrátka zašel na záchod šestkrát denně, již musí doplácet.
